IZRAEL: Lekce z koaliční demokracie
Už deset let je součástí izraelské legislativy takzvaný norský zákon. Umožňuje poslancům, kteří se stali ministry nebo náměstky ministrů odejít z parlamentu (Knesetu), ale pouze jednou za volební období.
Pokud se tak stane, ve sněmovně je nahradí další osoby na kandidátce, které se do ní už nedostaly. V případě, že dotyčný politik přestane být ministrem nebo náměstkem ministra, do Knesetu se vrátí a zákonodárce, který nastoupil místo něj, o svůj post přijde. Název normy má svůj původ v norské legislativě, kde platí podobné pravidlo. Smyslem norského zákona je umožnit ministrům a jejich náměstkům věnovat se naplno práci v exekutivě, což může být obtížné, pakliže musí trávit dlouhé hodiny v zákonodárném sboru.
Spor na krajní pravici
Nynější izraelská vládnoucí koalice je tvořena vedle stran Likud a ortodoxních partají Šas a Sjednocený judaismus Tóry dvěma krajně pravicovými formacemi – Náboženskými sionisty vedenými Becalelem Smotričem a Židovskou silou s lídrem Itamarem Ben Gvirem. V posledních volbách konaných 1. listopadu 2022 kandidovaly společně a obdržely 14 mandátů (ve 120členné sněmovně). Před branami Knesetu zůstali na 15. místě Jicchak Kroizer (Židovská síla) a na 16. pozici Zvi Sukkot (Náboženstí sionisté). Oba přesto v Knesetu zasedli – díky norskému zákonu. Po zformování vlády totiž poslanec Becalel Smotrič, který se stal ministrem financí (a druhým ministrem na resortu obrany) z Knesetu odešel a tím umožnil Jicchaku Kroizerovi získat poslanecký mandát. Stalo se tak v souladu s vnitrokoaliční dohodou mezi oběma stranami, podle které poslanec Židovské síly Amichai Elijahu se jako ministr národního dědictví také vzdal poslaneckého místa a v Knesetu mohl usednout Zvi Sukkot. Počty zástupců z jedné i druhé strany zůstaly vyvážené.
Problém nastal, když letos v lednu všichni tři ministři za Židovskou sílu na protest proti dohodě o rukojmí odešli z vlády. Byli to Itamar Ben Gvir (ministr národní bezpečnosti), ten ale z Knesetu coby člen vlády neodešel, stejně jako Jicchak Wasserlauf (ministr pro Negev a Galileu), a zmíněný Amichai Elijahu – ten se po demisi z kabinetu do Knesetu vrátil a Zvi Sukkot o místo ve sněmovně přišel. Do tohoto okamžiku bylo všechno v pořádku. Dlužno podotknout, že Náboženští sionisté souhlasili s tím, že Jicchak Kroizer (Židovská síla) v Knesetu zůstane. (Připomenu, že do sněmovny se dostal proto, že z ní odešel ministr Becalel Smotrič.)
Pak se ale v březnu Židovská síla do vlády vrátila, původní ministři obsadili stejné pozice – a šéf Náboženských sionistů Becalel Smotrič očekával, že jeden z ministrů Židovské síly, Itamar Ben Gvir nebo Jicchak Wasserlauf (Amichai Elijahu již nemohl, bylo by to podruhé) z Knesetu odejde a tím umožní Zvimu Sukkotovi návrat do poslaneckého křesla. Na to ale šéf Židovské síly Itamar Ben Gvir nechtěl slyšet – a napětí bylo na světě. Neznamená to, že by Itamar Ben Gvir nic k řešení daného problému nenavrhoval. Například chtěl, aby se jeho poslanec Zvika Fogel stal ministrem pro zpravodajské služby. Pak by mohl z Knesetu odstoupit a uvolnit místo Zvimu Sukkotovi. Mělo to ale háček. Židovská síla by tím získala čtvrtého člena vlády a to je proti koaličním dohodám, podle nichž může mít Ben Gvirova strana pouze tři ministry. Toto se tudíž ukázalo jako neprůchodné. Nehledě k tomu, že už tak má izraelský kabinet více než třicet ministrů. Druhý návrh se týkal poslance Židovské síly Almoga Cohena. Podle Ben Gvira se měl stát náměstkem ministra a z Knesetu odejít. Záměr ztroskotal na tom, že Almog Cohen tuto možnost odmítl. Nelenil ale ani Becalel Smotrič. V pondělí 31. března oznámil svůj záměr přechodně odejít z vlády, tím by se podle norského zákona vrátil do parlamentu a Jicchak Kreuzer by o mandát přišel. Ve stylu „když ne Sukkot, tak ani Kreuzer“.
„Elegantní“ řešení
Nakonec se našlo a řečeno klasickým klišé, celé to zaplatí izraelští daňoví poplatníci. Jen letos to bude stát 3,4 mil. šekelů, příští rok by to mělo být podle propočtů 2,8 mil. šekelů. Ono úžasné řešení spočívá v tom, že Becalel Smotrič ve středu 2. dubna stáhl svoji demisi výměnou za to, že poslanec Židovské síly Almog Cohen se stane náměstkem ministra v Úřadu předsedy vlády, z Knesetu odejde a na jeho místo se vrátí Zvi Sukkot (Náboženští sionisté). Výsledek: budou zabity dvě mouchy jednou ranou: Zvi Sukkot se vrátí a Jicchak Kroizer zůstane. Jak prosté.
Volně podle serverů Jpost a Ynet.
Zpracováno exkluzivně pro Neviditelného psa.