Celý život jsem si vážil toho, že Izrael neuplatňuje (až na dvě výjimky uvedené níže) trest smrti, ačkoli ten je součástí tamního právního řádu (s přesně vymezenými mantinely). Tato praxe je nyní ohrožena.

V zemi se vede široká diskuse o uplatnění absolutního trestu v případě teroristů, kteří budou usvědčeni z trestného činu národnostně motivované vraždy. Nejde ovšem o plané teoretizování, ale o vážnou debatu politiků nad poslaneckým návrhem Šarona Gala ze strany Jisrael Bejtenu a s ním související politickou aktivitu v rámci jakéhosi předkola legislativního procesu.

Ohlédnutí

V Izraeli byly k trestu smrti odsouzeny a popraveny dvě osoby. Známý je případ nacistického válečného zločince a jednoho z architektů holocaustu Adolfa Eichmanna. Ten skončil na oprátce v roce 1962.

Méně se ví o druhém popraveném, jehož příběh se ovšem od Eichmannova zásadně liší a podobá se v ledasčem francouzské kauze kolem Alfreda Dreyfuse z konce 19. století. Důstojník izraelské armády Meir Tobianski byl během první arabsko-izraelské války obviněn ze špionáže pro Zajordánsko, postaven před polní soud a 30. června 1948 popravčí četou zastřelen. Po nedlouhém čase vyšlo najevo, že se jednalo o nepodložené obvinění, Tobianski byl rehabilitován a v červenci 1949 pohřben s vojenskými poctami na Herzlově hoře v Jeruzalémě.

Shrnuto: během bezmála sedmdesátileté existence Státu Izrael byli v této zemi popraveni dva lidé – nacistický zločinec po výroku civilního soudu a za válečného stavu a nadto kvůli tragickému justičnímu omylu polního soudu armádní důstojník.

Vrazi na svobodě

Myšlenka popravovat usvědčené teroristické zabijáky (vraždícími kvůli své národnostní nenávisti) nespadla z nebe. Vygenerovala ji absurdita naší doby. Dojde-li mezi Izraelem a Araby k výměně zajatců nebo unesených na jedné a teroristů a bezpečnostních vězňů na druhé straně, pak nikdy v poměru 1:1. Rotný Gilad Šalit, unesený Hamasem, byl v roce 2011 vyměněn za více než 1000 (slovy tisíc!!!) arabských vězňů, mezi nimiž byli i terorističtí vrahové, kteří připravili o život nevinné lidi včetně dětí.

Mnozí z teroristů si odpykávali dlouholeté tresty odnětí svobody, ti nejbrutálnější zabijáci byli odsouzeni k vícenásobnému doživotí. Na svobodu se dostali díky tomu, že izraelský stát byl ochoten udělat extrémně bolestný kompromis a víc než maximum pro to, aby se do vlasti vrátil jeden jeden občan.

Propuštění teroristů ovšem vyvolalo v izraelské společnosti pochopitelné emoce a vášně – a ve svém důsledku vedlo k nynějšímu návrhu poslance Gala, aby terorističtí vrazi odcházeli od izraelských soudů a verdiktem: trest smrti. To ovšem vyvolává nemenší emoce a vášně, neboť část izraelské společnosti si zakládá na tom, že v zemi se nepopravuje.

Je to obrovské dilema. Pohnutky a motivy poslance Gala a všech, kdo jeho návrh podporují, jsou pochopitelné a logické. Ovšem stejně tak srozumitelné jsou i argumenty oponentů. Popravy tak jako tak nezmění smýšlení islamistických teroristů, kteří více než život milují smrt (jak sami proklamují) – v takovém případě by ovšem trest smrti nic neřešil a Izrael by ztratil punc toho, kdo své nepřátele giganticky morálně převyšuje. Byť poprava za vyvraždění rodiny včetně nemluvňat by byla neskonale spravedlivějším aktem než propuštění takové zrůdy na svobodu v rámci politických dohod, byť by k nim vedla sebeušlechtilejší motivace.

Argumentovat na toto téma je možné donekonečna. Popraveného teroristu nelze naštěstí osvobodit, říkají jedni. Je ale nutné vzít do úvahy tento nevratný krok z hlediska možného justičního omylu, namítají jiní. Ano, je to nevratný krok, oponují další, ale mrtví civilisté jako oběti sebevražedných atentátníků, to je také nevratný krok, slyšíme v debatě. Jiné hlasy varují: je to pouze akt msty, nikoli spravedlnosti, odporuje to židovské tradici. A tak dále, a tak podobně.

Výsledek předkola

Prvním testem toho, jakou má návrh pozici mezi výkonnými izraelskými politiky, bylo jeho nedělní (12/7) projednání meziministerským výborem pro legislativu. Jeho postoj je důležitý, neboť formuluje stanovisko kabinetu k zákonům projednávaným izraelskou sněmovnou.

Do jednání výboru klíčovým způsobem zasáhl premiér Netanjahu, který je toho mínění, že tak důležitou a svého druhu přelomovou právní normu by měli nejprve posoudit odborníci a navrhl vytvoření mezistranické komise. Teprve poté by o celé věci měl legislativní ministerský výbor znovu hlasovat. Jeho návrh byl většinou členů výboru přijat. Výbor se k němu znovu vrátí za tři měsíce, tedy v polovině října. Nicméně předkladatel zákona Šaron Gal trvá na svém, nehodlá čekat a ve středu (15/7) plánuje předložit svůj návrh k hlasování v prvním parlamentním čtení. Jak ale píše zpravodajský server Eretz.cz, „bez stanoviska vládní komise a podpory poslanců vládní koalice (Galova strana není její součástí - pozn. L. S.) je naděje na přijetí zákona mizivá.“

Stanovisko autora článku: Přál bych si, aby Izrael i nadále zůstal státem, který v justiční praxi neuplatňuje trest smrti. Protože v tom je jeho morální síla. Proti islamistickému terorismu se dá účinně bojovat jinak než tím, že z jeho pachatelů uděláme mučedníky.