Izraelci by se v současnosti mohli zdravit dvěma otázkami – zda už jsou naočkovaní a jestli si také založili vlastní stranu. Obě jsou příznačné ve chvíli, kdy zbývají necelé dva měsíce do čtvrtých předčasných voleb během posledních dvou let. V Izraeli přibývá nových stran a politická mapa se proměňuje, ale žádný jasný vítěz se zatím nerýsuje. Zatím se zdá, že volby skončí stejným patem jako už třikrát.

Premiér Binjamin Netanjahu je přesvědčen, že do čela vlády usedne znovu. Pomoci mu má hlavně vakcinace. Povedla se mu dohoda s firmou Pfizer, díky které Izrael dostává obrovské dávky vakcín výměnou za podrobné výsledky očkování. To stále pokračuje závratným tempem; ve čtvrtek měly první dávku už skoro tři miliony Izraelců a půldruhého milionu i druhou, včetně 80 % rizikových seniorů. Netanjahu chce voličům ukázat, že epidemii koronaviru zastavil, a pokud nedojde k výraznému vzestupu infikovaných některou z nových mutací, nejspíš se mu to do voleb 23. března podaří.

Není však jisté, jestli to bude Netanjahuově straně Likud stačit k vítězství. Ohrožuje ji její bývalý člen a Netanjahuův kritik Gideon Saar, který v prosinci Likud opustil a založil stranu s názvem Nová naděje. Saar je velmi oblíbený, a tak Nová naděje hned získala řadu přeběhlíků z různých stran i Likudu, včetně syna někdejšího premiéra Menachema Begina Benyho, a podle průzkumů je druhým nejsilnějším uskupením.

Jen o něco menší oblibě se těší i opoziční strana Nová pravice Naftaliho Beneta. Má podobnou platformu jako Saarova Nová naděje – podporu židovských osad, nesouhlas se vznikem Palestiny a názor, že Izrael patří výhradně Židům. Strany Beneta a Saara budou po volbách nejspíš spolupracovat, ale pokud by kabinet sestavoval Netanjahu, Saar by do něj nevstoupil, zatímco Benet ano. S Likudem by Saar vládl, ale bez Netanjahua.

Do voleb jde kupodivu i vládní aliance Modrobílá Benyho Gance, která se vstupem do koalice s Netanjahuem zdiskreditovala a pohybuje se na hranici volitelnosti.

V posledních dnech ožila i levice. Kdysi vládnoucí Strana práce, která se pyšnila takovými politiky jako Jicchak Rabin nebo Šimon Peres, přitahuje stále méně voličů a v současném Knesetu disponuje jen třemi mandáty. Od neděle má však novou energickou předsedkyni Merav Michaeli, která hned po svém zvolení odvolala ministry Strany práce z Netanjahuovy vlády národní jednoty a chce jednat o spolupráci s novou levicovou stranou Izraelci, kterou založil starosta Tel Avivu Ron Chuldaj. Žádný dramatický vzestup preferencí levice však nelze očekávat a březnový volební boj se zřejmě odehraje jen mezi pravicovými či středopravicovými subjekty.

Patří k nim i opoziční Existuje budoucnost Jaira Lapida, která byla součástí aliance Modrobílá, ale na protest proti jejímu vstupu do Netanjauovy vlády se odštěpila. Důležitým hráčem zůstává i strana Izrael, náš domov Avigdora Libermana, který po všech trojích předchozích volbách odmítl spolupracovat s Netanjahuem.

Řada nově vzniklých stran rozložení sil významně neovlivní. Bývalý ředitel Mosadu Dany Jatom založil jednu pro důchodce s názvem Izraelští veteráni a další zase majitelé obchodů, kteří odmítají lockdowny. Izrael má také Novou ekonomickou stranu nebo Demokratickou stranu složenou z demonstrantů proti Netanjahuovi; a jsou i další. Některá stávající uskupení se rozštěpila, jiná se možná spojí.

Ještě koncem roku průzkumy předpovídaly Saarově Nové naději a Likudu skoro stejný počet mandátů, ale dnes preference Netanjahuovy strany opět rostou – možná díky úspěšné vakcinaci. Likud by znovu vyhrál a Saarova Nová naděje, Benetova Nová pravice a Lapidova Existuje budoucnost by každá získala o polovinu hlasů méně – ale dohromady mnohem víc než Likud. Do Knesetu by se mohlo dostat i pár menších stran, jako Modrobílá nebo Strana práce, a jistě v něm zasednou i obě vládní náboženské strany. Proti jejich účasti ve vládě však sílí odpor – ultraortodoxní židé se stále násilněji bouří proti vládním opatřením, šíří nákazu, podpalují autobusy, vandalizují státní majetek a útočí na policisty, kteří chtějí dodržování restrikcí prosadit. Ve vládě si je nepřeje 61% Izraelců.

Průzkumy se v Izraeli často mýlí a na prognózy nelze spoléhat. Kdyby se však naplnily, nezískal by parlamentní většinu ani Netanjahuův Likud s náboženskými stranami, ani pravicová koalice Gideona Saara.

Netanjahu potřebuje volby vyhrát i kvůli probíhajícímu soudnímu procesu, v němž je ve třech kauzách obviněn z korupce, podvodů a zneužití pravomoci – chce v Knesetu prosadit zákon, který premiérovi zajistí imunitu před trestním stíháním. Zvítězit může, ale jeho boj bude tentokrát těžší než dřív a stran ochotných ke spolupráci méně. Jisté však je, že v příštím parlamentu budou převažovat jestřábi – zastánci rozšiřování izraelských osad a posilování židovské přítomnosti na Západním břehu a odpůrci vzniku Palestiny.