... a přestřelka s Gazou

Poslední dny znamenaly pro Izrael zvýšenou vojenskou aktivitu. Proběhla další přestřelka s palestinskými teroristy v pásmu Gazy a izraelské letectvo zničilo zbrojní továrnu v súdánském Chartúmu – tedy pokud předpokládáme, že útočníkem byl Izrael. Ten se k takovým akcím zásadně nevyjadřuje a vláda odmítla komentovat i středeční bombardování.

Od té doby však vyšly najevo nejrůznější detaily, které verzi o izraelském útoku podporují.

Súdán, na jehož prezidenta Umara Bašíra je vydán mezinárodní zatykač, působí Izraeli bezpečnostní problémy už dlouho, protože z něj proudí zejména íránské zbraně teroristům v pásmu Gazy. Írán je do Súdánu dopravuje po moři; dál cestují v konvojích po souši na Sinaj a z Egypta pašovacími tunely do Gazy. Izrael v Súdánu neudeřil poprvé – naposledy před měsícem zničily jeho letouny konvoj s 200 tunami zbraní a raket pro Gazu. V předchozích třech letech bombardoval súdánské zbrojní konvoje nejméně dvakrát ročně a občas dojde i k záhadným explozím automobilů s organizátory přepravy zbraní.

Izrael využívá preventivních útoků k oslabení nepřítele dlouhodobě – v roce 1981 srovnal se zemí jaderný reaktor v iráckém Osiraku, v roce 2007 reaktor v Sýrii a o rok dříve zničil 90 % raket libanonského Hizballáhu hned v prvních hodinách druhé libanonské války.

Podle izraelských zpravodajských zdrojů začala zbrojovka Jarmúk v Chartúmu nedávno s íránskou licencí vyrábět íránské balistické střely Šiháb a měla zřejmě Íránu sloužit i jako záložní továrna pro případ izraelského útoku na jeho vojenský arsenál. Podle některých zdrojů Jarmúk dokonce vyráběl íránské bezpilotní letouny. Izraelci v noci na středu ochromili súdánské radary a provedli útok na zbrojní komplex tak rychle, že zprávy dlouho hovořily jen o explozi a požáru. Výsledkem úderu byli dva mrtví a totálně zničená továrna.

Akce měla pro Izrael i další význam než jen likvidaci nebezpečného zdroje zbraní. Letouny podnikly cestu dlouhou 1900 kilometrů, tedy stejnou jako k íránským jaderným komplexům. Íránci se tak přesvědčili, že izraelská letadla dokážou tuto vzdálenost překonat i tankovat palivo za letu. Úder mohl být zároveň odvetou za průnik íránského bezpilotního letounu vyslaného z Libanonu do Izraele začátkem října, který armáda sestřelila až poblíž jaderného střediska v Dimoně. Útok je třeba vidět i jako součást izraelského boje proti teroristům na Sinaji, kde proti nim letectvo nemůže zasáhnout kvůli mírové smlouvě s Egyptem. Zbraně z Afriky do Gazy jistě proudit nepřestanou, ale zničení súdánské zbrojovky je v boji proti terorismu nepochybně významné vítězství.

Jeho součástí bylo v téže době i bombardování cílů palestinského Hamasu a Islámského džihádu v pásmu Gazy. Jejich členové odtud za posledních 11 let odpálili na Izrael na 12 000 raket, z toho přes 600 letos. I tentokrát šlo o odvetu za ostřelování a patřila k ní i likvidace dvou významných palestinských teroristů. Hišám Saidání a Ašráf Sabah byli nejvýše postavenými veliteli ultrakonzervativních salafistických skupin Tawhíd džihád a Ansar Sunna, které se hlásí k Al-Kajdě a jimž připadá příliš umírněný i Hamas a egyptské Muslimské bratrstvo. Saidání a Sabah své skupiny nedávno spojili v takzvanou Radu svatých válečníků a stali se vůdci celé džihádistické sítě v pásmu Gazy. Měli na svědomí nejen řadu raketových a dalších útoků na Izrael, ale i loňskou vraždu italského aktivisty Vittoria Arrigoniho nebo letošní červnový útok ze Sinajského poloostrova s jednou izraelskou obětí.

První přestřelka proběhla začátkem října, kdy Hamas na Izrael odpálil přes 40 raket během tří dnů. Druhou pak zahájil minulé úterý po návštěvě katarského emíra, a než Egypt vyjednal neoficiální příměří, zasypal během 24 hodin jihoizraelská města 77 raketami, které zranily čtyři Izraelce. Celkem v říjnu Izrael zasáhlo 150 střel a životem za to zaplatilo 15 teroristů.

Navzdory příměří v neděli z Gazy znovu vylétly další čtyři rakety a letectvo zabilo jednoho odpalovače. Přesto nemá ani Izrael, ani Hamas zájem na eskalaci. Hlavním důvodem obou stran je Egypt – Hamas si nechce novou islamistickou vládu rozhněvat a Izrael neví, jak by zareagovala, kdyby v Gaze podnikl větší vojenskou operaci.

Hamasu však dodala nové sebevědomí i jistou legitimitu vůbec první návštěva oficiálního představitele arabského státu, katarského emíra Hamáda bin Chalífy Sáního. Hnutí je rovněž přesvědčeno, že by při případné izraelské operaci v jeho prospěch vojensky zasáhl Egypt. Tyto skutečnosti mohou bezpečnostní situaci zhoršit. Izraelská vláda proto v neděli schválila opevnění všech budov ve vzdálenosti sedmi kilometrů od pásma Gazy, které přijde na 70 milionů dolarů.