Když byl izraelský premiér Naftali Benet na cestě domů ze schůzky s Joem Bidenem ve Washingtonu, jeho ministr obrany Beny Ganc rozbouřil v Izraeli politickou scénu – navštívil předsedu palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Bylo to poprvé po jedenácti letech, kdy s Abbásem jednal vrcholný izraelský politik.
Setkání vyvolalo rozruch proto, že pravicový Benet je odpůrcem vzniku Palestiny a zastáncem rozšiřování židovských osad a anexe Západního břehu Jordánu a jeho voliči jednání s Palestinci odmítají. Gancovo uskupení Modrobílá je liberální a o míru by jednalo, stejně jako Strana práce, Merec, arabská strana Raam, Existuje budoucnost ministra zahraničí Jaira Lapida a do jisté míry také Izrael, náš domov ministra financí Avigdora Libermana, zatímco další dvě koaliční strany, Nová naděje ministra spravedlnosti Gideona Saara a Benetova Nová pravice, jsou proti.
Benet po návratu z Ameriky prohlásil, že o Gancově schůzce s Abbásem věděl a koordinoval ji. Zdůraznil, že jeho vláda nebude s Palestinci jednat o míru, ale přeje si, aby byl Západní břeh bezpečný a ekonomicky prosperoval. Aby však neztratil přízeň svých voličů, zopakoval, že za jeho vlády mírový proces obnoven nebude a on sám se s Abbásem ani nesejde, protože předseda samosprávy podal na Izrael žalobu k Mezinárodnímu trestnímu soudu a obvinil ho z válečných zločinů. A dodal, že nezastaví rozšiřování židovských osad na Západním břehu, ale v zájmu fungování nesourodé vládní koalice také neprovede žádnou anexi.
Gancova schůzka s Abbásem nebyla zdvořilostní. Nejdůležitějším bodem byla izraelsko-palestinská bezpečnostní spolupráce, která je v zájmu obou stran, protože Hamás na Západním břehu usiluje o svržení Abbáse a převzetí moci. Ganc se s Abbásem dohodl i na řešení situace tisíců obyvatel Západního břehu, kteří nemají dokumenty, a na opatření, jež usnadní palestinským podnikatelům obchodování v Izraeli. Vláda také vydá povolení dalším šestnácti tisícům Palestinců, kteří budou smět v Izraeli pracovat; celkem jich tak už bude skoro 140 000. Kabinet také povolil výstavbu jednoho tisíce bytů v takzvané oblasti C, kterou spravuje Izrael a kde Palestinci za Netanjahuovy vlády nesměli stavět prakticky vůbec. Benet navíc už dříve nařídil, aby byl na hranicích usnadněn průchod Palestincům, kteří do Izraele dojíždějí za prací. Ganc však samosprávě především nabídl půjčku ve výši skoro 160 milionů dolarů, která má zmírnit její finanční krizi – a Abbás ji přijal. Samospráva ji bude postupně splácet z cel a daní, které pro ni Izrael vybírá.
Mahmúd Abbás spolupráci s Izraelem potřebuje. Na Západním břehu sílí nespokojenost s jeho vládou, mimo jiné i proto, že v dubnu zrušil první parlamentní volby po patnácti letech, které sám naplánoval. Často dochází k protestům, palestinské bezpečnostní složky zatýkají Abbásovy kritiky, a toho hlavního dokonce zavraždily. Sílí i odboj proti izraelským vojákům. Po květnové válce s Izraelem roste popularita Abbásova největšího soupeře, Hamásu. A k tomu je samospráva v katastrofální finanční situaci. Přestože jí Joe Biden obnovil vyplácení pravidelných příspěvků, které zastavil Donald Trump, neposílají je arabské státy – zatímco v roce 2019 přispěly do palestinského rozpočtu částkou 300 milionů dolarů, letos pouhou desetinou. Z údajně technických důvodů neuhradila už deset měsíců sociální podporu ve výši 150 milionů eur ani Evropská unie. Palestinskou ekonomiku ještě víc zhoršila pandemie koronaviru a samospráva má potíže s vyplácením mezd státním zaměstnancům. A Izrael podle svého zákona pravidelně strhává z vybíraných palestinských cel a daní částku, kterou Abbásova vláda posílá vězněným vrahům Izraelců a jejich rodinám. V červenci jí takto za posledních šest měsíců zadržela 186 milionů dolarů. Tlak na zastavení podpory terorismu nevyvíjí jen Izrael, ale Abbás vyplácí vězňům renty dál. Palestinská vláda letos očekává rozpočtový deficit ve výši jedné a tři čtvrtě miliardy dolarů.
Není proto divu, že Abbás na čtvrtečním summitu s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem Sísím a jordánským králem Abdalláhem oznámil, že je ochoten pomoc izraelské vlády přijmout a spolupracovat s ní.
Beny Ganc ví, že vzhledem k složení vládní koalice nemůže dojít k žádnému posunu v jednáních o míru, která se zastavila v roce 2014. Podpora vzniku samostatné Palestiny v Izraeli však beztak setrvale klesá a přeje si ho jen 40% Izraelců – zatímco v roce 2007 jich bylo 70%. A 37% preferuje zachování současného stavu, stejně jako Benetova vláda. I tak je však možné udržet na Západním břehu stabilitu a bezpečnost posílením umírněných sil, tedy Abbáse. Toho chce posilovat i Biden, který rovněž nechystá žádnou mírovou iniciativu. Palestinci tedy nezískají svůj stát stejně jako za Netanjahua, ale mohli by se mít lépe než za něj.
Benetova vláda je tak různorodá, že jinak než pomocí kompromisů koaličních partnerů fungovat nemůže. A tak bude premiér obhajovat své pravicové postoje, a zároveň tolerovat Gancovy kontakty s Palestinci.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus