25.1.2022 | Svátek má Miloš


IZRAEL: Konzumace čtyř druhů kobylek povolena!

5.1.2008

Nejvíc mě na Izraelcích asi fascinuje, že se dožívají tak vysokého věku. Ženy 82 roků, muži 78. Momentálně je v Izraeli na 1015 obyvatel židovského původu ve věku nad 100 let, dva se dožili dokonce 119 roků. Jak je to možné, když přežili hrůzy hrůz jménem vyhlazovací koncentrační tábory, a dnes aby zase byli neustále ve střehu, jestli se nestanou obětmi sebevražedných atentátů či raketových útoků Hizballáhu nebo Hamásu.

,,Milujeme život a není to fráze, žádné klišé; kdo přežil holocaust, toho už nic horšího nemůže potkat. Tolikrát jsme viděli smrti přímo do očí, že nás už vůbec neděsí," řekla mi Hana Ringová-Rožanská z Českého Těšína, která přežila Osvětim-Březinku jen proto, že se dostala na Schindlerův seznam a dnes už žije od roku 1948 nedaleko Tel Avivu.

,,A žádné jídlo nesmí přijít nazmar. Proto máme kolem domu spoustu potulných koček, kterým dáváme zbytky. Synové mi někdy říkají: lednička je prázdná, co máme jíst? Hned jim vyčiním: Když je v domě voda a chléb, nemůže být hlad!"

Tel Aviv je pro mne též přivětivá ulice Ir-Shemesh, na níž v patrovém domku č. 57 má svůj prostorný byt sedmasedmdesátník Bobby Šlomo David. Narodil se v Ostravě, přežil Terezín, zúčastnil se pěti izraelsko-arabských válek a dnes žije v Izraeli skoro šedesát let se svojí manželkou, laskavou Němkou Alizou.

Je jedním z mála věřících moravských Židů. Mají v bytě dvojí dřezy, jelikož například Izrael 42talíř, z něhož se jedl hovězí biftek, se nikdy nesmí umývat ve stejném dřezu, ve kterém se oplachovalo nádobí od mléčných jídel. Lednice musejí být také dvě. A když věřící Žid sní maso, musí čekat až šest hodin, než smí pozřít mléčný produkt. Obráceně je pauza pouze čtyřhodinová. Během ní by se měl žaludek vyprázdnit.

,,A aby život kuchařů v takové přípravně pokrmů nebyl jednoduchý, musí nad nimi bdít náboženský dozorce mašgiach, který pečuje o řezníky, pekaře, šéfy hotelů a restaurací a o dodavatele potravinových polotovarů. Dohlíží také na to, aby bylo v lednicích maso pouze ze zvířat, která mají zcela rozpolcená kopyta a svoji potravu přežvykují. Z tohoto pokrmového seznamu jsou vyloučeni mimo jiné velbloudi, vepři, koně, osli, masožravci, tlustokožci a vodní savci," prokazuje Bobby svoji košer sečtělost.

Z ptáků je možné jíst domácí drůbež, naopak je zakázáno si pochutnat třeba na dravých ptácích, mrchožroutech a netopýrech. Kromě čtyř druhů kobylek se nesmí konzumovat ani žádný hmyz, stejně tak na židovském talíři nikdy neskončí žádný z rodu plazů a obojživelníků, což se nevztahuje na ryby, které mají ploutve a šupiny.

,,Vyloučeno je pozřít krev zvířat, proto je nařízena tzv. rituální porážka (šchita), při níž musí být odvedena všechna krev z mrtvého těla a zasypána v zemi. Pokud přece jen nějaké krevní zbytky hospodyně v mase najde, musí je odstranit tím, že ho napřed půl hodiny máčí ve studené vodě, následně je budoucí řízek posypán hrubou solí a zanechán hodinu k odkrvení na nakloněném prkně."

Játra musí být opečena pouze na otevřeném ohni. Odstranit je nutné též některé části těla zvířete, zakázaný je rovněž tuk, hlavní tepny a žíly na kyčlích. Zvířata musejí být zabíjena tak, aby netrpěla. Nesmí se omračovat, nůž (chalaf), jímž se zvíře poráží, je pravidelně kontrolován, aby neměl vroubky a byl tak víc účinný. Jím se přetnou životně nejdůležitější tepny, žíly a průdušnice, takže zvíře upadne do bezvědomí a jeho smrt nastane bez trápení za několik vteřin.

Dne 20. srpna 1893 byla ve Švýcarsku košer porážka postavena mimo zákon - zákaz trvá dodnes. Téhož roku byla košer porážka zakázána v německém Sasku. Dnes ji zakazuje také Norsko. Další evropské země (Velká Británie) zákaz zvažují. Formálně je zdůvodněn ochranou zvířat a jejich týráním. Jedním z prvních nařízení v roce 1933 v Německu, kdy se dostali k moci nacisté, byl právě zákaz košer porážek. Paradoxně předcházel nacistickému vyvraždění 6 milionů Židů.

Být řezníkem pro přípravu košer jídla není žádná maličkost. Ti plně kvalifikovaní (šochet) smí porážet zvířata i ptactvo, ti, kteří nemají všechny zkoušky, mohou usmrcovat pouze drůbež. Židé věří, že v krvi je lidská duše.

Izrael 43,,Přestože ovoce, zelenina a ořechy patří k dovoleným pokrmům, musí také tyto pochutiny projít kontrolou, zda v nich není hmyz nebo červi. Používat se nesmí ani zrní z čerstvě sklizených obilovin či ovoce ze stromů do čtvrtého roku jejich růstu. Rituální způsobilost musí být prověřena také u schválených vín a mléka, zda v nich nejsou zakázané přísady," dodává Bobby nad bohatě prostřeným stolem.

