IZRAEL: Premiérova "bomba"
V úterý (10/9) večer se i na českých serverech objevila „senzační“ politická zpráva. Izraelský premiér oznámil, že když příští úterý (17/9) vyhraje volby a sestaví vládu, vyhlásí suverenitu nad Jordánským údolím.
A také nad severní částí západního břehu Mrtvého moře (jižní část je jeho součástí od skončení Války za nezávislost a podepsání příměří se Zajordánskem v roce 1949).
Tato informace může působit jako blesk z čistého nebe, ovšem pouze zdánlivě. Že bude údolí Jordánu (a severní část západního břehu Mrtvého moře) z bezpečnostních důvodů součástí Izraele, slyšíme od mnoha izraelských představitelů už dlouho – a má to svůj důvod. Jakékoliv budoucí uspořádání vztahů mezi Izraelem a reprezentací palestinských Arabů musí vzít do úvahy bezpečnostní zájmy židovského státu. S ohledem na reálnou situaci v oblasti je zřejmé, že Izrael musí být zabezpečen z východní strany. Hranice s Jordánskem vyžaduje takový bezpečnostní režim, aby bylo zajištěno – a také o tom premiér Netanjahu hovořil -, že se z Judeje a Samaří nestane druhé Pásmo Gazy. Co by to znamenalo, není snad nutné zeširoka vysvětlovat.
Snad jen – kdo s tím má problém, tomu nelze než doporučit pohled na mapu s vyznačením hranice mezi Izraelem a Jordánskem z doby před 5. červnem 1967.
Že se Netanjahuovo prohlášení stane předmětem politického boje, je samozřejmé. Přijít s takovýmto slibem týden před volbami znamená koledovat si o kritiku zleva i zprava. Sám Netanjahu se vyjádřil takto:
Toto je demokracie. Neudělám nic bez jasného mandátu. Žádám tedy o tento mandát, abych mohl udělat věc, která se těší širokému konsensu - konečně definovat trvalé izraelské hranice; a slibuji, že se Judea a Samaří nezmění v Gazu.
Jedna věc jsou předvolební šarvátky, které je nutné „přežít“, druhá smysluplnost Netanjahuova záměru. Izraelský premiér má pravdu, když hovoří o širokém konsenzu. O tom, že Jordánské údolí (a severní sektor západního břehu Mrtvého moře – zde je patrné, jak nepřesný je módní a zpolitizovaný termín Západní břeh Jordánu) musí být v rámci konečného vypořádání s palestinskými Araby trvalou součástí Izraele, je jasné každému, kdo má „všech pět pohromadě“ (zjednodušeně řečeno).
Jestli Netanjahuův slib bude pro jeho stranu Likud znamenat vyšší volební zisk, se teprve ukáže, nicméně vyslovená myšlenka je správná. To si uvědomíme při čistě teoretické představě, že by se Izrael stáhl z celého teritoria Judeje a Samaří – a arabští teroristé by na něm měli rázem volné pole působnosti. Co by následovalo, není těžké odhadnout. Raději nedomýšlet.
Lze namítnout, že v případě realizace Netanjahuova slibu by se jednalo o jednostranný krok Izraele. Ano, ale co zbývá, když na arabské straně už dlouho není nikdo, kdo by chtěl smysluplně jednat? Donekonečna čekat? Na co? Na koho? Proč?
xxxxxx
Mapa území, které chce Netanjahu připojit k Izraeli (modře vybarveno).