Izrael v posledních třech dnech zřejmě opět zasáhl proti nebezpečným zbraním v Sýrii, a to hned dvakrát. Jako vždy tyto zprávy nekomentoval, ale z řady svědectví a nepotvrzených zpráv lze vyvodit, že zaútočil na vyspělé zbraně pro libanonské teroristické hnutí Hizballáh.

K prvnímu útoku došlo buď v noci na pátek, nebo o den později, a cílem byly íránské střely dlouhého doletu typu země-země Fatíh-110. Podle některých zdrojů šlo o konvoj, podle jiných o skladiště u letiště v Damašku, které hlídají bojovníci Hizbaláhu a členové íránských milicí Quds, odnože Revolučních gard.

Izrael už dlouho zdůrazňuje, že nedovolí, aby se do rukou Hizballáhu nebo teroristů bojujících na straně syrských povstalců dostaly zbraně, které by mohly ještě víc ohrozit bezpečnost země, a víkendové útoky byly právě takový případ. Střely Fatíh-110 mají přesný naváděcí systém, unesou půltunovou válečnou hlavici a doletí do vzdálenosti 300 kilometrů, takže z jižního Libanonu dostřelí až do Tel Avivu.

K druhému útoku došlo patrně v neděli brzy ráno. Tentokrát byla cílem syrská chemická zbrojovka v Džamráji na předměstí Damašku – jako už jednou v lednu. Podle nejmenovaného syrského vojenského zdroje však byly rovněž zničeny významné vládní strategické objekty a základna íránských Revolučních gard a zabito nejméně sto vojáků. Výbuchy měly údajně sílu čtyř stupňů Richterovy stupnice. Opoziční Syrská observatoř pro lidská práva potvrdila, že takový úder je mimo schopnosti povstalců.

Ani při jednom útoku izraelské letouny nevstoupily do Sýrie – podnikly je přesné střely vypálené buď z Golanských výšin v Izraeli, nebo z libanonského vzdušného prostoru či dokonce z moře. Nejpravděpodobnější je Libanon, který v posledních dnech hlásil zvýšené množství izraelských přeletů nad svým územím. Izrael vyrábí rakety typu vzduch-země, které se navádějí televizní kamerou nebo infračerveným senzorem v hlavici a dokážou velmi přesně zasáhnout cíl vzdálený 100 i více kilometrů.

Právo Izraele na sebeobranu před vyspělými zbraněmi v sousedních zemích podpořil o víkendu i americký prezident Barack Obama.

Počet letošních izraelských útoků v Sýrii tak stoupl na nejméně čtyři. V lednu Izrael zlikvidoval zbrojní konvoj s vyspělými ruskými zbraněmi pro Hizballáh. Sýrie tehdy tvrdila, že šlo o nálet na Džamráju, ale je možné, že Izrael provedl oba údery. Minulý týden se zase objevily zprávy o izraelském útoku na sklad chemických zbraní u Damašku.

Sýrie první útok nekomentovala, ale po tom nedělním její představitelé pronesli několik ostrých prohlášení o tom, že izraelský útok představuje "vyhlášení války", a o odvetě, kterou Sýrie "podnikne, až uzná za vhodné". Totéž tvrdila po lednovém útoku, ale nic se nestalo – vládu příliš zaměstnává občanská válka. Prezident Bašár Asad v neděli prohlásil, že na Izrael namířil rakety a jestli dojde ještě k jednomu útoku, odpálí je. Odvetu by mohl provést i Hizballáh, ale jeho postavení v Libanonu není nejlepší a vyvolání ozbrojeného konfliktu by mu neprospělo.

Izrael proto odvetu neočekává, ale přesto v Haifě a Safedu rozmístil lapače střel Železná klenba a zrušil všechny civilní lety v oblasti. Už delší dobu rovněž zdokonaluje vybavení a opevnění hranic se Sýrií a od jara jsou v Golanech nastálo i elitní a průzkumné jednotky. Na izraelském severu také zrovna probíhá mimořádné vojenské cvičení, na které byli povoláni i záložníci. Zvýšená vojenská přítomnost v Golanských výšinách má od případné odvety odstrašit nejen Sýrii a Hizballáh, ale také Írán. Ten má své bojovníky v jižním Libanonu a stále víc jich posílá i do Sýrie. Minulý týden rozmístil nové posily přímo proti izraelským hranicím. Podle zpravodajských odhadů je jich tam okolo 8000. Írán je očividně odhodlán nepustit Sýrii z rukou ani po pádu Bašára Asada.

Nepřiznané vojenské údery jsou jedinou možností, jak se může Izrael proti šíření zbraní bránit, když se nechce do syrského konfliktu zapojit. Dá se proto očekávat, že budou pokračovat a možná i sílit.