V pátek 30/4 ráno mělo být hlavní politickou zprávou dne ze Středního východu oznámení o odložení voleb do Legislativní rady Palestinskoarabské autonomie (PA). Toto téma ale odsunula do pozadí tragédie na hoře Meron.

Informovala o ní už česká mainstreamová média, proto jen stručně. Ve čtvrtek 29/4 večer začal židovský svátek Lag ba Omer – 33. den omeru. K čemu se vztahuje – a co je to vlastně omer?

Web Federace židovských obcí v ČR vysvětluje: Omer - 49 dní. Čtyřicet devět dní mezi druhým dnem pesachu a svátkem šavuot nazýváme omer (doslova snop).

Jde tedy o období mezi dvěma svátky; v něm se každý den počítá, kolikátý je den omeru. Server Chabad.org přináší kalendář omeru pro občanský rok 2021:

- 1. den omeru – začátek byl v neděli večer 28/3
- poslední (49.) den omeru – začne v sobotu večer 15/5

Klíčovým dne tohoto období je 33. den omeru – Lag bar Omer, který má charakter židovského svátku. Událostí spojených s tímto dnem je víc, v souvislosti s aktuální tragédií, která se v Izraeli stala ze čtvrtka na pátek (29-30/4), je nutné připomenout, že jde o výroční den úmrtí proslulého rabína z druhého stolení našeho letopočtu Šimona bar Yochaie. Jeho hrob na úpatí hory Meron v Galileji na severu Izraele je poutním místem, kde se každoročně scházejí desetitisíce ultraortodoxních věřících, aby si respektovaného rabína připomněly. A to nikoli ve smutku, nýbrž v radosti, protože rabín si přál, aby takové byly vzpomínky na něj. Během Lag ba Omeru se zapalují ohně, pějí písně, věřící na poutním radostně poskakují, ze všech stran se line hudba.

V roce 2020 se slavnost na hoře Meron kvůli covidu nekonala. Letos se dostavilo na sto tisíc věřících – a pak došlo k tragédii, o níž z médií už víme. V davové panice přišlo přes 40 lidí o život, dalších více než 150 bylo zraněno, z toho mnozí kriticky. Čísla se mohou ještě měnit.

Radostná událost se změnila v šokující smutek. Podle přímých účastníků se jednalo o horor. (S ohledem na přítomnost Majestátu smrti a z úcty k obětem bych se přimlouval za zdrženlivost při psaní kritických komentářů.)

Volby odloženy

Příležitost šířeji komentovat rozhodnutí předsedy Autonomie Abbáse odložit volby do Legislativní rady, které se měly konat 22/5, se jistě ještě vyskytne, v této chvíli vezměme na vědomí, že se v uvedeném termínu konat nebudou.

Shodou okolností na začátku volební kampaně, která měla odstartovat v pátek 30/4, jak na svém webu informuje Ústřední volební komise Palestinskoarabské autonomie (CEC):

Volební kampaň v Autonomii měla probíhat od 30. dubna do 20. května 2021. (Zdroj: Web CEC Palestinskoarabské autonomie.)

Téhož dne, tedy 30/4, publikovala CEC na svém Twitteru suchou úřední zprávu:

Ve sdělení uvádí: V rámci realizace rozhodnutí palestinského vedení, které jednalo pod vedením prezidenta Mahmúda Abbáse v Ramalláhu, o odložení všeobecných voleb oznamuje CEC, že počínaje pátečním ránem byl volební proces pozastaven. (Zdroj: Twitter CEC Palestinskoarabské autonomie.)

Abbás odložil volby údajně proto, že se Izrael nevyjádřil k žádosti Autonomie o jejich konání také ve východním Jeruzalémě.

K tomu přinesl web ČT24 zajímavou informaci svého blízkovýchodního zpravodaje Davida Borka:

(Zdroj: Web ČT24.)

Dodejme, že mnozí pozorovatelé považují záležitost kolem voleb-nevoleb v Jeruzalémě za záminku. Podle nich Abbás volby ve skutečnosti odložil proto, že se bojí porážky. Jednak Fatah nemá jednotnou kandidátku, kromě jeho listiny existují také další dvě odštěpenecké: Mohameda Dahlana, který žije v exilu v Emirátech a sám nekandiduje, ovšem jeho příznivci - protiaabásovští - figurují na kandidátce Budoucnost; druhou je listina Svoboda usvědčeného teroristy Marwana Barghoutiho, někdejšího vysokého představitele Fatahu, který si ovšem odpykává doživotí v izraelském žaláři za organizování teroristických vražd; místo něj zase kandiduje jeho žena Fadwa a spolu s ní také někdejší ministr zahraničí Autonomie Násir al Kudwa (synovec Jásira Arafata). Al Kudwa byl z Fatahu ovšem vyloučen – právě proto, že zformoval s Barghoutim samostatnou kandidátku.

Kromě toho se Abbás obává vítězství či dobrého výsledku Hamasu. Tato teroristická organizace vládnoucí v Pásmu Gazy s odložením voleb nesouhlasí a ve svém vyjádření hovoří o puči.

Otazníků tedy přibývá – a stejně tak napětí. A to za situace, kdy se v samotném Izraeli horečně jedná o zformování povolební koalice. Čas tlačí, Netanjahu pověřený prvním pokusem musí oznámit výsledek svého úsilí do (4/5) půlnoci.

Příští dny přinesou bezpochyby zajímavé a závažné zprávy, připraveni musíme být na cokoli.