29.1.2023 | Svátek má Zdislava


IZRAEL: Když vojáci udělají chybu

30.11.2022

V posledních dnech přicházejí z Izraele a historických regionů Judea a Samaří (dále jen Teritoria) zprávy o problematickém chování některých vojáků. Ačkoli jde o excesy jednotlivců, je nutné se jimi vážně zabývat. Což také příslušná místa v armádě (IDF) dělají.

Obecně platí, že služba vojáků IDF působících na Teritoprií je specifická a mimořádně nesnadná. Denně čelí hrozbě teroru a atakům militantních civilistů útočících kameny, noži, střelnými zbraněmi nebo motorovými vozidly. S nasazením vlastních životů vyvíjejí maximální úsilí, aby na Teritoriích udrželi bezpečí a pořádek. Jsou obklopeni krajně nepřátelským prostředím charakterizovaným protiizraelským fanatismem. Příliš často musí projevit nebetyčnou trpělivost, když je s gustem sobě vlastním provokují drzí arabští výrostci, nejen chlapci, ale i dívky. Stojí proti vyzývavým dětem – a z druhé strany jsou omezeni etickým kodexem IDF.

V něm se – v odstavci Lidská důstojnost – píše, že vojáci IDF „jsou povinni chránit lidskou důstojnost. Každá lidská bytost má hodnotu bez ohledu na svůj původ, náboženství, národnost, pohlaví, důležitost nebo postavení“.

Nedávno byli postaveni mimo aktivní službu, do vyšetření celého případu, dva vojáci z brigády Givati (to jsou ti s fialovými barety), kteří měli v Hebronu na Teritoriích problém s levicovými aktivisty. Podle zveřejněného videa příslušník jednotky jednoho z aktivistů povalil na zem a dal mu pěstí, jiný se jim posmíval. Případ vyšetřuje náčelník Centrálního velitelství generálmajor Yehuda Fuchs. Šéf generálního štábu IDF generálporučík Aviv Kohavi incident odsoudil a v prohlášení uvedl: „Nařízení a stanovené procedury dávají vojákům svobodu jednání při plnění jejich poslání, ale není jim dovoleno používat nadbytečnou sílu ani akty násilí.“

Kdyby byla izraelská armáda taková, jak ji vykresluje levicová propaganda, nadřízení by se vojáků bez dalšího zastali. Tak tomu samozřejmě není, Izrael je právní stát. Věc musí být v první řadě řádně vyšetřena. Při vědomí toho, že ani levicoví propalestinští aktivisté nejsou žádní míroví andělé, ale zhusta rafinovaní provokatéři snažící se cíleně přimět vojáky IDF k akci proti nim a pak se na nich propagandisticky hojit.

Existují nicméně konflikty zcela zbytečné, hloupé, kontraproduktivní. I ty je zapotřebí důkladně prošetřit. O jednom z nich informoval 28. listopadu server The Times of Israel (“Givati soldiers accused of spitting at Armenian archbishop in Jerusalem procession“).

Jak známo, v Jeruzalémě má vysoké zastoupení několik křesťanských denominací, mezi nimi i Arménská apoštolská církev. V arménské čtvrti izraelského hlavního města sídlí jeruzalémský patriarchát této starobylé východní církve s hlavním chrámem – katedrálou svatého Jakuba.

Izraelský server uvedl, že 7. listopadu šlo městem náboženské procesí k uctění křesťanského kříže vedené Velkým sakristánem (duchovní, který dohlíží na záležitosti spojené s bohoslužebnou liturgii v katedrále - LS) arménského patriarchátu arcibiskupem Sevanem Gharibianem a dalšími hodnostáři. Průvod vedl z Chrámu Božího hrobu a když cestou míjel vojáky brigády Givati, mělo dojít k politováníhodné události. Vojáci plivali na arcibiskupa a ostatní účastníky procesí, a také na symbol kříže.

Podle vyjádření kancléře Arménského patriarchátu v Jeruzalémě Koryuna Baghdasaryana se církev v minulosti s takovýmto chováním už setkala, ovšem počínali si tak nábožensky orientovaní Židé, tedy civilisté. „Je to poprvé, co na kříž a duchovní plivali vojáci,“ dodal. „Stáli tam a dávali najevo svoji nenávist vůči kříži a křesťanství.“

Netřeba dodávat, že takovéto chování je zcela nepřijatelné. Od kohokoli, od vojáků obzvlášť.

A jaká byla reakce izraelské strany? Policisté, kteří tvořili bezpečnostní doprovod procesí, plivající vojáky zatkli a odvedli k výslechu. Čili: nehráli roli mrtvého brouka. To je první poznatek.

Kromě toho: celou věc začal vyšetřovat velitel brigády Givati a příští týden čeká dva vojáky další interní armádní řízení. A tedy disciplinární trest, pokud se prokáže, že po křesťanech a kříži skutečně plivali, neboť takové jednání je v IDF vnímáno jako neuctivé a nepřijatelné.

Ano, i v Izraeli může docházet k výstřelkům, s nimiž nikdo, ani jeho oddaní přátelé nemohou souhlasit. Důležité je, jak se k nim staví státní autority. Případy z Hebronu a Jeruzaléma přinášejí odpověď.