V izraelské armádě (IDF – Izraelské obranné síly) je nejvyšší hodností generálporučík. Do té je povýšen vždy nový náčelník generálního štábu zvaný též ramatkal.

Současným ramatkalem je Herzi Halevi; v letech 2015 až 2019 sloužil na tomto postu Gadi Eizenkot. Generálporučík IDF má na výložkách meč zkřížený s olivovou ratolestí a dva dubové listy (fotoodkaz ZDE).

Generál Eizenkot po odchodu z armády vstoupil do politického života. Není výjimkou. Nyní je poslancem parlamentu za opoziční stranu Národní jednota, jejíž šéf Benny Gantz byl Eizenkotovým předchůdcem na pozici ramatkala.

Jméno Gadiho Eizenkota se objevilo na serverech (mj. na webu Ynetnews - ZDE) v neděli 11. června 2023 v souvislosti s tím, co řekl při projevu v telavivském sídle výzkumného think tanku „Institute for National Security Studies“. Odhalil to, co mnozí tušili, ale nyní je to potvrzeno: IDF se v roce 2015 zapojily do operací proti Islámskému státu. Přičemž „kampaň proti Islámskému státu byla intenzivní a probíhala ve více než jedné zemi; v některých oblastech výsledky předčily očekávání, pokud jde o takovýchto druh provedených operací a útoků“.

Akce byly provedeny ve spolupráci IDF se zpravodajským sborem, letectvem, speciálními jednotkami a zahraničními partnery. Eizenkot uvedl, že „ne mnoho zemí na světě dokáže identifikovat cíle o velikosti řečnického pódia a dopravit přesně střelu na cíl v okruhu 1000 km kolem Izraele. Viděli to naši nepřátelé (že to dokážeme), viděli to Rusové i Američané. Ale to, jak účinně dokáže IDF v regionu operovat, věděli nejlépe militanti Islámského státu, protože zaplatili cenu v podobě stovek obětí, zraněného personálu a škod – a velice dobře jim bylo známo, kdo za těmito operacemi stojí.

Eizenkot dále uvedl, že v letech syrské občanské války se Izrael zapojil do zpravodajské spolupráce se zahraničními agenty, kteří se pak prostřednictvím izraelských tajných služeb zaměřovali na cíle Islámského státu v Iráku a Sýrii.

Jak patrno – a je to navýsost příjemné zjištění -, Izrael nezůstal v boji proti jednomu z nejhorších nepřátel naší civilizace stranou.

Server Ynetnews v této souvislosti zmínil informaci, kterou před pěti lety publikovaly noviny The New York Times. Podle zprávy z února 2018 zaútočily letouny izraelského letectva v předchozích letech na cíle na egyptském území více než 100krát, aby pomohly egyptskému prezidentu Sisimu v jeho boji proti Islámskému státu na Sinaji. (Jde o protiteroristickou kampaň „Comprehensive Operation – Sinai 2018“ – LS.) Nicméně podle zmíněných newyorských novin začala izraelská pomoc Egyptu dříve – po sestřelení ruského letadla na Sinajském poloostrově, k čemuž došlo na konci října 2015. (Stroj mířil z Šarm aš Šajchu do Petrohradu; v důsledku exploze bomby v zavazadlovém prostoru se nedlouho po startu zřítil a o život přišlo všech 224 cestujících a členů posádky – LS.)

Kompetentní osoby v Izraeli, které disponují informacemi tohoto druhu, málokdy zveřejní takto citlivé údaje. Z dobrých důvodů. Pokud se tak ale stane, je to vždy pozitivní odhalení. Eizenkot podal důkaz, že Stát Izrael, který stojí v první linii boje proti islámskému terorismu, není zaměřen pouze na zločince z řad palestinských Arabů (s nimiž má takříkajíc starostí až nad hlavu), ale je otevřen širší spolupráci proti společnému nepříteli. Izraelský server The Jerusalem Post v této souvislosti 12. června napsal (ZDE), že podle německého novináře Jürgena Todenhofera, kterému bylo umožněno, aby v roce 2015 strávil deset dní s bojovníky Islámského státu, mají teroristé z IDF skutečný respekt; IDF považují za skutečnou hrozbu. Novinář došel k závěru, že pro militanty Islámského státu jsou izraelské ozbrojené síly „příliš hrůzu nahánějící“ (too formidable), než aby s nimi šli do otevřeného střetu. Bezpochyby vědí proč.