Košerové rituály nezakazují konzumaci vína, jehož prvním výrobcem byl podle židovské tradice praotec Noe. V Toře je víno prezentováno spolu s chlebem jako ,,dobré věci života", protože je k radosti bohům i lidem, pro radost lidského srdce. Nesmí se ho však vypít příliš, jelikož opilost je opět zakázána.

Kromě svátku pesach, kdy je povoleno vypít čtyři poháry vína, a svátku purim, kdy je naopak mužům přikázáno opít se do němoty, aby se nepoznalo, kdo je haman - prokletý a mordechaj - požehnaný.

Proč se tedy Židé v Izraeli dožívají tak vysokoho věku? Možná to bude i z výše uvedených důvodů, k nimž je nutné přičíst fakt, že skoro žádný nekouří, alkohol jen ve velmi výjimečných případech, zato každý den chodí časně ráno plavat. A hlavní je jejich radost ze života, třeba i když je občas moc smutný. Nic horšího než holocaust je zkrátka nemůže potkat. Dodržování košer pravidel v Tel Avivu svědčí o stíle větším příklonu zdejších obyvatel k tradicím judaismu.

Jako základ je i zde brána halacha - židovský zákon se svými 613 příkazy. Košer pravidlo se nevztahuje pouze k jídelníčku, ale třeba též k bankovnictví. Halacha přísně prosazuje čisté peníze, tedy košer jsou ty, jež nepocházejí z lichvy, prodeje drog, z masného (vepřového) průmyslu či z prostituce a podobně.

Průzkum Manažerského fóra ukázal, že zahraniční charedim (ultra-ortodoxní a zbožní Židé) během posledních čtyř let nakoupili v Izraeli obytné a další nemovitosti v hodnotě 5 miliard šekelů (25 miliard českých korun). Manažerské fórum je ekonomické fórum izraelského charedi-zbožného sektoru.

Zahraniční ultra-ortodoxní a další zbožní Židé jen v samotném Jeruzalémě investovali v posledních třech letech celkem tři miliardy šekelů (15 miliard korun), včetně 400 milionů šekelů (2 miliard korun) za pozemky pro obytnou výstavbu. Většina těchto investice se soustřeďuje do starých čtvrtí v centru města, velká část z nich jde do tří až pětipatrových obytných domů ve starých charedi čtvrtích Geula, Bejt Jisrael a Sanhedria, stejně jako do novějších čtvrtí Eškol, Maalot Dafna, Ramot, Kirjat HaJovel a Ir Ganim.

Také čtvrt Romema na západním okraji města přitáhla velké investice - 3.000 tamních Izrael 44bytů bylo prodáno charedim z USA a Velké Británie. Na jejich kupní sílu již reagují i izraelské banky. Obchodní diskontní banka (Mercantile Discount Bank), dceřinná společnost Izraelské diskontní banky (Israel Discount Bank), zahájila činnost "košer" společného investičního fondu, který bude zbožným investorům nabízet zhodnocení jejich peněz do společností, které při své činnosti dodržují židovské právo (halachu). Banka sama uvedla, že cílem fondu je zaměřit se na dosud opomíjenou zbožnou komunitu.

Požadavky věřících Židů proto vzrůstají: Výsledkem je pět nových synagog, které budou vybudovány v pěti novějších čtvrtích na severu Tel Avivu - v Ramat Aviv Gimmel, Kochav HaCafon (Kokhav HaTzafon), Novém Ramat Aviv, Ezorej Chen a Severním Tel Baruch.

Zbožný Eldad Mizrachi, stojící v čele Telavivské náboženské rady, uvedl: "Jsme šťastní, když vidíme, že požadavek na nové synagogy vyšel především přímo od samotných obyvatel - ukazuje to na duchovní žízeň po Tóře, zejména v oblastech, které nebyly považovány za bašty zbožnosti."

V současnosti je v Tel Avivu v provozu 544 synagog. Vrchní rabín Tel Avivu, rabi Jisrael Meir Lau, řekl: "Je zde více věřících a není dostatek místa, kam by se mohli posadit."

Jeho slova mi připomněla šéfa kalvinistické farnosti v jihoafrickém městě Rustenburg, v němž byly ještě nedávno pouze dvě hodpody a šedesát evangelických kostelů. Každý z Búrů, jejichž prapředci na jih černého kontinentu uprchli před pronásledováním koncem sedmnáctého století z Nizozemska, tehdy snad ještě z Holandska, v nich musel mít své místo k sezení.

,,Poctivě Araby, kteří u nás v mošavu pracují, mám raději, než pejzaté Židy, co nám zakazují v sobotu krmit krávy a zapínat inkubátory pro kuřata," rozčiloval se Bedřich Bachner, rodák z Ostravy, který přežil Osvětim a už žije skoro šedesát roků na izraelském venkově v osadě Moledet. Začínal jako pastevec dobytka, pak si udělal účetnický kurz a stal se z něho ekonom obce, později i starosta. ,,Ortodoxní nám tvrdí, že se za nás budou modlit u Zdi nářků, zatímco my budeme umírat v zákopech..."

Nadšený je naopak Rabi Lau, který se zřekl své kandidatury na prezidenta Izraele ve prospěch Šimona Perese. Dokáže zaníceně hovořit o současném rozkvětu studia Tóry a duchovních studií v Tel Avivu. Měl na mysli Maaleh Elijahu, což je hesder ješiva zřízená před deseti lety skupinou studentů z Ješivat Merkaz HaRav Kuk a vedená rabim Chaimem Ganzem. Činnost ješivy zahrnuje výuku vojáků, studium v párech (jeden s jedním), poskytování jídla, stejně jako další komunitní služby.

Ilustrační foto: autor

Převzato s laskavým svolením autora z Bretislav-Olser.enface.cz



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.