Nálet zničil část íránské vojenské infrastruktury v Sýrii

Svět už si zvykl slýchat, že Izrael útočí v Sýrii. V posledních sedmi letech tam na pozice Íránu a jeho spojence, libanonského hnutí Hizballáh, podnikl ne stovky, ale více než tisíc útoků, jak nedávno přiznal bývalý náčelník hlavního štábu armády Gabi Aškenazi. V pondělí však provedl jeden z nejmohutnějších úderů vůbec. Bombardoval nejméně dvanáct cílů v pásu dlouhém 160 km a zabil 16 lidí, včetně deseti bojovníků proíránských sil, a nejméně 50 dalších zranil. Zahynulo i šest civilistů, ale podle syrských médií není jisté, zda je zabily izraelské rakety. Izrael až na výjimky své útoky na syrské půdě nekomentuje a nepřiznal ani ten nejnovější. Zdůrazňuje však, že nepřipustí, aby si Írán udělal ze Sýrie odrazový můstek k útokům na židovský stát.

Některé cíle se nacházely poblíž Homsu na západě, další na syrsko-libanonských hranicích a nejvíc jich bylo v okolí Damašku. Všechny souvisely s íránskou přítomností v zemi. Většinou šlo o sklady vyspělých zbraní a munice, některé i na syrských vojenských základnách, jindy o vojenská letiště nebo objekty íránských Revolučních gard a Hizballáhu. Zásah dostalo i pozorovatelské stanoviště tohoto hnutí nedaleko Golanských výšin nebo syrské výzkumné středisko v Džamráji u Damašku, kde se zřejmě nalézaly vyspělé zbrojní systémy. Džamrája už byla terčem izraelských útoků několikrát. Satelitní snímky ukázaly, že všechny cíle byly zcela zničeny. Podle izraelských analytiků jejich rozmístění naznačuje, že armáda likvidovala zásobovací trasu spojující Írán s Libanonem, kterou proudí vyspělé zbraně pro Hizballáh.

Krátce před pondělním bombardováním se objevila zpráva, že Syřané už zřejmě zprovoznili účinný ruský systém protivzdušné obrany S-300. Moskva ho Asadovu režimu dodala vloni, a Izrael tím velmi znepokojila; měl obavy, že mu zásadně zkomplikuje nálety na íránské cíle. Podle nejnovějších izraelských zpráv ho však Syřané v pondělí nepoužili a odpalovali na izraelské letouny starší a méně účinné střely.

Izraelci útočili z libanonského vzdušného prostoru i z plavidel ve Středozemním moři, což byl zřejmě důvod, proč jedna syrská protistřela dopadla i na území severního Kypru okupovaného Tureckem.

Pondělní operace přišla jen pár dní pro schůzce poradců pro národní bezpečnost Izraele, Spojených států a Ruska v Jeruzalémě, jejíž výsledky nebyly zveřejněny. Ameriku zastupoval John Bolton a Rusko Nikolaj Patrušev a tématem byla situace v Sýrii a tamější íránská vojenská přítomnost. Patrušev údajně prohlásil, že Moskva s izraelskými nálety nesouhlasí a považuje Teherán za svého spojence. Rusko také pondělní úder odsoudilo a obvinilo Izrael z destabilizace regionu. Muselo však o něm vědět předem – tak mohutné a početné simultánní útoky se nemohly konat bez jeho vědomí.

Pondělní operace proběhla v době sílícího napětí mezi Íránem a Spojenými státy. Izrael situaci nekomentuje a obává se případného americko-íránského vojenského střetu; kdyby vypukl, mohla by se do něj na příkaz Íránu zapojit i jeho prodloužená ruka Hizballáh, který má v jižním Libanonu na Izrael namířeno na 100 000 raket. V Pásmu Gazy zase Teherán zásobuje zbraněmi teroristickou skupinu Islámský džihád, která může Izrael snadno zavléct do dalšího konfliktu. Izraelci by tak mohli čelit simultánnímu ostřelování ze severu i jihu.

Izraelská armáda vloni v Sýrii provedla operaci s názvem Dům z karet, která údajně zničila až 70 % vojenské infrastruktury Íránu a Hizballáhu. Podle některých izraelských analytiků se zdá, že teď začalo její pokračování, jehož cílem je zlikvidovat zbývajících 30 %.

Loňské sestřelení ruského letounu syrskou armádou při jednom izraelském útoku připsala Moskva Izraeli, poslala syrskému režimu systém S-300 a rusko-izraelské vztahy na řadu měsíců výrazně ochladly. Pondělní úder ukázal, že dřívější ruská tolerance izraelských zásahů se opět vrátila, třebaže Moskva tvrdí, že Írán je její spojenec.

Americko-rusko-izraelská schůzka z minulého týdne měla zřejmě konkrétní výsledky: když bude Rusko přehlížet izraelské údery na proíránské pozice, přivřou Američané oči nad brutálním ruským bombardováním povstalců v syrském Idlibu. Izrael bude mít v Sýrii volnou ruku – tedy dokud se tradičně nespolehlivé Moskvě nepřestane současná dohoda hodit. Musí proto příznivého období maximálně využít, protože Írán ze Sýrie stále neodchází.