Pravicová vláda Izraele doufá, že jí nový americký prezident Donald Trump ponechá větší volnost při rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu, neboli Judsku a Samaří, jak této oblasti říkají v souladu s Biblí osadníci. Jeho poradce Jason Greenblatt řekl, že Trump nepovažuje osady za „překážku míru“, a sám Trump označil Jeruzalém za nedělitelné hlavní město Izraele a chce tam přestěhovat americké velvyslanectví z Tel Avivu.

Izraelská pravice je proto přesvědčena, že Trump také povolí legalizaci nezákonných osad a jejich zárodků. Ministr školství a předseda nacionalistické ortodoxní strany Židovský domov (Ha-bajt ha-jehudi) Naftali Bennett přivítal Trumpovo vítězství výrokem, že „éra palestinského státu skončila“, a požádal jeho poradce, aby s podporou vzniku Palestiny nepospíchali a zvážili izraelskou anexi části Západního břehu. A ministr obrany Avigdor Liberman vyzval vládu, aby od Trumpa získala svolení stavět v největších osadách bez omezení.

Jeruzalémská radnice hned naplánovala výstavbu asi 1400 nových bytových jednotek ve sporných částech města a někteří ministři chtějí dlouhodobě legalizovat více než stovku nezákonných základů osad. Ty vznikají tak, že osadníci bez povolení vlády, ale s jejím tichým souhlasem umístí na strategicky vybrané místo několik maringotek a odmítají odejít. Kabinet ani armáda nezasahuje a maringotky brzy nahradí domky. To je případ i osady Amona, která vznikla před 21 lety na soukromé palestinské půdě. Vlastníci se obrátili na izraelský soud a ten rozhodl, že jsou v právu a vláda musí Amonu zrušit. Dlouho se nic nedělo, ale teď Nejvyšší soud potvrdil, že osada musí zmizet do 25. prosince. Pravicoví poslanci proto před několika dny navrhli zákon, který by legalizoval jak Amonu, tak ostatní osady bez povolení úřadů. Premiér Binjamin Netanjahu ho nepodpořil, ale z politických důvodů jej nechává projít legislativním procesem.

Pro věřící osadníky je osídlování Judska a Samaří náboženská povinnost, protože zemi daroval synům Izraele Bůh. Místa vybírají pečlivě tak, aby nové základny propojily existující osady a znemožnily vznik souvislého palestinského státu. Jsou přesvědčeni, že vláda nezákonné zárodky osad dřív nebo později zlegalizuje, jak se to čas od času děje, a oblast jimi bude tak protkaná, že Palestina nebude moct vzniknout. Přitom i Netanjahuův kabinet veřejně tvrdí, že její vznik podporuje, a předpokládá, že podle budoucí mírové dohody připadnou největší osady Izraeli. Osadníci však osídlují i oblasti mimo tyto velké celky a proměňují situaci v terénu – zatímco v roce 1972, tedy pět let po zabrání Judska a Samaří v šestidenní válce, bylo osadníků asi 10 000, dnes je jich na Západním břehu na 370 000 a dalších zhruba 200 000 ve východním Jeruzalémě, který si nárokují Palestinci jako své budoucí hlavní město.

Mezinárodní společenství i nejvěrnější izraelský spojenec Spojené státy považují osady za nezákonné a spolu s Palestinci je několik posledních let nazývají „překážkou míru“. Izraelská vláda a právní experti namítají, že nejsou nezákonné ani podle mezinárodního práva – nenacházejí se na okupovaném území, protože Judsko a Samaří nebyly nikdy palestinské; před vyhlášením Státu Izrael spravovali území Britové a Arabové palestinský stát odmítli. „Překážkou míru“ nejsou už vůbec, protože předseda samosprávy Mahmúd Abbás proti jejich rozšiřování až do roku 2009 nic nenamítal a s Netanjahuovými předchůdci o míru jednal. Netanjahu argumentuje, že až se oba tábory jednou dohodnou na vzniku Palestiny a rozdělení Západního břehu, Palestinci získají sjednané osady v takovém stavu, v jakém budou, tedy včetně nových staveb. Premiér proto výstavbu neomezuje a od jeho nástupu do úřadu v roce 2009 se počet osadníků zvýšil o zhruba 25%. Je to však méně než 31% za Ariela Šarona a Ehuda Olmerta. Pravda ale je, že rostoucí počet osadníků komplikuje případné stěhování obyvatel Západního břehu v rámci budoucí mírové dohody o vzniku Palestiny.

Přestože se však nyní mnozí pravicoví politici chovají, jako by byl Donald Trump už v úřadě a výstavba osad dostala zelenou, jejich naděje se nemusí naplnit. Netanjahu si uvědomuje, jaké mezinárodní škody by napáchal zákon o legalizaci nezákonných osad, a nehodlá ho podpořit, takže legislativa pravděpodobně Knesetem neprojde. A i kdyby náhodou prošla, Nejvyšší soud ji označí za neústavní, protože bude v rozporu s jeho předchozími rozhodnutími, varoval nejvyšší státní zástupce Avichaj Mandelblit. A pokud jde o Trumpa, není vzhledem k jeho nepředvídatelnosti vůbec jisté, jestli rozšiřování osad nakonec povolí.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus