Poprask v Izraeli a Spojených státech vyvolalo rozhodnutí izraelské vlády nepovolit návštěvu země dvěma ostře protiizraelským demokratickým členkám americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omar a Rashidě Tlaib. Původně ji slíbila, ale když Donald Trump na Twitteru napsal, že by to byl „projev slabosti“, premiér Binjamin Netanjahu příjezd zákonodárkyním okamžitě zakázal. Rashida Tlaib pak napsala jeho vládě prosebný dopis, aby směla aspoň navštívit svou devadesátiletou babičku na Západním břehu, a slíbila, že v Izraeli nebude vyzývat k jeho bojkotu, a povolení dostala pod podmínkou, že návštěva bude mít ryze humanitární charakter. Když ale Palestinci Rashidu ostře zkritizovali, označila izraelskou podmínku za „ponižující“ a cestu zrušila.
Somálka Ilhan Omar a Palestinka Rashida Tlaib patří spolu s černoškou Ayannou Pressley a Hispánkou Alexandriou Ocasio-Cortez ke čtveřici demokratických členek Sněmovny, které Trump nesnáší, protože ho soustavně kritizují. Nazývá je „komandem“, zdůrazňuje jejich antisemitismus, protiizraelský postoj a podporu bojkotu Izraele a jednou jim po jejich kritice současné Ameriky vzkázal, ať jdou, odkud přišly. Ve své předvolební kampani se je snaží prezentovat jako typické představitelky demokratů, kteří jsou podle něj nepřáteli Izraele všichni. To ovšem není pravda, protože například červencovou rezoluci odsuzující bojkot Izraele podpořilo ve Sněmovně 219 z 235 demokratických zákonodárců.
V Izraeli budou volby také, dokonce už za měsíc, a Netanjahu shání hlasy stejně jako Trump – o to víc, že šance jeho strany Likud a největšího soupeře, uskupení Modrobílá, jsou podle průzkumů vyrovnané. Navíc prezidentovi za hodně vděčí a nechce si ho znepřátelit – Trump je nejvíc proizraelský americký prezident v dějinách, uznal Golanské výšiny za území Izraele a Jeruzalém za jeho hlavní město, přestěhoval tam americké velvyslanectví a na Netanjahuovo naléhání také odstoupil od jaderné dohody s Íránem. Navíc premiér doufá, že Trump před izraelskými volbami ještě podpoří rozšíření izraelské pravomoci na větší část Západního břehu. A tak cestu kongresmanek po prezidentově tweetu zrušil – a vyvolal bouři doma i v Americe, protože Izrael ještě nikdy žádnému americkému zákonodárci návštěvu země neodepřel.
Zdůvodnil to izraelským zákonem z roku 2017, který zakazuje vstup do země každému, kdo veřejně vyzývá k jejímu bojkotu, a také nevyváženým plánovaným programem návštěvy obou Američanek.
Pobyt kongresmanek v Izraeli měl skutečně sloužit výhradně k jeho zostuzení. Chtěly navštívit Západní břeh, východní Jeruzalém a Chrámovou horu, setkat se jen s palestinskými a izraelskými levicovými aktivisty a „vyšetřit izraelské zločiny“ jako bourání domů Palestinců, humanitární krizi v Gaze nebo situaci v Betlémě, kde podle Ilhan Omar mají prý Palestinci přístup jen do 13 % města. Cestu zorganizovala palestinská skupina Mifta, která vychvaluje palestinské vrahy Izraelců a podporuje terorismus a bojkot Izraele. Návštěva obou Američanek měla zkrátka být velkou propagandistickou akcí s cílem Izrael démonizovat. Jinak se mohly připojit k delegaci 72 amerických zákonodárců, včetně 41 demokratů, kteří byli v Izraeli před několika dny.
Netanjahu měl při rozhodování velké dilema. Donald Trump z Bílého domu dříve či později odejde a prezidentem bude jednoho dne zase demokrat. A Kongres, jehož členky Izrael odmítl pustit do země, hraje zásadní roli v přidělování finančních prostředků spojencům. Izrael dostal od Američanů od svého vzniku přes 142 miliard dolarů a letos má získat přes tři miliardy. Však také prezidentský kandidát demokratů Bernie Sanders hned poznamenal, že by je Jeruzalém dostávat nemusel. Řada dalších demokratů naznačila, že Izrael se bojí kritiky a ukázal, že není demokratický, potlačuje svobodu slova a je Trumpovou loutkou. Kritizovali ho i jeho dosud bezvýhradní demokratičtí zastánci, jako předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi, vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer nebo prezidentský kandidát Joe Biden. Připojil se i republikánský senátor Marco Rubio a proizraelské skupiny, např. vlivný Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti (AIPAC) nebo Středisko Simona Wiesenthala. Někteří izraelští komentátoři se obávají, že Netanjahuův krok znamená konec americké nadstranické podpory Izraele.
Zakazovat vstup odpůrcům Izraele jistě není dobré pro jeho pověst demokratické země a rozhodnutí jen posloužilo stoupencům jeho bojkotu. Podle Netanjahuových kritiků měla vláda obě Američanky pozvat, ukázat jim i druhou stránku věci, jako je palestinský terorismus, a vysvětlit realitu. Jsou přesvědčeni, že nenávistné chování kongresmanek by Izraeli způsobilo dlouhodobě menší škodu než zákaz vstupu a jeho následky v podobě ztráty přízně demokratů.
Netanjahu měl však na vybranou jen dvě špatné možnosti – buď si mohl znepřátelit Trumpa, nebo demokraty. A Trumpa považuje za nejdůležitějšího strategického spojence a chce si jeho přízeň udržet. Trump pomohl Netanjahuovi před dubnovými volbami a teď žádal pomoc před svými – a jistě ne naposled. Hněvivé reakce rychle ustanou, protože demokraté nechtějí hrát podle Trumpových not – už takhle je přinutil se kongresmanek zastat a odsoudit izraelskou vládu a předvedl je jako nepřátele židovského státu. Nepřejí si proto záležitost příliš rozviřovat – což ovšem neznamená, že to Izraeli zapomenou.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus