Žhářský útok na kostel Rozmnožení chlebů v oblasti Tabgha u Genezaretského jezera vyvolal po celém světě rozhořčení a odsouzení. Na základě protikřesťanského hebrejského graffiti na jedné stěně kostela vzniklo okamžitě podezření na židovské extrémisty nebo, jak je nazývají média, „osadníky“.

Útok se i v Izraeli setkal s ostrým odsouzením. Šéf vlády Benjamin Netanjahu naléhal na policii, aby případ co nejdůkladněji objasnila. Předseda Knesetu Juli Edelstein spolu s rabíny dal podnět, aby se pro Tabghu uspořádala sbírka.

Když policie druhý den po ničivém požáru skupinu „osadníků“ v Tiberiadě po výslechu opět propustila, zazněly obvyklé výtky, že stát Izrael a jeho policie nemají žádný „skutečný zájem“ vnést do tohoto případu jasno.

Mezitím předvedli před soudce okresního soudu v Nazaretě tři podezřelé - dvacetiletého Jinona Re ́uveniho, devatenáctiletého Jehudu Asrafa (pocházejí z měst El ́ad a Ofakim, která obě leží v Izraeli nedaleko Tel Avivu) a „strůjce“ celé akce Mošeho Orbacha; ten žije v severoizraelském městě Safedu a byl označen jako „dospělý“. V žádném ze tří případů se tedy nejedná o „osadníky“. Na další dva domnělé spolupachatele, z nichž jednomu - nejmenovanému - je sedmnáct, nebyla dosud podána žaloba.

Vedoucí izraelského policejního oddělení pro zločiny z nenávisti Udi Levy dal v interview nahlédnout do práce své jednotky. Podle jeho sdělení se desítky policistů a odborníků „nepřetržitě“ snažily podezřelé vypátrat. Jisté stopy objevili jednou v oblasti Tabghy, šlo krom jiného o přístroje se stopami systému doménových jmen jednoho z podezřelých a dvoulitrový plastový kanystr na mléko. Dalším krokem policie byla kontrola bezpečnostních kamer po celé zemi: zjistilo se, že východiskem cesty obou podezřelých byl Jeruzalém. V Latrunu - na poloviční cestě mezi Jeruzalémem a Tel Avivem - je strážní kamery zachytily u pumpy při plnění kanystru na mléko benzínem. Další bezpečnostní kamery zaznamenaly jejich jízdu do Tabghy a poté jejich „návrat“ na jih Izraele.

Rozhodující obrat přinesl hanopis nalezený u podezřelých. Autorem byl zmíněný Moše Orbach, kterého Levi označil jako „strůjce“. Zaznamenal v něm přesné pokyny pro zhotovení zápalných bomb, plán pro založení požáru, cíle vhodné pro vzbuzení mezinárodní pozornosti i příkaz skupině o naprostém utajení. Domnělí pachatelé při výslechu skutečně mlčeli, avšak díky stopám systému doménových jmen je bylo možno bezpečně identifikovat.

Levi sdělil, že zatčení podezřelých z Tabghy by snad mohlo dopomoci i k objasnění jiných útoků, například na jeruzalémský konvent Nanebevzetí Panny Marie. Tato přísně uzavřená buňka se údajně dopustila též útoků na mešity a na vojáky. Po nějakou dobu skupina pobývala na obsazených územích mezi anarchistickou „mládeží z pahorků“, která jí dodala inspiraci. Tato „mládež z pahorků“ je známa svými útoky na Palestince a na jejich pole na Západním břehu Jordánu.

Dále Levi řekl, že pachatelé patřili předtím k „docela normální izraelské mládeži“. Nikdy do té doby nebyli trestáni a než se zradikalizovali, nebyli ničím nápadní. Jejich fanatická ideologie se zaměřuje proti všemu cizímu včetně nežidovských náboženství a proti „těm nahoře“.

© Ulrich W. Sahm
Překlad Ivana Kultová
www.wilberforce.cz