Izrael se vyhýbá kritice Ruska za invazi na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila velký problém Izraeli – je nejen přítelem této země, ale i s Moskvou pěstuje přátelské vztahy, z nichž má navíc významný prospěch, takže si ji nechce rozhněvat. Dodnes proto ruskou agresi rázně a jednoznačně neodsoudil.
Rusko kontroluje Sýrii a už řadu let toleruje izraelské nálety na tamější pozice Íránu, který se tam snaží vybudovat koridor k pašování zbraní svému libanonskému spojenci, hnutí Hizballáh, a základny k potenciálním útokům na židovský stát. Izraeli se vytlačování Íránu ze Sýrie do značné míry daří i díky blahovůli Putina, jemuž se přinejmenším donedávna oslabování Íránu v Sýrii hodilo. Teď se Izrael obává, že kdyby ruskou agresi explicitně odsoudil, Putin by mu mohl v dalších útocích zabránit nebo je zásadně zkomplikovat. Už před několika lety dodal Sýrii vyspělý systém protivzdušné obrany S-400, ale dodnes ho obsluhují Rusové, kteří ho proti izraelským letounům nepoužívají; a to se může změnit.
Izrael si zároveň nechce znepřátelit Spojené státy, svého nejdůležitějšího strategického partnera, dnes odpůrce ruské invaze. Musí si dávat dobrý pozor, aby se některé ze stran nedotkl jednoznačnou podporou té druhé; ani jednu si nemůže dovolit ztratit.
Ve čtvrtek izraelský premiér Naftali Benet vyjádřil Ukrajině solidaritu a slíbil jí humanitární pomoc, ale slovo „invaze“, a dokonce ani „Rusko“, nevyřkl. Moskvu neodsoudil ani prezident Jicchak Herzog na státní návštěvě Řecka a jen konstatoval, že současné události jsou „složité“. Ministr financí Avigdor Liberman pak izraelskou situaci shrnul slovy, že „nejchytřejší je držet se při zemi“.
Těsně před opatrným vyjádřením Beneta pronesl ostřejší prohlášení ministr zahraničí Jair Lapid – ruský útok odsoudil, označil ho za „vážné porušení mezinárodního pořádku“ a podpořil územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Podle izraelských médií své vyjádření koordinoval s premiérovým. Vláda se však nikomu nezavděčila – Spojené státy a Západ rozladila a ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo izraelského velvyslance a zeptalo se ho, „proč Izrael podporuje nacisty“.
Aby si Izrael Kreml nerozhněval, už v roce 2014 se k americké nelibosti zdržel hlasování, když OSN odsoudila ruskou anexi Krymu. Teď zakázal Estonsku, Litvě a Lotyšsku prodat Kyjevu izraelské zbraně a už před ruskou invazí nesouhlasil s tím, aby Spojené státy poskytly Ukrajině izraelský lapač střel Železná klenba, který je společným izraelsko-americkým projektem, takže prodej třetí straně musí vždycky schválit oba partneři. A naposledy v pátek Izrael nevyhověl adresné americké žádosti o podporu rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která měla ruskou invazi odsoudit, přestože šlo jen o symbolické gesto a bylo jasné, že Moskva bude rezoluci vetovat. Americký návrh rezoluce podpořilo sedmaosmdesát jiných zemí, které Washington oslovil.
V pátek zatelefonoval premiéru Benetovi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a požádal ho, aby uspořádal v Jeruzalémě rusko-ukrajinský summit, který by pomohl konflikt vyřešit. Benet se v neděli skutečně Putinovi telefonicky nabídl jako prostředník jednání, ale odpověď nedostal. Odmítl také žádost Zelenského o izraelské zbraně a Putina ujistil, že Izrael na Ukrajinu posílá jen humanitární pomoc.
Izraelský tanec mezi vejci vůbec nemusí mít vytoužený účinek, tedy pokračující ruskou toleranci izraelských útoků na íránské pozice v Sýrii. Moskva sice v sobotu potvrdila, že „vojenská spolupráce obou zemí v Sýrii pokračuje“, ale to nemusí trvat věčně. Už v lednu Rusko zničehonic oznámilo, že zřizuje speciální rusko-syrské letecké hlídky na syrské straně Golanských výšin, které mají izraelské útoky omezit. Přesto zatím Izrael útočí úspěšně dál, naposledy dvakrát minulý týden. Možnost změny postoje však naznačilo nečekané středeční prohlášení ruského zástupce v OSN, že Rusko neuznává izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami; řekl to už několik hodin po Lapidově vyjádření podpory Ukrajině jako zjevné varování.
Izrael je kvůli pragmatickému spojenectví s Ruskem v obtížné situaci, protože Íránci a jejich zbraně jsou pro něj existenční hrozbou. Je ale otázka, jestli si svým vyhýbavým postojem neznepřátelí Spojené státy i Rusko dohromady.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus