Neviditelný Pes

IZRAEL: Noční vyhlášení klidu zbraní

21.1.2009

„Vojenských cílů operace Lité olovo bylo dosaženo - a více než to,“ oznámil ministerský předseda Ehud Olmert hodinu před půlnocí 17. ledna 2009, na den přesně tři týdny po tom, co Izrael překvapil hamásovské vedení Gazy leteckými útoky. Ministr obrany Ehud Barak mu přitakal: „Proto jsme schopni vyhovět žádosti Egypta o jednostranný klid zbraní.“

Podle Olmerta byl Hamás těžce zasažen a důsledky své války s Izraelem bude ještě dlouho přežvykovat. Spousta hamásovských ozbrojenců a řada jejich velitelů byla zabita. Výroba raket byla zničena, stejně tak byl zasažen jejich přísun tunely. Většina raketového potenciálu je pod kontrolou izraelské armády, říká ministerský předseda.

Teď jde o to zabránit novému vybudování Hamásovských milic. Hlavní věcí je přitom zastavit pašování zbraní z Íránu a Sýrie do pásma Gazy. Egypt a Evropa tomu hodlají účinně napomáhat. Proto se také scházejí šéfové vlád Itálie, Velké Británie, Německa, Francie a Česka na pozvání egyptského presidenta Hosní Mubaraka v Šarm el-Šajchu v jižním výběžku Sinajského poloostrova.

Lidská bilance třítýdenní valky: 1200 Palestinců a 13 Izraelců přišlo o život. Šokující obrazy zkázy v Gaze se dostanou patrně na veřejnost v plném rozsahu teprve po umožnění přístupu novinářů do Gazy. Následky zranění a duševních otřesů na obou stranách budou postižení trpět ještě po řadu let. „Nevedeme válku proti civilistům,“ snažil se zdůraznit Olmert a jménem izraelské vlády se omluvil všem nevinným obětem válečného tažení. Přímo na obyvatele pásma Gazy se obrátil s ujištěním: „Necítíme k vám nenávist! Naše zbraně nemíří na vás! Vaše utrpení se dotýká našeho srdce!“

Ministr obrany Ehud Barak zdůrazňue: „Žádná armáda na světě v boji proti ozbrojencům, kteří se skrývají za civilisty, neučinila pro ochranu civilních obyvatel tolik jako my.“ Připomíná, kolik letáků bylo rozhozeno, aby se Palestinci mohli včas ukrýt před bombardováním. „Čtvrt milionu telefonátů jsme uskutečnili, abychom civilní obyvatele varovali.“

„A co bude s Giladem?!“ ptají se novinové titulky izraelských deníků ráno po nočním vyhlášení příměří. Rodiče izraelského vojáka Gilada Šalita, který je držen již dva a půl roku v zajetí, veřejně zapřísahali vládu, aby jejich syna nenechala v Gaze. O něm se však v dohodě o příměří nemluví, Šalit zůstává i nadále rukojmím Hamásu. „Ale Gilad Šalit stojí na našem seznamu priorit na prvním místě,“ ujišťuje Olmert. Vláda se prý snaží nejrůznějšími cestami dostat uneseného vojáka domů. Barak připomíná „nepsanou smlouvu s rodiči vojáků“, která nesmí být porušena.

Zůstane-li zachován klid, izraelská armáda se během dvou tří dnů z pásma Gazy stáhne. To zdůrazňuje nejen premiér a ministr obrany. Jsou o tom přesvědčeni i pozorovatelé všech barev. Izrael přece nevytáhl do boje proto, aby Gazu opět obsadil. Představa, že opět uvíznou v bahně sousední země a opět budou po léta platit krvavou daň za ovládání nepřátelského obyvatelstva, je pro Izraelce doslova noční můrou.

Hamás však v tomto rozhodnutí o příměří není jednací stranou. Je to příměří jednostranné, o kterém rozhodl Izrael. „Bude-li Hamás proti Izraeli dál páchat teror, dožije se - a každá jiná teroristická organizace - dalšího překvapení,“ hrozí Olmert. „Velmi rád bych z tohoto místa řekl: Už nikdy válku!“ rozohňuje se v půlnočním vyhlášení o klidu zbraní Ehud Barak. „Ale Hamás, Hizballáh, Sýrie a Írán dál proti nám štvou extrémisty, proti kterým se musíme bránit.“

Je tedy nutno vyčkat, jestli zbraně po tomto vyhlášení opravdu zůstanou v klidu. Jen za první dopoledne současného příměří dopadlo na Izrael pět raket - naštěstí nezpůsobily škodu, která by stála za řeč. Pokud Izraelem jednostranně vyhlášené příměří nebude znamenat konec ostřelování Izraele raketami, ztratí izraelská vláda u svých obyvatel veškerou věrohodnost. Navíc je tu vážné nebezpečí, že extrémisté svou vojenskou porážku opětovně dokáží proměnit v propagandistické vítězství. Velkým otazníkem zůstává i nadále: Jak přivést Hamás k poznání, že existenční válka proti Izraeli je bez vyhlídek? Že teror se nevyplácí? Že Izrael není možno napadat beztrestně?

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP

přeložil Pavel Mareš

www.israelnetz.com



zpět na článek