IZRAEL: Jeruzalémská nevyváženost
Zkusme si představit, že by Češi neměli přístup na pražské Staroměstské náměstí. Z libovolného iracionálního důvodu. Třeba proto, aby tím neprovokovali Rakušany.
Připadá vám to nemožné, ba šílené? Vždyť šílené to je – a naštěstí i nemožné. Že by Češi neměli přístup na tak magické místo své země si opravdu nedovedeme představit. Proč o tom ale píšu?
Chrámová hora v Jeruzalémě, to je ono místo, na němž stojí islámský Skalní dóm s proslulou zlatou kupolí, jednou z dominant historické části města, je nejsposvátnějším místem židovského náboženství. Z prostého důvodu: stály tu jeho svatostánky, První i Druhý chrám.
Jenom pro lepší orientaci. Druhý chrám byl zničen v roce 70 našeho letopočtu. Mohamed, zakladatel islámu, zemřel v 7. století našeho letopočtu. To abychom si ozřejmili, co bylo dřív.
Jeruzalém je hlavním městem Izraele a jeho součástí je i Chrámová hora. Stejně jako Staroměstské náměstí je součástí Prahy.
Tiša be-av je židovský svátek. Jeden z nejsmutnějších: má postní charakter a jeho smyslem je připomenout ony tragické milníky, zničení obou chrámů. Prvního v šestém století před naším letopočtem Babylóňany a Druhého, jehož rok likvidace jsem již uvedl.
Letošní Tiša-be av připadl na sobotu 28. července. O den později chtěla skupina Židů vzpomenout na přelomovou zkázu v dějinách svého národa na místě nejpříhodnějším: na Chrámové hoře. Řečeno nenábožensky: občané Státu Izrael chtěli navštívit veřejný prostor svého hlavního města. Asi jako kdyby skupina českých evangelíků chtěla 21. června, ve výroční den popravy vůdců stavovského povstání z roku 1621, vzpomenout na tuto událost na Staroměstském náměstí - a bylo jim v tom zabráněno. Českou policií.
Ano, přesně to se v Jeruzalémě stalo.
Média přinesla zprávu, že v neděli ráno skupina asi stovky Židů přišla k Mughrabiho bráně, jedinému místu, kterým mohou Židé na Chrámovou horu vstoupit. Z administrativních, nikoli technických důvodů. (Je to stejně absurdní, jako kdyby Češi mohli přicházet na Staroměstské náměstí pouze Celetnou ulicí.) Izraelská policie je zastavila a oznámila jim, že Chrámová hora je dnes pro Židy uzavřena.
Důvod?
Z obav, že by mohlo dojít k provokacím a ve snaze předejít incidentům.Neboť: muslimové drží v těchto dnech ramadán.
Jak tomu rozumět? Jsem dalek toho, abych kritizoval rozhodnutí izraelské policie. To jistě učiní povolanější. Chci upoutat pozornost na reálnou situaci v oblasti, která se poněkud liší od jejího mediálního obrazu.
Zatímco Arabové mohou navštěvovat Chrámovou horu dle libosti, Židům v tom dnes (29/7) bylo zabráněno. Je to absurdní: Židé si připomínají zničení obou Chrámů, ale jsou to pouze Židé, kdo na místo, kde Chrámy stály, nemají přístup.
Kdyby izraelské úřady bránily Arabům ve vstupu na Chrámovou horu, snesla by se na jejich hlavu globální kritika – hysterický mediální jekot by nebral konce. Když ale izraelské úřady brání Židům ve vstupu na Chrámovou horu, hraje většina médií v politicky korektním světě mrtvého brouka.
Jistě, je to v první řadě vnitroizraelský politický problém. Ale také důkaz, že je cosi nevyváženého na Blízkém východě. V časech, kdy Chrámová hora patřila pod správu Jordánska (do června 1967), byl Židům vstup na ni striktně zakázán. Poté, co v důsledku vítězství na jordánské frontě šestidenní války Izrael Chrámovou horu získal, a ta se stala součástí jeho hlavního města, jsou Židé ve vstupu na toto prostranství znovu omezováni.
Viděno ze středu Evropy: kvůli až nepochopitelným ohledům na muslimské Araby. Sotva je možné představit si větší míru ochoty ke kompromisu a vstřícnosti vůči protistraně. Pořád je ale Izrael tím, kdo v názorech světového veřejného mínění je hodnocen jako ten, kdo ztělesňuje tamní zlo.