I po pátečním útoku v Jeruzalémě, při kterém najel izraelský Arab autem do lidí na autobusové zastávce a tři zabil, včetně dvou malých chlapců, pokračuje vláda premiéra Binjamina Netanjahua navzdory značnému odporu veřejnosti v prosazování svých kontroverzních plánů. Proti reformě, která má oslabit Nejvyšší soud, protestují obyčejní Izraelci i odborníci. Každou sobotu probíhají demonstrace po celé zemi, jichž se účastní desetitisíce lidí, a nesouhlas s reformou vyjadřují nejen soudci a opozice, ale i právníci, bankéři, izraelští i zahraniční akademici nebo vojenští veteráni. Americká finanční společnost JPMorgan varuje před zvýšeným rizikem investic v Izraeli a ekonomové, včetně amerických, upozorňují, že soudní reforma povede k odlivu zahraničního kapitálu ze země a poklesu hospodářského růstu. Netanjahu všechny námitky odmítá, přestože několik firem už vyvedlo ze země prostředky ve výši sedmi miliard dolarů.

K odkladu soudní reformy a jednání o kompromisní dohodě vyzval vládu i prezident Jicchak Herzog, ale ministr spravedlnosti Jariv Levin ji chce naopak urychlit. Bez jediného ústupku či snahy o debatu s odborníky reformu rozdělil na dvě části a návrh té první už poslal do Knesetu, kde má příští týden projít prvním čtením. Dá vládě pravomoc vybírat a jmenovat členy Nejvyššího soudu a posílí Kneset; pokud by pak Nejvyšší soud zrušil nějaký zákon schválený parlamentem, poslanci ho budou moci přesto prohlásit za platný.

Chystanou reformu nejostřeji odsoudila nejvyšší státní zástupkyně Gali Baharav-Miara, která upozornila, že změny udělí vládě prakticky neomezenou moc, připraví jednotlivce o institucionální ochranu a zničí demokratický charakter Izraele. Navíc se podle ní Netanjahu nesmí na reformě podílet, protože je souzen kvůli korupci, a je proto ve střetu zájmů.

Soudní reforma není jediným kontroverzním krokem vlády. Kneset bude už příští týden schvalovat návrh zákona, který umožní návrat do dvou ministerských funkcí předsedovi druhé nejsilnější koaliční strany Šas Arjemu Derimu. Jeho odvolání z vlády nařídil Nejvyšší soud, protože Deri je v podmínce za neplacení daní a praní špinavých peněz.

Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir zase po nedávném teroristickém útoku v Jeruzalémě se sedmi izraelskými oběťmi urychlil proces vydávání licencí k držení zbraní. Každý den jich teď přibývá přes 400 a v posledních čtrnácti dnech stoupl počet vydaných povolení oproti minulému měsíci pětinásobně. Zjednodušily se i podmínky, včetně psychologického posudku žadatele. Odborníci varují, že zvýšený počet zbraní ve veřejném prostoru povede k růstu případů užití zbraní k vyřizování osobních účtů, domácímu násilí nebo sebevraždě.

Palestinská samospráva zatím neobnovila zrušenou bezpečnostní spolupráci s Izraelem, jak to nedávno slíbila americkému ministrovi zahraničí Antonymu Blinkenovi, a izraelské speciální jednotky dál pokračují v zásazích proti teroristům na Západním břehu; jen od začátku roku bylo už při střetech s ozbrojenci zabito 43 Palestinců. Samospráva se vymlouvá na radikální kroky ministrů Itamara Ben Gvira a Becalela Smotriče a proti teroristům nezasahuje. Neodsoudila ani lednový teroristický útok v Jeruzalémě, protože, jak řekl její předseda Mahmúd Abbás řediteli CIA Williamu Burnsovi, „v současné vypjaté atmosféře by to byla politická sebevražda“.

Ministr financí Smotrič proto zdvojnásobil částku, kterou bude samosprávě strhávat z cel a daní, jež pro ni Izrael vybírá. Chce ji potrestat za vyplácení rent vězněným teroristům, jimž samospráva věnuje okolo 180 milionů dolarů ročně. Smotrič jí teď nově zadržel skoro 29 milionů dolarů a dalších 57 milionů jí strhl na odškodnění rodin izraelských obětí terorismu. Prvním čtením v Knesetu už také prošel vládní návrh zákona, který má zbavit izraelského občanství všechny izraelské Araby, kteří se dopustili teroristického činu a pobírají za to rentu od palestinské samosprávy. Vláda zároveň rozhodla, že všichni teroristé s izraelským občanstvím a členové jejich rodin přijdou o zdravotní a sociální pojištění.

Vládní ultraortodoxní strany se zase pustily do zpřísňování náboženských restrikcí. Jednotný judaismus Tóry předložil legislativní návrh na zavedení hodin, kdy se budou v národních parcích a rezervacích koupat odděleně muži a ženy, a v plánu má i omezení přistěhovalectví Židů do Izraele. Proti tomuto záměru protestovalo v dopise izraelské vládě na 170 představitelů amerických liberálních židovských institucí.

Netanjahu však ví, že některé z kroků, které koaličním partnerům slíbil, nemůže realizovat. Ve čtvrtek byl na nátlak pobouřené veřejnosti nucen zrušit návrh zákona strany Šas, který chtěl drasticky omezit svobodu modlení u Zdi nářků. Měl povolit jen ultraortodoxní úzus, trestat společné modlitby mužů a žen či „nevhodný oděv“ věřících vysokými pokutami a zavést tresty vězení pro ženy, které se u Zdi modlí mužským způsobem.

Další problém pro Netanjahua představuje americký nesouhlas s udělením speciálních pravomocí ministru Smotričovi týkajících se Západního břehu. Koaliční dohoda mu je slíbila, aby mohl rozšiřovat židovské osady a řídit život Palestinců v oblasti pod izraelskou správou, například demolovat jejich domy a zamítat stavbu nových. Smotrič ještě tyto kompetence nemá a Washington Netanjahuovi naznačil, že by jejich udělení považoval za předstupeň anexe Západního břehu, kterou Smotrič dlouhodobě požaduje. Netanjahu musel také z diplomatických a bezpečnostních důvodů svým partnerům zakázat budování nezákonných židovských osad. Smotrič je velmi nespokojený, a kdyby se svou stranou z vlády odešel, ztratila by většinu.

Práno pro ČRo Plus