IZRAEL: Sociální bouře
V květnu začali stávkovat nemocniční lékaři kvůli nízkým platům a špatným pracovním podmínkám a před dvěma týdny se vzbouřili studenti proti příliš vysokým cenám bydlení. A dnes už skoro celý Izrael protestuje proti neúnosně rostoucím životním nákladům.
S důvody rozhořčení Izraelců by se nepochybně ztotožnila i většina lidí u nás. Přestože izraelská ekonomika roste rychleji než ve většině zemí Evropy a nezaměstnanost je nejnižší za posledních 20 let, stoupají ceny benzínu, potravin, elektřiny, vody, nájmů i nových bytů, ale platy stagnují či dokonce klesají. Dětem je vštěpováno, že se budou mít dobře, když půjdou studovat, jenže když vystudují, jsou chudší než řemeslník a nemohou se osamostatnit. Nájmy za poslední tři roky zdražily o 60% a v Tel Avivu ještě víc. Koupit byt si mohou dovolit jen velmi bohatí lidé. Zatímco v roce 2007 stačilo ke koupi průměrného bytu 87 průměrných měsíčních platů, dnes je jich třeba 143, což je 12 let práce za předpokladu, že lidé nebudou platit daně a výdaje, ale ani jíst. Studenti i absolventi bydlí po dvou po třech v maličkých špeluňkách, kterým říkají „díry ve zdi“, a mladé rodiny sužují vysoké hypotéky, které splatí nejdřív za 30 let. Lidé pracují do úmoru, platí vysoké daně, ale jsou pořád chudí a sotva uhradí nejnutnější platby. V posledních třech letech se v Izraeli poprvé objevili i bezdomovci – hebrejština pro ně ani neměla výraz. Původně studentský protest se nyní proměnil v celonárodní válku střední třídy a demonstranty a doktory podporuje 87 procent obyvatel.
Sociální byty sice v Izraeli existují, ale je jich málo a mladí lidé a novomanželé na ně nedosáhnou, protože kritéria jejich získání splňují pouze rodiny s mnoha dětmi, což jsou téměř výhradně ultraortodoxní židé. I na ně současná bytová krize doléhá, takže protesty podporují, ale drží se stranou, protože sekulární Izraelci jim vyčítají, že veškeré sociální výhody plynou jim.
Problém představuje i nedostatek pozemků. V Izraeli vlastní 93% půdy státní Izraelská pozemková správa, která v posledních deseti letech neuvolňuje dost půdy k prodeji, a pokud ano, prodává jen za vysoké ceny. Nová výstavba téměř neexistuje, a když se staví, pak jen luxusní byty a domy. Zhoršující se situaci potvrzují i sociologické studie – množství lidí žijících pod hranicí chudoby stoupl ze 7,5 procenta v roce 1995 na 18%, přičemž 58% z nich tvoří rodiny se zaměstnaným živitelem s pravidelným příjmem.
Protest, který začal před dvěma týdny dvaceti stany na Rothschildově bulváru v Tel Avivu, vyvrcholil v sobotu demonstrací 20.000 lidí a pochody proti rostoucím životním nákladům se konaly ve všech větších izraelských městech. V neděli demonstranti blokovali parlament i rezidenci premiéra a požadovali novelu zákona o bydlení. Ministr vnitra Eli Jišaj požádal Kneset o odklad parlamentních prázdnin kvůli „nejhorší krizi v historii země.“
Nemocniční lékaři stávkují už 16 týdnů. Zejména začínající doktoři na povinné praxi po ukončení studia si stěžují na téměř otrocké podmínky práce a požadují jejich zlepšení a vyšší platy. Upozorňují, že vydělávají méně než chůvy jejich dětí, a umírají vyčerpáním, aby uhradili složenky. Plat lékaře s ukončeným vzděláním a roční praxí v nemocnici činí v přepočtu okolo 19.000 korun a životní náklady jsou v Izraeli mnohem vyšší než u nás. Dosavadní návrhy ministerstva zdravotnictví na zlepšení situace lékaři odmítli jako nedostačující. V pondělí vstoupily všechny nemocnice do generální stávky a fungují jen ve svátečním provozu. Doktoři hrozí hromadnými výpověďmi a předseda Izraelské lékařské společnosti doktor Leonid Edelman zahájil v pondělí protestní hladovku.
Premiér Binjamin Netanjahu v úterý navrhl plán na zlepšení bytové krize: vláda postaví 10.000 bytů pro studenty, mladé rodiny a čerstvé absolventy povinné vojenské služby – polovinu k prodeji za nižší ceny a druhou s regulovaným nájmem. Vláda rovněž poskytne výhodné pobídky developerům, vybuduje do dvou let 50.000 nových bytů a zlevní studentům jízdné.
To ale demonstrantům nestačí. Podle nich pár nových bytů neřeší rostoucí životní náklady ani tíživou situaci důchodců, svobodných matek, invalidů a dalších sociálně slabých skupin. Chtějí sociální spravedlnost pro všechny. A tak protesty pokračují – dokud nebude přijato celkové řešení.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6
