V Izraeli se po necelých dvou letech konaly nové sociální protesty – tentokrát proti chystaným úsporným opatřením vlády a člověku, který donedávna sliboval, že zlepší tíživou ekonomickou situaci Izraelců. Je jím Jair Lapid, hrdina lednových voleb, jehož nová strana Ješ Atid (Existuje budoucnost) skončila druhá a který je dnes ve vládě Binjamina Netanjahua ministrem financí.

Lapid však po minulém kabinetu zdědil nečekaně vysoký deficit ve výši 42 miliard šekelů, tedy asi 210 miliard korun, a musel na své sliby zapomenout. Místo snížení životních nákladů byl nucen navrhnout úsporný rozpočet.

Generální stávku odborů sice na poslední chvíli odvrátil menším kompromisem, ale ostatní Izraelce od protestů neodradil. Koncem týdne vyrazilo do ulic šesti izraelských měst na 12.000 lidí. Bylo to sice mnohonásobně méně než před dvěma lety, ale byly to od té doby největší protivládní protesty. Demonstranti Lapidovi vyčítali, že zradil, a připomínali, že bez jejich hlasů by se do vlády vůbec nedostal. Požadovali, aby kabinet vzal peníze bohatým, a ne středním třídám a chudým, a aby jimi neplýtval na izolované osady. Opozice označila Lapidův rozpočet za "facku veřejnosti".

Lidé protestovali i proti záměru vlády vyvážet zemní plyn z nedávno objevených ložisek ve Středozemním moři, když má Izrael plynu nedostatek a obyvatelé za něj platí horentní ceny. Ve vzácné shodě se na demonstracích bouřili světští i ultraortodoxní židé. Ty úsporná opatření postihnou ještě více než ostatní, což je snad jediný Lapidův splněný předvolební slib. Na splnění toho hlavního – odvodů ultraortodoxních židů na povinnou vojnu – prozatím nejsou peníze.

Úsporná opatření mají do konce roku 2014 přinést do státní pokladny zhruba 13,5 miliardy šekelů (skoro 68 miliard korun). I tak se ale deficit letos zvýší z loňských 4,2% na skoro 4,7% a teprve příští rok klesne na 3%. Schodek předchozí vlády by měl zmizet do tří let. Vládní výdaje mají do konce roku 2014 klesnout o skoro 25 miliard šekelů (přes 122 miliard korun), které přinese snížení výdajů všech ministerstev s výjimkou obrany o 2% letos a 3% příští rok, ale také přídavků na děti a zrušení řady projektů dopravní infrastruktury. Kromě řady dalších opatření se zvýší daň z přidané hodnoty o jedno procento na 18% a daně z příjmu všech příjmových pásem i podniků o 1,5%.

Tyto kroky budou mít značný dopad na Izraelce středních a nižších příjmových skupin, kam patří i ultraortodoxní židé. Podle Národní pojišťovny se pod hranicí chudoby ocitne přes 40.000 rodin a ty, které jsou pod ní už dnes, nebudou mít z čeho žít. Kromě omezení bezplatných sociálních služeb se mají sjednotit přídavky na děti na sníženou částku 140 šekelů (700 korun) měsíčně, zatímco dnes jsou odstupňované podle počtu dětí a rodina může například na páté dítě pobírat až 2.000 korun měsíčně. Rodiny z vyššími příjmy nebudou mít na přídavky nárok vůbec. Velké podniky a bohatí lidé však změny skoro nepocítí.

Lapid prohlásil, že nebude rozdávat peníze, které neexistují, protože nechce, aby se Izrael dostal do situace Řecka. Tvrdí, že úsporná opatření jsou pouze krátkodobá a brzy přijde zlepšení. Kritiku, že výrazněji nezvýšil daně bohatým, odmítl s tím, že "socialismus ještě nikde na světě neuspěl". A na námitku, že jako bývalý novinář nemá dostatečnou kvalifikaci, řekl, že rozpočet sestavovali nejlepší ekonomové země.

Lapidův návrh podpořili premiér Netanjahu, guvernér centrální banky Stanley Fischer a řada dalších špičkových ekonomů. Podle nich jde o zásadní strukturální změny, které znemožní návrat k situaci, kdy ultraortodoxní židé vysávali stát v sociální oblasti a školství, a přinutí ty, kdo nepracovali, aby si našli místo.

Izraelce však Lapid nepřesvědčil. S jeho návrhem nesouhlasí 63% lidí. Lapid, který byl ještě v březnu nejoblíbenějším politikem, si podle 94% Izarelců nepočíná dobře a 50% si myslí, že jeho nástup do čela ministerstva financí byl omyl. A do parlamentu by ho dnes volila necelá polovina jeho lednových voličů. Vláda však v noci na úterý Lapidův rozpočet schválila.