Koronavirová epidemie v Izraeli se v posledních týdnech prudce zhoršila a zemi čeká příští týden opětovné a dlouho odmítané uzavření ekonomiky.

Izraelci stejně jako mnoho dalších soudí, že covid-19 „zase tak nebezpečný není“, a od května se chovají, jako by neexistoval, přestože počet nakažených vytrvale stoupá. V půlce srpna se v zemi s podobným počtem obyvatel jako Česko vyšplhalo každodenní množství nově infikovaných na více než 700, koncem měsíce na 2000 a ve čtvrtek už 4000. Přibývá i pacientů s těžším průběhem nemoci, ale i mrtvých – zatímco v půlce srpna jich bylo 650, dnes je to 1100 – více než dvojnásobek českých čísel. V neděli měl Izrael celkem na 153 000 lidí – přes čtyřikrát víc než u nás – a aktivních případů téměř 38 000 – skoro třikrát víc než v Česku. Počet pozitivně testovaných se blíží 9 %.

Izrael přitom patřil k nemnoha zemím, které nákazu udržely během první vlny epidemie pod kontrolou, a navíc jeho vláda ví, že tehdejší restrikce zrušila příliš brzy. To bylo jasné už v červnu, ale premiérovi Binjaminu Netanjahuovi se do nového uzavření podniků nechtělo. A Izraelci dál nenosili roušky, mačkali se během letních veder na plážích a každou sobotu jich tisíce demonstrovaly a stále demonstrují za Netanjahuovo odstoupení.

Největším problémem je dnes arabské obyvatelstvo, z jehož řad pochází 28 % nakažených, a stejně jako během první vlny také ultraortodoxní židé, neboli charedim, kteří tvoří 22 % infikovaných. Zatímco u izraelských Arabů byl na jaře počet nemocných minimální, charedim byli nejnakaženější už tehdy. O hygienických opatřeních nevěděli, a pokud ano, jejich rabíni, které věřící bezvýhradně poslouchají, často restrikce odmítali. Teď se ultraortodoxní komunity dokonce otevřeně bouří a nařízení ignorují. Dál se konají svatby se stovkami hostů, kteří nedodržují rozestupy, náboženské školy ješivy dál fungují v plném rozsahu a jejich studenti pobíhají po městech a roznášejí nákazu. A desetitisíce chasidských stoupenců braclavského rebeho Nachmana chtějí jako každý židovský Nový rok navštívit ukrajinskou Umaň, kde má jejich rebe hrob. Ukrajina na žádost izraelské vlády uzavřela hranice a tisíce Izraelců a chasidů z dalších zemí uvízly v sousedních zemích nebo v letadlech na ukrajinské letištní ploše.

Ultraortodoxní strany si ve vládě dlouho vynucovaly laxní přístup k nemoci a odmítaly omezování modliteb i náboženského studia; někteří rabíni dokonce nařídili ješivám, aby studentům nedovolovaly testy, protože stát by pak mohl školy zavřít. Netanjahu si nechtěl své náboženské spojence rozhněvat a dlouho jim ustupoval. Jak se situace horšila, charedim se s Netanjahuem rozhádali a označili nové vládní restrikce za „diskriminační“. Vláda začátkem týdne uzavřela čtyřicet měst s ultraortodoxní nebo arabskou většinou, omezila v nich školní výuku a veřejná shromáždění a zavedla noční zákaz vycházení. Arabští starostové to uvítali, ale ti ultrartodoxní vládě pohrozili, že nebudou opatření respektovat; v městech se dokonce konalo několik velkých svateb.

Vládě tak nezbylo než opatření zpřísnit. Hlavní izraelský epidemiolog profesor Roni Gamzu to marně doporučoval několik týdnů – Netanjahu si nechce znepřátelit voliče, ale přesně to svým nadbíháním náboženským stranám činí: jeho přístup k epidemii kritizuje už 65 % Izraelců. Teprve když se denní přírůstek přiblížil ke čtyřem tisícům a lékaři varovali před hrozícím kolapsem nemocnic, kabinet rozhodl, že během nacházejících Vysokých svátků celou zemi uzavře – od začátku Nového roku, svátku Roš hašana, v pátek 18. září večer minimálně do 10. října, a nejspíš i potom.

Uzavření bude mít tři fáze, které se budou upravovat podle situace. První bude nejtvrdší – od pátku se Izraelci nebudou smět dva týdny vzdálit od domova dál než pět set metrů a všechny obchody budou zavřené kromě nezbytných služeb jako prodejny potravin nebo lékárny. Uzavřené budou i restaurace, které budou smět jídlo jen rozvážet, a zakázané budou sportovní aktivity, rekreace i turistika.

Ani v druhé fázi nebude možné cestovat mezi městy, ale bude povoleno shromažďování až dvaceti osob venku a deseti vevnitř. Restaurace, obchody a provozovny zůstanou dál zavřené a studenti se vrátí do škol až po svátku Sukot 11. října. V třetí, poslední fázi se bude Izrael řídit podle takzvaného „semaforu“ a zavírat se budou jen města s vysokým procentem nákazy. Profesor Gamzu doufá, že přijatá opatření sníží počet každodenních přírůstků na nanejvýš 700.

Trvalo dlouho, než Gamzu uzavření ekonomiky prosadil. Čelil odporu, nepochopení i urážkám z řad ultraortodoxních představitelů; ti ho dokonce označili za „antisemitu“. Starostové měst s ultraortodoxní většinou vládě oznámili, že nebudou nařízení dodržovat, a stejně tak zástupci podnikatelů, podle nichž provozovny další uzavření nepřežijí. Jedna průvodkyně, která nemá práci od jara, protože cizinci do Izraele nesmějí, prohlásila, že „raději koronavirus, než hladovění“. Ultraortodoxní ministr pro bydlení Jaakov Licman obvinil vládu, že „židům zničí svátky“. Země přitom utrpí obrovské ekonomické ztráty jen kvůli neochotě charedim spolupracovat.

Koronavirus není chřipka a bezpečná vakcína hned tak nebude. Izrael může sloužit jako varování, kam zlehčování této nemoci, neukázněnost občanů a politikaření vlády vede.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus