... a Izrael zlepšuje palestinskou ekonomiku

Brzy uplyne rok od chvíle, kdy začaly útoky palestinských „osamělých vlků“ na izraelské civilisty a vojáky nožem, střelnou zbraní nebo najížděním automobilu. Při více než 3500 útoků zahynulo 40 Izraelců a cizinců. Od začátku července, kdy zemřela poslední oběť, začalo násilí zvolna ustupovat, ale jen od posledního pátku do úterního poledne došlo k devíti napadením, která skončila zraněním několika vojáků a zabitím pěti Palestinců. I když nová vlna patrně souvisí s nadcházejícími židovskými novoročními svátky, úplně násilnosti zřejmě hned tak nezmizí. Dva atentáty v poslední době navíc provedli Arabové z Jordánska a to je zcela nový jev.

Za nedávným ústupem útoků stojí zásahy armády a bezpečnostní služby Šin Bet, která téměř každý týden zatýká okolo 60 Palestinců a Palestinek chystajících se k činu. Zlepšil se i přístup palestinské samosprávy, která přestala k násilí podněcovat a spolupracuje s izraelskými složkami – palestinské bezpečnostní služby útokům předcházejí, a nedávno dokonce zachránily dvě izraelské vojačky, které omylem zabloudily autem do Túlkarmu, což mohlo skončit i jejich smrtí.

Tato spolupráce souvisí se zlepšením hospodářských vztahů a to zase s působením izraelského ministra obrany Avigdora Libermana. Do funkce nastoupil v květnu a před měsícem oznámil novou strategii vůči Palestincům – odměňovat oblasti na Západním břehu, odkud útočníci nepřicházejí, a trestat ty, kde se jich vyskytuje nejvíc. Tento přístup je v souladu s názorem premiéra Netanjahua, že když se bude Palestincům dařit lépe ekonomicky, budou mít menší chuť útočit na Izraelce.

Na současném zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku chce Izrael představit řadu hospodářských kroků, jimiž hodlá palestinskou ekonomiku vylepšit. Jedním z nich bude společný projekt s palestinskou samosprávou, který vybuduje plynovod do pásma Gazy. Obě strany také podepsaly dohodu o řešení dlouhodobého dluhu samosprávy za izraelské dodávky elektřiny, který se během deseti let vyšplhal na 530 milionů dolarů. Samospráva uhradí Izraeli zhruba čtvrtinu dluhu a zbytek doplatí ve 48 splátkách a Izrael jí předá odpovědnost za odběr elektřiny – platby už nebude vybírat Izraelský elektrický podnik, ale palestinský energetický orgán přímo od odběratelů. Izrael tak už nebude Palestincům vypínat elektřinu za neuhrazené účty a neplatiče bude postihovat samospráva.

Další podepsaná dohoda liberalizuje palestinské poštovní služby a položí základy ke zřízení mobilní telefonní sítě třetí generace. Izraelská vláda rovněž schválila výstavbu nemocnice v palestinském Bejt Sachúru, fotbalových hřišť ve dalších dvou vesnicích a rozšíření silnice z Jordánska do palestinského Jericha. Izrael už také nebude samosprávě krátit celní poplatky, které pro ni vybírá – přestane jí strhávat peníze za lékařské ošetření Palestinců ve svých nemocnicích a naopak jí vyplatí částku ve výši asi 300 milionů dolarů, kterou samospráva investuje do vlastního zdravotnictví. Chystá se i ambiciózní mezinárodní projekt výstavby vodního kanálu spojujícího Rudé a Mrtvé moře, v jehož rámci budou Palestinci, Jordánsko a Izrael dostávat pitnou vodu z odsolovací továrny v jordánské Akabě.

Plán „cukru a biče“ Avigdora Libermana se týká i pásma Gazy, odkud občas přiletí do Izraele raketa. Izraelská armáda vždycky trestala jeden útok jedním náletem na nějaký cíl hnutí Hamás, jemuž připisuje odpovědnost za nepsaný klid zbraní, přestože Hamás sám střely neodpaluje. Poslední dvě odvety však naznačily změnu strategie – nálety jsou nebývale intenzivní, aby vládce Gazy přiměly hlídat si narušitele lépe. K překvapení Hamásu provedla armáda před třemi týdny v odvetě za raketu odpálenou na město Sderot, která nezpůsobila žádnou škodu, okolo padesáti útoků během dvou hodin. A nejméně tři cíle bombardovala v Gaze i minulý týden za jedinou minometnou střelu, která dopadla do pole. Obecně však předloňská izraelská vojenská operace Hamás zastrašila a letos Izrael zasáhlo jen necelých dvacet raket, které nikoho nezranily.

Hamás však nepřestává zbrojit a chystat se na další válku. Přestože Gazané žijí v chudobě a domy zničené při předloňském konfliktu nejsou dodnes opravené, protože mezinárodní dárci poskytli jen necelou polovinu slíbených peněz, Hamás vynakládá až sto milionů dolarů ročně na výrobu zbraní, hloubení útočných tunelů a výcvik a platy teroristů, což představuje zhruba pětinu rozpočtu celého pásma. Koncem července mu na to 31 miliony dolarů přispěl i Katar – oficiálně na platy zaměstnanců. I tento převod peněz překvapivě povolil ministr obrany Avigdor Liberman.