Neviditelný pes

IZRAEL: Povinná návštěva Jeruzaléma

Ode dneška budou muset izraelští školáci navštívit během školní docházky nejméně dvakrát Jeruzalém. To je jedno z prvních rozhodnutí nově obsazeného izraelského ministerstva školství. S okamžitou platností má každé dítě v židovském státě povinnost zúčastnit se společné návštěvy hlavního města nejméně jednou v prvním šestiletém školním cyklu a jednou v druhém šestiletém cyklu.

Obligátní součástí programu je Západní zeď v jeruzalémském Starém městě, Muniční pahorek v severní části města, Nejvyšší soud, Kneset a památník holokaustu Jad Va Šem. Západní zeď, nazývaná křesťany také „Zeď nářků“, je pozůstatkem opěrné zdi herodovského Druhého chrámu. Je to místo, kde se židovský národ může modlit nejblíže své zničené svatyně. Muniční pahorek je památníkem prudkých bojů, které v červnu 1967 vedly k opětnému sjednocení Jeruzaléma.

Ministr výchovy Gideon Saar (Likud) a jeho 72letý generální ředitel Šimšon Šošani tím chtějí propůjčit židovským hodnotám ve vzdělávacím systému novou váhu, a čelit tak společenskému trendu. Průzkum z r. 2008 ukázal, že izraelská mládež vnímá město jako „velmi vzdálené“ a „cizí“, jako hlavní město ultraortodoxních a Arabů, jako hlavní město jiného národa a jiného státu.

„Když přijedu do Jeruzaléma, mám pocit, že jsem se ocitl v Teheránu,“ řekl jeden z nejznámějších rozhlasových hlasatelů v Izraeli při jedné ze svých řídkých návštěv města. V r. 2008 vyplynulo z průzkumu v armádě, že padesát procent nováčků před nástupem služby nikdy v Jerualémě nebylo. Současná statistika ministerstva školství potvrzuje: polovina izraelských školáků ještě nikdy Jeruzalém nenavštívila.

Tato čísla nejsou náhodná, jsou symptomatická. Jeruzalém jakožto hlavní město židovského státu Izraele je nejen předmětem mezinárodních sporů, ale od samého počátku i předmětem sporů vnitřně židovských. První ministerský předseda Izraele David Ben Gurion vyhlásil 10. prosince 1949 Jeruzalém v Knesetu za hlavní město – přes odpor prvního presidenta státu Chaima Weizmana. Tehdejší ministr zahraničí, Moše Šaret, kvůli tomu podal demisi. Benu Gurionovi se to podařilo zatajit a demisi odmítl přijmout.

Po Šestidenní válce v r. 1967 žádal David Ben Gurion masivní osídlení Jeruzaléma a jeho okolí židovskými obyvateli. Historik Cvi Cameret, ředitel „Jad Ben Zvi Institutu“ v Jeruzalémě, cituje zakladatele státu: „Nejen prohlášeními nebo dobýváním, ale silou činů, vzdělání a budování bude Jeruzalém zachráněn.“ Ben Gurion v této souvislosti požadoval stržení hradeb Starého města, aby byla odstraněna přehrada mezi starým a novým Jeruzalémem a z obojího vzniklo sjednocené a neporušené město.

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP

Přeložil Pavel Mareš

www.israelnetz.com

zpět na článek