IZRAEL: Premiéra začíná tlačit čas
Budou předčasné volby?
V sobotu (25) večer se konala v Tel Avivu mohutná demonstrace proti politice premiéra Netanjahua. Ten má ale v těchto hodinách docela jiné starosti. Do středy musí sestavit koaliční kabinet. A když ne?
Pak by zřejmě přišly na řadu nové volby. Zákon sice umožňuje prezidentu Rivlinovi pověřit jiného člena Knesetu dalším pokusem, otázka ale zní: Existuje někdo takový? S reálnou šancí? Nezdá se. Leč nepředbíhejme.
Připomeňme, v čem je problém. Není to v počtu mandátů. Těch má Netanjahu po volbách z 9. dubna většinu. Tedy potenciální většinu.
Připomeňme rozložení sil uvažované koalice ve 120členném Shromáždění (Knesetu):
- Likud ... 35
- Náboženské strany Šas a Sjednocený judaismus Tóry 8 + 8
- Unie pravicových stran ... 5
- Izrael náš domov ... 5
- Kulanu ... 4
- Celkem ... 65
- Opozice ... 55
Netanjahuova koalice má solidní většinu, ovšem protože svět ani politika nejsou přímočaré, objevil se problém. Obvykle je to tak, že každá strana do koalice vstupující má své požadavky: o některých je ochotná diskutovat a jít na kompromis, o některých nikoli.
Například Unie pravicových stran si nárokuje ministerstvo školství a spravedlnosti. Její čelný představitel Bezalel Smotrič říká: „Buď budu ministrem spravedlnosti, nebo Unie ke koalici nepřistoupí.“
To ale není aktuálně největší problém při vytváření nové vládní formace. Pes je zakopán v návrhu zákona o povinné vojenské službě pro posluchače ješiv, tedy ultraortodoxní (charedim) studenty těchto náboženských učilišť.
O co jde. Dříve charedim muži narukovat nemuseli, což dnes už neplatí. Nejen velká část izraelské (sekulární) společnosti má za to, že výjimka pro ně není fér; téhož názoru je i Nejvyšší soud, který v ní spatřuje nepřijatelné porušení zásady občanské rovnosti. Jinak řečeno, je diskriminační vůči těm, kdo na vojnu musí a když odmítnou, čeká je trest. Proto vládě uložil předložit legislativní normu, která by občanskou nerovnost v této záležitosti odstranila.
Takový návrh byl připraven ministerstvem obrany v roce 2018, kdy v jeho čele stál Avigdor Lieberman, šéf strany Izrael náš domov. Byl předložen Knesetu a ten jej 2. července 2018 v prvním čtení poměrem hlasů 63:39 přijal. (Aby se stal závaznou normou, musí být ještě schválen ve druhém a třetím čtení, což se zatím nestalo.)
Náboženské strany Šas a Sjednocený judaismus Tóry mají ovšem na celou věc jiný názor. Ideální by pro ně bylo, kdyby všichni studenti ješiv byly od vojny osvobozeni – s tím, že studium Bible a modlitby jsou také vojenskou službou svého druhu. To by ovšem verdikt Nejvyššího soudu o nutnosti občanské rovnosti stavělo na hlavu.
Současná koaliční krize (krize potenciální koalice) je způsobena kategorickým postojem Avigdora Liebermana. Jednak trvá na tom, že chce být v nové vládě opět ministrem obrany, hlavně ale staví požadavek, přes který „nejede vlak“. Chce mít jistotu, že zmíněný zákon o branné povinnosti studentů ješiv bude schválen bez jakýchkoli úprav v původní podobě. Není ochoten přistoupit na žádné kompromisy v této věci. Úřadujícímu premiérovi Netanjahuovi má za zlé, že není vůči oběma náboženským stranám dostatečně důrazný. V televizi řekl (volná interpretace), že od dob Druhého chrámu nebyl v Izraeli lídr, který by šel ultraortodoxním tak na ruku, jako Netanjahu.
V rámci mediálních přestřelek jsme také mohli zaznamenat Liebermanův výrok, že chce, aby Izrael byl i nadále státem židovským, nikoli „charedi státem“, tedy teokracií. To jen na okraj.
Přitom Lieberman Netanjahua jako ministerského předsedu posledních volbách podporoval a podporuje, což opakovaně deklaroval, naposledy v neděli 26/5 kolem 10 hod SELČ na svém Facebooku (viz obr. 1 – vyznačeno modře):
obr. 1/
Tento koaliční problém by mohl být velice snadno vyřešen. Stačí předložit jej Knesetu v původní verzi. Lieberman dokonce říká, že poslanci náboženských stran mohou při hlasování opustit sál (spoléhá zjevně na to, že normu podpoří i někdo z opozice). Pokud dostane v této věci garanci, ke koalici se připojí.
Ovšem to je pouze jedna strana problému. Druhou je postoj náboženských partají. Termín se krátí a jak psaly v neděli 26/5 izraelské servery, ani sobotní horečné vyjednávání žádný výsledek nepřineslo. Věci se ovšem mohou kdykoli změnit a v každém případě se budou v příštích dnech a hodinách nějakým směrem vyvíjet. Buď ke zformování koalice (65:55), k menšinové vládě (60:60) nebo k předčasným volbám. Čtvrtá možnost na obzoru není.
Návrh zákona o službě studentů ješiv
Hodně se o něm v souvislosti s povolební politickou situací v Izraeli mluví, ale ne každý ví, co obsahuje. Zde alespoň to nejdůležitější, jak o normě referoval na webu listu Haarec 3. července 2018 Jonathan Lis.
Ješivy budou muset splnit každoroční kvóty, tj. k odvodu stanovený počet studentů. Kvóty budou zpočátku nižší, postupně se budou zvyšovat.
Pokud kvóty nebudou plněny, musí ješivy počítat s finančními postihy, tj. budou dostávat od státu na svůj provoz méně šekelů. Nikoli hned, ale po dvou letech od doby, kdy norma začne platit.
Tedy od třetího roku platnosti zákona. Zásada: čím méně ze stanoveného počtu ješivy pro službu v armádě uvolní, tím méně peněz obdrží. Finanční postihy budou v pátém a šestém roce po přijetí zákona ještě tvrdší a v dalším období se velikost příspěvků dále výrazně sníží.
Legislativa také stanoví, že počet charedim studentů se bude ročně zvyšovat o 5 až 8 procent, přičemž cílem je do roku 2027 jejich počet přibližně zdvojnásobit. Abychom se ale drželi konkrétnějších čísel: pro rok 2018 měla být stanovena kvóta necelé 4 tisíce odvedenců, v roce 2027 by jich mělo být přes 6800 (pokud by tento návrh zákona vstoupil v platnost).
V případě, že během tří let nedosáhne celkový počet odvedenců nejméně 85 procent stanovených kvót, budou muset na vojnu všichni charedim studenti.
Jak patrno, i tento návrh je velkým kompromisem sám o sobě, zejména při srovnání s brannou povinností týkající se sekulární či „necharedim“ části mladé populace. Není divu, že je Liberman neoblomný. V této záležitosti jde o totiž v první řadě o věc principu.