Izraelský premiér Binjamin Netanjahu v neděli oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Hercoga o milost. I když je takový krok právně možný, v Netanjahuově situaci by byl bezprecedentní.

Premiér byl v roce 2019 obžalován z korupce, podvodů a zneužití pravomoci veřejného činitele ve třech případech a soudní proces začal o rok později. V prvním měl v letech 2011–2016 přijmout dary za statisíce dolarů. V druhém případu měl slibovat majiteli vlivného deníku, že když budou noviny psát o něm a jeho rodině příznivě, zařídí přijetí zákona, který oslabí majitelova konkurenta. Šlo o zneužití pravomoci, protože Netanjahu byl tehdy premiérem a zároveň ministrem komunikací. V třetím případu měl nabízet vlastníkovi telekomunikační firmy nezákonné obchodní výhody za pozitivní články o sobě na jeho zpravodajském serveru.

Je to poprvé v dějinách Izraele, kdy je souzen úřadující politik. Ti předchozí, např. prezident Moše Kacav nebo premiér Ehud Olmert, před zahájením procesu odstoupili z funkcí.

Netanjahu od začátku tvrdí, že je ve všech případech nevinen a cílem soudního procesu je odstranit ho z politiky. Přesto už jednou jednal s nejvyšším státním zástupcem o mírnějším trestu výměnou za přiznání „morální zavrženíhodnosti“ svého počínání. To však obnáší povinnost odejít na sedm let z politiky, a Netanjahu tak nakonec soudní dohodu neuzavřel. Kdyby však byl odsouzen, nesměl by také působit sedm let v politice.

Proces pokračuje i za současné války. Mnoho svědků vypovídalo proti premiérovi, zejména v kauze přijímání úplatků ve formě nákladných darů.

Netanjahu v dopise prezidentovi vinu nepřiznal. O milost výslovně nežádá, jen vypočítává důvody, proč by měl Hercog jeho soudní proces zastavit. Patří k nim i tvrzení, že panuje náročná bezpečnostní situace, ale premiér musí neustále vypovídat před soudem, „místo aby se naplno věnoval historickému vývoji na Blízkém východě a ve světě“. Důvodem, proč by neměl být souzen, je podle něj i „celoživotní služba Státu Izrael a jeho občanům“ a „zásluhy“, včetně letošní „historické války“ proti Íránu, Hizballáhu a Hamásu a za návrat rukojmích. K zásluhám připojil i smrt svého bratra Joniho při záchranné operaci izraelských rukojmích v ugandském Entebbe v roce 1976. Podle premiéra by ukončení procesu zmírnilo společenské napětí a uklidnilo společnost.

Nic z toho však není důvod k udělení milosti, která by navíc rozhodně neuklidnila společnost.

Jako první přišel s touto žádostí v červnu Donald Trump, který na své sociální síti označil Netanjahuův proces za „směšný hon na čarodějnice“. V říjnu to zopakoval v izraelském Knesetu a začátkem listopadu požádal Hercoga o milost pro Netanjahua oficiálním dopisem. Ten obsahoval pozoruhodnou větu: „Respektuji nezávislost izraelského soudního systému, ale obvinění Netanjahua z korupce považuji za neopodstatněné politické pronásledování.“ Bylo to nehorázné vměšování do vnitřních záležitostí cizího státu.

Hercog odpověděl, že izraelský soudní systém je nezávislý a žádost o milost může podat jen osoba, které se věc týká, nebo její rodina.

Izraelská opozice je proti udělení milosti. Podle předsedy opoziční strany Modrobílá Benyho Gance chce Netanjahu jen odvést pozornost veřejnosti od návrhu zákona, který má zprostit ultraortodoxní židy povinné vojenské služby. Bývalý náčelník generálního štábu Gadi Ajzenkot Netanjahuovi vzkázal, že jestli chce premiér milost, musí přiznat vinu a omluvit se za své chyby. A Hnutí za kvalitní vládu zdůraznilo, že „milost v průběhu procesu by byla smrtelnou ranou vládě práva a zásadě rovnosti před zákonem a vzkázala by občanům, že někteří stojí nad zákonem“. Koaliční ministři a poslanci však Netanjahuovu žádost podpořili.

Izraelský institut pro demokracii potvrdil, že prezident teoreticky může milost udělit, a to i během probíhajícího procesu a bez přiznání viny, ale je to problematické. Podle něj „obecné pravidlo zní, že prezident uděluje milost jen odsouzeným a během procesu je to vzácné a výjimečné.“

Takovou výjimkou byl Hercogův otec Chajim, rovněž prezident, který ještě před zahájením soudního procesu osvobodil agenty Šin Bet, kteří po teroristickém útoku na izraelský autobus v roce 1984 zabili dva zajaté palestinské útočníky.

Podle průzkumu televizní stanice 12 z poloviny listopadu je proti udělení milosti 48 % respondentů a 44 % pro.

Prezidentský úřad označil Netanjahuovu žádost o milost za „neobvyklou“. Předal ji oddělení pro milosti ministerstva spravedlnosti k odbornému posouzení s tím, že Hercog rozhodne až po jeho analýze. To může trvat i několik měsíců. Pokud by však prezident Netanjahuovi milost v průběhu procesu udělil, bylo by to velice kontroverzní.

Psáno pro Židovské listy