Palestinský teroristický Hamás ještě vloni v květnu odpálil na Izrael 4400 raket během jedenácti dní a zabil 13 Izraelců, ale nejnovějšího konfliktu se nezúčastnil. Důvody jsou pragmatické i politické a rozhodně to neznamená, že by vůči Izraeli zmírňoval postoj.
Hamás se držel stranou střetu Izraele s Islámským džihádem už v roce 2019, kdy izraelská armáda po řadě teroristických útoků zlikvidovala vůdce skupiny jménem Bahá Abú al-Atá a následovala podobná přestřelka s jeho skupinou jako teď; rovněž třídenní, bez izraelských obětí a s podobným počtem zabitých teroristů.
K hlavním příčinám současného rozhodnutí Hamásu nezapojit se do ostřelování patřilo nejen nedokončené doplnění zbrojního arzenálu, který mu při loňské květnové válce zničily izraelské letouny, ale i obavy ze zhoršení už tak dost špatné hospodářské situace v Gaze. Hamás má finanční problémy, které by mít nemusel, kdyby nevydával více než polovinu rozpočtu na zbrojení. Nemá peníze, přestože jeho největší sponzor a spojenec Katar mu v průběhu let postupně daroval skoro dvě miliardy dolarů.
V Pásmu Gazy není práce a 50% lidí je nezaměstnaných, 80% závislých na humanitární pomoci a více než polovina ze dvou a čtvrt milionu obyvatel žije pod hranicí chudoby. Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila ceny základních potravin, nafty i benzinu, roste inflace a vládní zaměstnanci dostávají jen 60% platu, a ani na ty už Hamás nemá peníze. Uložil proto nové daně na importované zboží a dovozci uspořádali protest; nespokojenost s jeho vládou je velká a Hamás se bál, že další válka by vyvolala nepokoje.
Proto také na Islámský džihád tvrdě tlačil, aby přistoupil na klid zbraní. Důvodem byly i zbloudilé rakety této skupiny, jejíž odpalovací schopnosti jsou naštěstí pro Izrael dost mizerné. Minulou sobotu jedna střela zabila v Gaze šest lidí, včetně čtyř dětí, druhá další den usmrtila pět dětí, a oběťmi třetí špatně odpálené rakety se dokonce stali dva členové Hamásu a tři děti jednoho z nich.
Současná izraelská vláda zvolila vůči Hamásu jiný přístup než ty předchozí a místo důsledné blokády začala opatření naopak uvolňovat. Až do loňského roku Gazané nesměli pracovat v Izraeli, zatímco dnes jich tam dojíždí 14 000 a kabinet Jaira Lapida hodlá počet pracovních povolení ještě zvýšit na 20 000. V Gaze je o ně obrovský zájem, protože v Izraeli jsou mzdy desetkrát vyšší. Izrael také do Pásma Gazy nově pouští zboží, jehož dovoz byl dříve zakázán, například stavební materiál, a umožňuje i vývoz. Ten tak od loňska prudce vzrostl a v Gaze vznikly nové továrny.
Na začátku konfliktu s Islámským džihádem z minulého víkendu Izrael Hamásu přes Egypt vzkázal, že jestli se k odpalování raket připojí, bude se všemi těmito ekonomickými výhodami konec. Když ale zůstane stranou, pomoc Gaze ještě rozšíří. Hovoří se o plánu zavést z Izraele do pásma elektrické vedení, dodávat mu plyn, vybudovat továrnu na odsolování mořské vody, obnovit provoz průmyslové zóny u hranic, či dokonce o tom, že by Gazané mohli cestovat do zahraničí z jihoizraelského Ramonova letiště.
Mezi Izraelem a Hamásem teď tedy v podstatě panuje neoficiální příměří, jak potvrdil ministr obrany Beny Ganc.
Hamás se samozřejmě nevzdal svého cíle Izrael zničit a zřídit na celém jeho území palestinský stát. Svůj boj pouze dočasně pozastavil, protože se momentálně soustřeďuje na bezprostřednější cíl. Mluvčí hnutí Házim Kásim tento týden řekl, že Hamás chce boj přenést na Západní břeh a zradikalizovat tamější Palestince tak, aby útočili na Izraelce. V Gaze chce udržet klid, ale na Západním břehu hodlá stupňovat napětí, aby oslabil palestinskou samosprávu a mohl tam převzít moc stejně jako před patnácti lety v Pásmu Gazy. To je teď pro Hamás priorita a zničení Izraele může chvíli počkat.
Izraelská armáda provádí na Západním břehu už pět měsíců důkladnou protiteroristickou čistku. Ozbrojené přestřelky s Palestinci hlavně v Dženínu, Náblusu a Hebronu jsou prakticky na denním pořádku a vyžádaly si už nejméně 75 mrtvých a skoro 2000 zatčených. Přesto počet palestinských útoků neklesá – zatímco vloni jich bylo na Západním břehu za celý rok 104, letos jich už došlo k 97.
Hamás dál zůstává nepřítelem Izraele a nemá v úmyslu uzavřít s ním trvalý mír; dělá jen to, co v daném okamžiku považuje za výhodnější. A teď ví, že má šanci získat od Izraele hospodářské výhody, aniž by musel udělat jediný ústupek. Zdrženlivost mu přinesla hned trojí zisk – neutrpěl žádné škody, Izrael nezrušil své vstřícné kroky a patrně udělá i další a soupeř Hamásu, Islámský džihád, byl výrazně oslaben.