Izraelský prozatímní premiér Binjamin Netanjahu podal ve středu předsedovi parlamentu žádost o udělení imunity před trestním stíháním. Má jít před soud kvůli korupci, podvodu a zneužití důvěry ve třech případech – údajně přijímal nákladné dary za obchodní služby, sliboval majiteli jednoho deníku oslabení jeho hlavního konkurenta výměnou za pozitivní zpravodajství o své osobě a v třetí zařizoval regulační výhody telekomunikační firmě za příznivé články o své rodině na zpravodajském serveru, který podnik rovněž vlastní.

Podle novely zákona z roku 2005, která zvrátila dosavadní praxi automatické imunity, ji může poslanec získat, jen když mu ji Kneset na jeho žádost udělí. Příslušný parlamentní výbor však neexistuje, protože Izrael nemá od dubna řádnou vládu a poslední Kneset, který vznikl po zářijových druhých předčasných volbách, se před koncem roku rozpustil v očekávání třetích voleb v březnu. Nový parlament vznikne teprve po nich – pokud ovšem vznikne i vláda.

Jaké má tedy Netanjahu šance, že se soudním procesům vyhne? V této chvíli malé. Netanjahuova strana Likud a její spojenci neměli v posledním Knesetu potřebnou většinu. A premiérovu imunitu nehodlá podpořit ani strana Izrael, náš domov (Jisrael bejtenu) Avigdora Libermana, který už dvakrát mohl umožnit vznik vlády Likudu, kdyby se k jeho koalici připojil, ale neudělal to.

Netanjahu prohlásil, že hodlá stát v čele izraelské vlády „ještě mnoho let“. Svou žádostí o imunitu chce prý zabránit „konstruování případů proti veřejným činitelům“, což se podle něj děje právě jemu s cílem ho svrhnout. „Imunita je základním kamenem demokracie“, domnívá se premiér.

Ze svého pohledu politika, který se nehodlá vzdát moci, neměl na vybranou – musel o imunitu požádat do třiceti dnů od okamžiku, kdy nejvyšší státní zástupce informoval předsedu parlamentu o svém úmyslu premiéra obžalovat. Kdyby Netanjahu o imunitu nepožádal, nejvyšší státní zástupce mohl obžalobu už dnes předat soudu. Netanjahuovým cílem je celý proces co nejvíc oddálit – věří, že vyhraje březnové volby, získá imunitu a s parlamentní většinou prosadí zákon, který trestní stíhání úřadujícího premiéra jednou provždy zakáže.

Ve snaze proces naopak urychlit vyzval největší soupeř Likudu a vítěz zářijových voleb, uskupení Modrobílá (Kachol Lavan), předsedu Knesetu Juliho Edelštejna, aby zahájil proces mimořádného ustavení imunitního výboru. Právní expert Knesetu rozhodl, že je to možné. Podle nejnovějších zpráv však hodlá člen Likudu Edelštejn parlamentní debatu až do březnových voleb blokovat.

Není jasné, zda Netanjahu vůbec splňuje kritéria získání imunity. Podle zákona může parlament trestní stíhání zmrazit, pokud byl údajný trestný čin spáchán v rámci výkonu poslaneckého mandátu; pokud obvinění nebylo vzneseno v dobré víře anebo padlo diskriminačním způsobem; pokud byl trestný čin spáchán v Knesetu anebo by výsledek trestního stíhání narušil fungování Knesetu a poškodil veřejný zájem. Netanjahu a jeho právníci zřejmě zvolí diskriminační variantu a poškozování veřejného zájmu; už dlouho obviňují vyšetřovatele i prokuraturu z podjatosti a tvrdí, že premiér byl demokraticky zvolen a prokuratura nemá co rozhodovat, kdo zemi povede. Kdyby mu však Kneset imunitu udělil na tomto základě, rozhodnutí nejspíš anuluje Nejvyšší soud.

Netanjahu až donedávna popíral, že by chtěl o imunitu žádat, snad kvůli veřejnému mínění – podle průzkumů nesouhlasí s jeho snahou vyhnout se trestnímu stíhání 51 % Izraelců a schvaluje ji jen 33 %. Podle tří izraelských televizních stanic se premiérovi poradci obávají, že žádost o imunitu může negativně ovlivnit jeho šance na vítězství v březnových volbách.

Na to měl však Likud malou naději už před Netanjahuovou žádostí. Průzkumy mu předpovídají přinejmenším stejnou prohru jako v září – vítězem má být opět Modrobílá s 34 parlamentními mandáty, Likud jich má získat 32 a ani jedna strana opět nezíská parlamentní většinu. Vznik vlády by tak znovu závisel na Avigdoru Libermanovi, který se už dvakrát nepřiklonil ani k jednomu táboru. Kdyby březnové volby opravdu dopadly takto, Netanjahu by ani potom imunitu nezískal.

Důležitou roli sehraje i verdikt Vrchního soudu, který začal tento týden projednávat žádost 67 známých osobností veřejného života. Skupina je přesvědčena, že obžalovaný Netanjahu by neměl mít vůbec právo sestavovat příští vládu, a požádal soud o vyjádření. Ten je ale nevyřkl s tím, že bude aktuální až po volbách. Kdyby skupině nakonec vyhověl a právo formovat kabinet Netanjahuovi odebral, premiér se nepochybně odvolá a celý proces se opět protáhne. Jasno tak nemusí být ani do konce roku. A jestli Likud nevyhraje ani březnové třetí volby, může Netanjahu klidně vypsat volby čtvrté.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus