Izraelský prezident Reuven Rivlin pověřil ve středu sestavením vlády dosavadního premiéra Binjamina Netanjahua, přestože jeho strana Likud se už v druhých letošních předčasných volbách umístila až druhá. Zdůvodnil to tím, že přestože Likud získal 32 parlamentních mandátů a vítězná aliance Modrobílá někdejšího náčelníka hlavního štábu armády Benyho Gance 33, Netanjahua na pozici premiéra doporučilo 55 poslanců, zatímco Gance o jednoho méně.

Rivlin v pondělí vyzval obě jejich strany k sestavení vlády národní jednoty a Ganc a Netanjahu o ní spolu začali jednat. Zatím však rozhovory nic nepřinesly – Netanjahu se nechce vzdát svých ultraortodoxních spojenců a Modrobílé uskupení s ním odmítá zasednout v kabinetu, protože mu hrozí obžaloba kvůli korupci. Netanjahu bude už 2. října v předběžném slyšení přesvědčovat nejvyššího státního zástupce o své nevině, a když se mu to nepodaří, bude obžalován.

Prezident ale přišel s kreativním návrhem – Netanjahu by se stal ve vládě národní jednoty premiérem jako první, a kdyby byl obžalován, uvolnil by funkci Gancovi. A kdyby ho soud očistil, opět by se do ní vrátil a premiérský mandát dokončil. Ganc by tak s obžalovaným Netanjahuem ve vládě sedět nemusel. Modrobílá aliance však tento návrh zatím nepřijala.

Bez Modrobílé by Likudu mohl pomoci jen předseda strany Izrael, náš domov Avigdor Liberman, který zmařil sestavení kabinetu po předčasných volbách v dubnu. Odmítá zasednout v Netanjahuově pravicové vládě s náboženskými stranami, které za svou loajalitu tradičně požadují rozsáhlé ústupky ve prospěch ultraortodoxní komunity. Ta sice tvoří jen deset procent obyvatel Izraele, ale celé zemi diktuje přísné náboženské předpisy a zákony, jako jsou ortodoxní sňatky nebo zavírání obchodů a přerušení veřejné dopravy o šabatu, a vymáhá si výjimky z povinné vojny pro studenty náboženských škol. Liberman si svým neústupným postojem získal značnou popularitu a jeho strana dostala osm mandátů oproti dubnovým pěti; Izraelci ukázali, že si teokratický stát nepřejí. A Liberman stále trvá na svém, že s náboženskými stranami do vlády nepůjde.

Ani Ganc nemá v úmyslu s nimi spolupracovat, a mohl by tak Libermanovu podporu získat. Jenže ani jeho osm mandátů mu k sestavení vlády nestačí, protože by i se středolevými stranami měla jen 52 hlasů. Arabskou koalici do vlády nepozve a ta by ani nešla; izraelští Arabové jsou sice členy parlamentu už od vzniku Státu Izrael, ale součástí vlády nikdy nebyli. Ganc jenom doufá, že Likud hodí Netanjahua časem přes palubu a vláda národní jednoty vznikne bez něj.

Netanjahu má na zformování vládní koalice s většinou 61 hlasů ve 120členném Knesetu 28 dní. Pokud vládu sestaví a stane se opět premiérem, může jím zůstat i jako obžalovaný, protože zákon jeho demisi nepožaduje, dokud neskončí celý soudní proces i případné odvolání. Středeční pověření mu proto vyhovuje – kdyby vládu dřív sestavil Ganc a Netanjahu byl jen jeho ministrem, podle zákona by po vznesení obžaloby paradoxně rezignovat musel. Bude proto chtít koalici sestavit za jakoukoli cenu. Podporu dvou ultraortodoxních stran a jedné ultrapravicové si nechal písemně potvrdit hned po volbách.

Bez kompromisů má však šance malé a Beny Ganc ještě menší. Po marném pokusu obou hlavních stran by prezident ještě mohl vyzvat parlament, aby za premiéra vybral kteréhokoli jiného poslance. A pokud by vládu nesestavil ani ten, čekaly by Izraelce třetí předčasné volby během jediného roku a to vůbec nikdo nechce – kromě Netanjahua, který je přesvědčen, že by pro něj dopadly lépe než ty nynější, ačkoli pravděpodobnější je opak.

Volební porážka zmařila jeho záměr prosadit zákony, které by mu zaručily imunitu před trestním stíháním a omezily pravomoci Nejvyššího soudu. Před zářijovými volbami sliboval voličům i takové věci jako anexi části Západního břehu nebo vojenskou operaci proti teroristickému Hamásu v Pásmu Gazy, kterou mnoho Izraelců už dlouho požaduje. Své sliby chtěl splnit už před hlasováním, ale nejvyšší státní zástupce ho upozornil, že k takovým krokům nemá jako prozatímní premiér mandát.

Izrael nemá funkční vládu už déle než devět měsíců a nebude ji mít ještě hodně dlouho.