Radostný začátek a nepříjemný konec – tak by se dala shrnout situace izraelského premiéra Binjamina Netanjahua po úterních čtvrtých předčasných volbách v posledních dvou letech. Sice je opět vyhrál, ale po sečtení všech hlasů zjistil, že nemá potřebnou většinu k sestavení vlády.

Jeho Likud přitom získal 30 mandátů, o třináct víc než druhá nejsilnější strana Existuje budoucnost centristy Jaira Lapida. Je to největší náskok, jaký premiér od března 2019 ve volbách zaznamenal, třebaže před rokem byl jeho zisk o šest mandátů vyšší. Tentokrát však hlasovalo nejméně voličů – jen něco přes 67%. Lidé jsou už z věčných voleb unavení a hodně jich dalo přednost pobytu na pláži.

Parlamentní většinu mohly Netanjahuovi i táboru jeho odpůrců zajistit jen čtyři mandáty arabské strany Raam, která před volbami spolupráci nevyloučila. Dnes je to už ale jinak.

Bez Arabů má Netanjahuův pravicově-náboženský blok jen 52 křesel, případně 59, pokud by se k němu připojila dosud váhající Nová pravice Naftaliho Beneta. K většině ve 120členném Knesetu jich však Netanjahu potřebuje 61 a nově už nemůže počítat s podporou Raamu, který ji ve středu zavrhl – do Knesetu se dostala i protiarabská Náboženská sionistická strana a Netanjahu s ní počítá do vlády. Ostatně i ona kategoricky odmítla vládnout s Araby. A tak bude Netanjahu shánět přeběhlíky z jiných stran nebo bude muset k účasti v koalici přemluvit nějakou celou stranu. Kromě Beneta to však všechny mimo ultraortodoxních předem odmítly.

Raam by však ještě mohl podpořit protinetanjahuovský blok pod vedením Lapida, který má bez něj, ale s Benetem, 57 křesel. Jeho problémem je však zdánlivá neslučitelnost. Pravicové strany Nová naděje Gideona Saara a Benetova Nová pravice jsou stoupenci rozšiřování a anexe osad a odpůrci vzniku Palestiny, zatímco sociálnědemokratická Strana práce a levicový Merec, které mají dohromady cenných 12 mandátů, samostatný palestinský stát podporují a osadám nepřejí. Benet nechce sedět ve vládě, kterou by vedl Lapid, a předseda strany Izrael, náš domov Avigdor Liberman odmítá kooperovat s náboženskými stranami, které letos možnost jednání s centristickým blokem nevyloučily.

Aby vznikla koalice bez Netanjahua, musela by řada jejích členů překročit svůj stín – Lapid by například musel souhlasit, že premiérem bude Benet, který získal o 10 křesel méně. Možná však členové tohoto tábora k nějakému kompromisu dospějí, protože všichni si přejí odstavit Netanjahua od moci. Předsedkyně Strany práce Merav Michaeli už například řekla, že zváží podporu Benetovi coby premiérovi.

Překvapivý je zisk osmi mandátů pro dosud vládní Modrobílou Benyho Gance, která se v průzkumech pohybovala na hranici volitelnosti, přestože v minulých volbách získala 33 křesel, jen o tři méně než vítězný Likud. Voliči jí neodpustili, že se loni spojila s obžalovaným Netanjahuem, což v předvolební kampani odmítala, a pak se kvůli jeho machinacím nedokázala v kabinetu prosadit.

K neuvěření je šest mandátů pro ultraortodoxní Náboženskou sionistickou stranu, která se z iniciativy Netanjahua do těchto voleb spojila s pravicovou stranou Noam a ultrapravicovou Židovskou silou. Ta se hlásí k dědictví zakázané rasistické, protiarabské a ultranacionalistické strany Kach a podporuje vyhnání všech Arabů neloajálních Izraeli a prosazuje zrušení dohod z Osla. Spolupráce Netanjahuovy vlády s tímto uskupením by byla problematická i v zahraničí – státy v Perském zálivu údajně ve středu varovaly izraelské diplomaty, že to může poškodit nedávnou normalizaci vzájemných vztahů.

Netanjahu neměl většinu ani po loňských březnových volbách, ale protože v Izraeli začínala epidemie koronaviru, podařilo se mu přesvědčit hlavního rivala Modrobílou, aby s ním vytvořil vládu národní jednoty. Dnes už má Izrael boj s epidemií víceméně za sebou a většina Izraelců je naočkovaná a Netanjahu bude mít při vábení potenciálních partnerů ještě jeden závažný handikep – po tom, jak se ve vládě choval k Modrobílé, všichni dobře vědí, že neplní sliby.

Strany mají na vyjednávání spoustu času, protože prezident Reuven Rivlin chce tentokrát počkat na oficiální potvrzení výsledků, a to může přijít až za dva týdny. Pro Netanjahua je to nepříjemné, protože 5. dubna bude pokračovat jeho soudní proces kvůli korupci.

Vůdci všech třinácti stran, které se do Knesetu dostaly, budou muset udělat značné ústupky, aby kabinet vznikl. Existuje však vysoká pravděpodobnost, že to nedokážou a na podzim budou následovat páté předčasné volby. Do té doby se ovšem může stát ledacos – Netanjahuovi odpůrci by mohli v Knesetu prosadit zákon, který zakáže obžalovanému politikovi sestavovat vládu. A ve čtvrtek potkala Netanjahua další nepříjemnost – Nejvyšší soud rozhodl, že jako obžalovaný premiér nesmí jmenovat žádné představitele soudů či policie, aby neovlivnil svůj soudní proces.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus