8.12.2021 | Svátek má Květoslava


IZRAEL: Islamista prahne po smrti

8.7.2010

aneb Proč by si Izraelci nezatančili?

Kdo nezná Izrael, ten ani netuší, kolik sebezapření a psychické únavy z obavy před atentáty muslimů a jejich raket kassam či kaťuša musí vydržet obyvatelé židovského státu. O vojácích ani nemluvě. Povinná vojenská služba je v Izraeli pro chlapce tři roky, pro dívky dvaadvacet měsíců.

A to není české válení se na palandách v kasárnách, sborky a rozborky jen tak, střílení slepými náboji a manévry s pivem a videem. Řeč je o izraelských odvedencích, kteří rukují po výcviku hned na frontu.

Proto nebudou potrestáni vojáci ve městě Hebron. Na videoklipu je šest plně ozbrojených vojáků, kteří se procházejí prázdnou ulicí v Hebronu na západním břehu Jordánu. Z pouličních tlampačů zní hlas svolávající k modlitbě. Najednou se však zvuk změní a ulicí se rozezní píseň americké zpěvačky Keshy. Vojáci se nejprve udiveně rozhlížejí, pak se ale začnou vlnit do rytmu v dokonale secvičené choreografii. Po kroužení boky, několika otočkách a tlesknutí pak ruku v ruce párkrát poskočí a po zhruba minutě jakoby nic pokračují dál v pochůzce… Video ukázalo, jaký mají smysl pro humor a že to byl jen žert natočený v jejich volném čase.

Proč by se nepobavli, když vědí, jak stále umírají lidé ve válkách, při sebevražedných atentátech a v hrůze zaviněné primitivní pakulturou předsudků islámského práva. Nepochopitelné, zbytečné a nelogické. Naopak klip izraelských vojáků má svoji logiku. Každý z nich zná příběhy sebevražedných atentátů…

Ještě před několika hodinami byl Muhammed Hashim milující otec svých dětí, objímal je a s pravou otcovskou láskou je hladil. Měl slzy v očích, když se s nimi loučil, protože věděl, že už je neuvidí. Alespoň ne na této zemi, v tomto životě, znesvěceném špivavými Židy.

A najednou je mezi jinými dětmi zbavený všeho citu a ohledů, posedlý myšlenkou zabít kohokoliv ze satanských sionistů, hlavně jejich potomků, kteří by rozmnožili to rouhačské plémě. Zabít všechny, co mu vzali svatou zemi a z jeho rodiny udělali psance.

“Bude hodně mrtvých bezbožných Židů,” říká si a nahmatá pod košilí detonátor trhavin, umístěných na sobě v těžké vestě.

Je 16,04. Muhammed Hashim mačká detonátor a odpaluje nálož. Na pátém pruhu přechodu k obchodnímu centru v Tel Avivu. Zrovna ve chvíli, kdy kolem něho už s nakoupenými sladkostmi a hračkami pro děti přechází spousta lidí. Bude přece chanuká.

A znovu pláč a sténání zraněných, volání o pomoc, k nebi se vznášejí prosby k Bohu i slova prokletí zákeřných nositelů smrti. Ve vzduchu je kouř, odporný pach spálenin, houkají sirény sanitek a policejních vozů.

Do bezbranných těl pronikla spousta smrtících kusů železa, šroubů a sekaných hřebíků z explodující nálože, které v nich pozvolna uhasínají skomírající plamínek života. Jejich zkrvavené tváře připomínají rituální kresby, jimiž se indiánští bojovníci malují, když vyhlásí válku a chystají se do boje…

Najednou se od základů změnil svět v tomto koutu Izraele. Výkřiky hrůzy, rachot automobilů, které do sebe narážejí a explozí trhané na plechové kusy. Musel splnit svůj úkol, už ho všichni oslavují jako mučedníka.

Jeho milovaný guru Šejch Ahmad Jasín, duchovní otec a vůdce militantní odnože Hamasu, mu slíbil deset tisíc dolarů, jakmile televize oznámí jeho mučednickou smrt. Hashinova desetičlenná rodina v Gaze už na ně netrpělivě čeká.

Muhammed Hashim zabil na místě tragédie sebe a sedm lidí. Dalších šest ze stovky zraněných zemřelo později. Okna v okolních domech byla rozbita do vzdálenosti sedmdesáti metrů. Důvodů k podobným masakrům je zřejmě pro muslimy dost i v třetím tisíciletí lidské civilizace, epochy kosmických letů a počítačových zázraků…

Život je smrtelná choroba. Lékaři světa hledají nové léky proti nevyléčitelným chorobám, prodlužují lidské životy, jen islám je proti.

Přední duchovní Hamasu, Junis al-Astal, nedávno prohlásil: “Katolíci a křižáci hlásají nenávist k islámu a nasadili bratry prasat a opic do Palestiny za účelem oslabení islámu, jak to dělali kdysi v Cařihradě. Jejich území se stane předsunutou výspou islámských dobyvatelů, odkud se pak rozšíří do celé Evropy. Pak se obrátíme k Severní a Jižní Americe a nakonec do východní Evropy…“

Ještě vám vadí, když se potenciální odsouzenci k smrti dokáží pobavit třeba jen neobratným tanečkem…?

Olser.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.