... a skutečný důvod Netanjahuovy návštěvy v Moskvě

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu v posledních dnech překvapil svět i domácí scénu kategorickým výrokem, že Izrael nikdy nevrátí Golanské výšiny. Obsadil je za šestidenní války v roce 1967, ale protože si je nenárokuje palestinská samospráva pro svůj samostatný stát a je tam jen hrstka izraelských osad, mezinárodní společenství o Golany nejevilo takový zájem jako o Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy. Výjimkou bylo jen schválení Zákona o Golanských výšinách v roce 1981, který na tuto oblast rozšířil izraelské právo a správu – svět to považoval za formu anexe a odsoudil ji rezolucí Rady bezpečnosti OSN, i když Izrael Golany oficiálně nikdy neanektoval. Časem pak oblast znovu upadla v zapomnění. Až do začátku občanské války v Sýrii byla izraelsko-syrská hranice naprosto klidná, a tři izraelští premiéři – Jicchak Rabin, Ehud Barak a Ehud Olmert – dokonce se Sýrií jednali o vrácení Golan výměnou za mírovou smlouvu. Proč tedy teď Netanjahu pronesl své prohlášení, když navíc o vrácení oblasti jednal v letech 1998 a 2010 i on?

V Ženevě probíhají nepříliš nadějné rozhovory o řešení konfliktu v Sýrii a Spojené státy ve spolupráci s Ruskem připravily návrh mírové smlouvy. Izraelská vláda k svému překvapení zjistila, že Barack Obama a Vladimir Putin navrácení Golanských výšin Sýrii podpořili, a to včetně horského hřebene, který má pro Izrael strategický význam. Netanjahu zdůraznil, že Izrael byl odtamtud několikrát napaden a nemůže se Golan vzdát z bezpečnostních důvodů. V bezprostřední blízkosti hranic navíc operuje největší nepřítel Izraele Írán a jeho spojenec libanonský Hizballáh a nedaleko také al-Káida a Islámský stát. Prezident Bašár Asad ovládá sotva čtvrtinu Sýrie.

A tak izraelská armáda uspořádala v Golanech okázalé cvičení a Netanjahu území osobně navštívil. Vzkázal odtamtud Íránu a Hizballáhu, že jim nedovolí u hranic zřídit základnu k útokům na Izrael, a po několika letech mlčení otevřeně prohlásil, že izraelská armáda v Sýrii nesčetněkrát bombardovala zbraně určené Hizballáhu a bude to dělat dál. Aby ukázal, že Golany zůstanou navždy izraelské, demonstrativně tam přivezl celou vládu na pravidelnou schůzi. Mezinárodní reakce přišla okamžitě – Spojené státy i Evropská unie důrazně připomněly, že anexi Golan nikdy neuznaly, Netanjahuovo prohlášení odsoudilo také Německo i generální tajemník OSN Pan Ki-mun a Asadův režim varoval, že se Golan zmocní třeba vojenskou silou.

Ve čtvrtek jel Netanjahu své stanovisko vysvětlit ne Obamovi, ale Putinovi do Moskvy. Teprve po jeho návratu vyšel najevo hlavní důvod cesty. V posledních dnech došlo k několika závažným incidentům, kdy se izraelské letouny operující v Sýrii málem střetly s ruskými stíhačkami, a ty po nich dokonce nejméně dvakrát střílely. Podle jedné verze ohrožoval ruský stroj letadlo u severoizraelských hranic, zatímco jiná tvrdí, že se málem střetly letky obou zemí nad syrským pobřežím. Nejsou to první podobné incidenty – v listopadu narušil ruský letoun izraelský vzdušný prostor a v lednu zahnali izraelští a jordánští piloti ruskou stíhačku od jordánských hranic.

Na počínání ruských pilotů si při nedávné návštěvě Moskvy stěžoval i izraelský prezident Reuven Rivlin a Putin údajně prohlásil, že o těchto incidentech slyší poprvé. To ovšem moc věrohodně nezní.

Netanjahuovým cílem tedy bylo posílení a zlepšení vzájemné koordinace mezi generály obou zemí, kterou navázali už loni v září. Netanjahu tehdy Putinovi vysvětlil bezpečnostní zájmy Izraele a zdůraznil, že armáda bude dál zasahovat proti zbraním pro Hizballáh, které by mohly Izrael ohrozit. Putin prý všechno pochopil a dal premiérovi k operacím v Sýrii volnou ruku.

Jak ukazují letecké incidenty, údajná koordinace vzdušných úderů moc nefunguje. Netanjahu ještě pořád nepochopil, že Putin je nespolehlivý partner a jeho sliby nemají žádnou váhu. Občas udělá nějaký bezvýznamný ústupek, ale jeho hlavní strategická rozhodnutí se na Izrael ani nikoho jiného neohlížejí. Mimo jiné mu například slíbil, že nedodá Íránu supermoderní systém vzdušné obrany S-300, ale tento týden Rusko uvedlo, že Teherán jej dostane do konce roku.

Netanjahu Putinovi sdělil i svůj názor na S-300 pro Írán a na Golany, které si chce Izrael ponechat. Podle něj se k tomu Putin nevyjádřil; popřál mu k svátku Pesach a konstatoval, že situace v Sýrii je složitá. A v pátek jeho mluvčí Dmitrij Peskov popřel zprávy o střelbě ruských stíhaček na izraelské letouny.

Motiv Netanjahuova výroku o Golanech však dál zůstává záhadou. Mohl jej Putinovi klidně sdělit mezi čtyřma očima a neprovokovat mezinárodní společenství. Jeho veřejné přiznání o desítkách zásahů v Sýrii může dokonce ohrozit Izrael – mlčení umožňovalo Asadovi, Íránu a Hizballáhu vyhnout se odvetě, ale otevřené potvrzení úderů je k ní teď možná donutí.

Pokud jde o Putina, Netanjahu může jen doufat, že nad Sýrií nedojde k letecké tragédii.