... ve světle uvažované anexe jordánského údolí Izraelem

Nedávno jsem v článku Premiérova „bomba“ podpořil myšlenku Benjamina Netanjahua, který slíbil, pokud vyhraje volby, zavedení suverenity Izraele v údolí Jordánu a severní části západního břehu Mrtvého moře.

Následně mi položil pan Radek Woloszczuk dotaz:

Dobrý den autore, v souvislosti s tímto článkem by mne zajímal váš postoj k ruské anexi Krymu.

Bez souvislosti s mým článkem odpovídám: Můj postoj je veskrze záporný (bez ohledu na to, co o anexi Krymu soudí v Jeruzalémě).

V souvislosti s výše zmíněným článkem je ovšem zapotřebí ledacos osvětlit.

Především: zdánlivě stejné či podobné politické jevy a děje nelze mechanicky srovnávat. Jinak řečeno: není okupace jako okupace, není anexe jako anexe.

Abych byl správně pochopen: pokud v USA občan cíleně usmrtí jiného občana, je to hodnoceno jako vražda. Bude-li vrah popraven, o vraždu se jednat nebude, i když půjde v obou případech formálně o jedno a totéž – o to, že někdo jiného zbavil života.

Čili: mezi okupaci Německa Spojenci po druhé světové válce a okupaci Kuvajtu vojsky iráckého diktátora Husajna v roce 1990 nelze klást rovnítko. Spojenecká okupace poraženého útočníka byla výsledkem vítězné obranné války, naproti tomu okupace Kuvajtu byla výsledkem irácké agrese.

Stejně tak nelze klást rovnítko mezi anexi Krymu Ruskem a případnou izraelskou anexi jordánského údolí a severního sektoru západního břehu Mrtvého moře. Jde o dvě zcela odlišné věci.

Zásadní rozdíly:

1/ RF anektovala část území jiného, suverénního státu;

2/ RF v roce 1994 v tzv. Budapešťském memorandu se podpisem svého prezidenta (spolu s dalšími zeměmi – USA, Spojené království) zavázalo k tomu, že bude respektovat nezávislost, suverenitu a stávající hranice Ukrajiny.

Tento závazek byl porušen. V memorandu se nic neříká o tom, že zmíněný závazek neplatí v případě změny vnitropolitické situace na Ukrajině a podobně.

Pokud jde o sporná teritoria v Judeji a Samaří: Izrael by vyhlášením suverenity nad údolím Jordánu a severním sektorem západního břehu Mrtvého moře neanektoval území žádného státu, protože žádný takový stát, jehož součástí by bylo jordánské údolí a zmíněný břeh Mrtvého moře, neexistuje.

Závěr: Každý takovýto politický akt je nutné posuzovat individuálně a ve všech jeho souvislostech. V případě „Netanjahuovy“ anexe by se jednalo o akt obrany před terorismem. Mementem nechť je situace v Pásmu Gazy poté, co se Izrael dobrovolně vzdal kontroly nad touto oblastí. Dodnes si mnozí myslí, že to byla jedna z největších chyb, jichž se izraelské politické elity za celé období existence svého moderního státu dopustily. Jsem si jist, že stejnou chybu, pokud jde o jordánské údolí a severní sektor západního břehu Mrtvého moře, už žádná rozumná izraelská vláda neudělá.

Stejskal.estranky.cz