Dostávám do Gmailu pravidelné reporty od Mikea Evanse. Amerického křesťanskosionistického publicisty a aktivisty. Čím je tento člověk zajímavý? V Jeruzalémě založil Muzeum přátel Sionu.

Bylo to v roce 2015. Instituce přibližuje historii nežidovské pomoci a podpory Židům, sionismu a Státu Izrael. Od svého vzniku uděluje zahraničním proizraelským politikům Cenu přátel Sionu. Jak informuje web Hrad.cz, mezi oceněnými je i Miloš Zeman.

Cenu obdržel už loni, ale kvůli nepříznivé situaci způsobené pandemií koronaviru byla předána až letos, a to ještě zprostředkovaně. Ocenění má podobu menory - malého sedmiramenného svícnu, který v zastoupení prezidenta převzal velvyslanec ČR v Izraeli Martin Stropnický.

Jelikož je ocenění pro Miloše Zemana hodně podobné mé menoře, a vzhledem k tomu, že snímek originální ceny nemohu nabídnout (nemám autorská práva), nabízím na obrázku 1 pro lepší představu alespoň tu svoji.

obr. 1/ Foto: autor článku

Občas jsem některými čtenáři, mými názorovými oponenty, obviňován z toho, že jako přítel Izraele kritizuji proizraelského Miloše Zemana, což je prý z mé strany schizofrenie. Je to samozřejmě jinak. Nikdy jsem nekritizoval prezidenta Zemana za jeho pozitivní vztah k Izraeli. Z prostého důvodu: tohoto jeho vztahu si hluboce vážím, což jsem dal opakovaně veřejně najevo. V této věci má Miloš Zeman správný úsudek, moji podporu a velké poděkování. Což samozřejmě neznamená, že budu mlčet (z jakési falešné solidarity) v případech, kde s ním souhlasit nemohu, např. v kauze Peroutka aj.

Na příkladu udělení Ceny přátel Sionu Miloši Zemanovi lze ilustrovat, že v Izraeli velice dobře vědí, kdo je jejich přítel; toto poznání provází patřičná míra vděčnosti. Je to pro ně důležité s ohledem na historickou zkušenost – a teď nemám na mysli holocaust, ale všechno to, co byl mladý stát nucen zažívat od svého vzniku v roce 1948. A v mnoha ohledech to zažívá dosud: nepřátelské chování diktované zavilou nenávistí pramenící ze samotného faktu existence moderní židovské republiky v arabsko-muslimském moři.

Na druhou stranu udělení zahraniční ceny Miloši Zemanovi nemůže sloužit jako „fíkový list“, který by měl zakrýt všechno to, co si v politickém působení českého prezidenta zaslouží kritiku. Cena přátel Sionu se týká pouze Zemanova chvályhodného vztahu k Izraeli a židovskému lidu, ničeho jiného – a vůbec ne českých vnitropolitických záležitostí, jeho postojů, vyjádření a navazujících polemik. Ocenění nemůže přetransformovat jednou vyřčené lži v pravdu.

Že ovšem i na straně těch, kdo ocenění udělují může existovat cosi jako iluze ve stylu „přání otcem myšlenky“, ukazují podrobnosti provázející udělení zmíněné ceny. Jak napsal loni 18. října portál Prnewswire.com, Cena přátel Sionu byla udělena kromě Miloše Zemana dalším deseti představitelům (obr. 2).

obr. 2/

Jsou to králové Bahrajnu a Maroka, premiér SAE, saúdský korunní princ, ománský sultán a prezidenti Srbska, Rumunska, Paraguaye, Ugandy a Malawi (obr. 3). Stalo se tak v Jeruzalémě na 4. výročním summitu křesťanských médií. Zakladatel Muzea přátel Sionu Mike Evans tehdy prohlásil:

Všichni tito prezidenti přesunou svá velvyslanectví do Jeruzaléma a všichni muslimští vůdci uzavřou v dohledném čase mír s Izraelem.

Realita je ovšem jiná. Nechme stranou složitější otázku uzavření míru (Bahrajn a Maroko ano, Omán a Saúdská Arábie zatím ne) a všimněme si ambasád. Po více než roce, navzdory slibům a deklaracím, nemá ani jedna z uvedených republik v Jeruzalémě svoji plnohodnotnou diplomatickou misi na úrovní velvyslanectví; jejich ambasády i nadále sídlí v Tel Avivu. Platí to i o České republice, ačkoli prezident Zeman přemístění zastupitelského úřadu z Tel Avivu do izraelského hlavního města všemožně podporuje. Ke cti ČR budiž řečeno, že letos v březnu otevřela alespoň pobočku ambasády. I toho si Izraelci váží, ale velvyslanectví to není. To mají v Jeruzalémě zatím pouze Spojené státy, Kosovo, Guatemala a Honduras.

Věci nejsou tudíž ani černobílé a ani se neodvíjejí přímočaře. Nicméně sympatie Miloše Zemana ve prospěch Izraele jsou hodné ocenění a toho jsme právě v těchto dnech svědky. Byť okolnosti nejsou pro standardní ceremonie příznivé, ať už jde o covid nebo prezidentovu závažnou chorobu a s ní spojenou hospitalizaci.

Za sebe opakuji: ačkoli mám „100 plus 1“ důvod hodnotit prezidenta kriticky, udělení Ceny přátel Sionu považuji za správný počin a Miloši Zemanovi upřímně k ocenění blahopřeji. S vědomím toho, že je jedním z jedenácti, abychom se drželi faktů.

obr. 3/ Seznam oceněných Muzeem přátel Sionu v roce 2020. Šipka ukazuje na Miloše Zemana. Záznam ovšem obsahuje pravopisnou chybu vzniklou zřejmě nedopatřením: to první „of“ tam být nemá. Zdroj: Server Prnewswire.com.

Převzato z blogu autora s jeho svolením.