Tématem číslo jedna v Izraeli je v těchto dnech povinná vojenská služba. Ne však, že by někdo požadoval její zrušení – Izraelci jen chtějí, aby byla stejně povinná pro všechny. V 18 letech musí do armády všichni chlapci na tři roky a dívky na dva – kromě množství ultraortodoxních židů, kteří měli až dosud výjimku. Ta tento týden sice přestala platit, ale vytoužená změna nepřišla.

Takzvaný Talův zákon před deseti lety legalizoval dosavadní praxi nepovolávat v 18 letech do armády studenty ješiv, židovských náboženských škol, a umožnil jim vojnu odkládat někdy až na neurčito. Časem se z toho stalo spíše pravidlo než výjimka a v současnosti vojenskou službu "odkládá" 54.000 studentů Tóry. Za celých deset let jich ji absolvovalo jen asi 10.000.

Kvůli vysoké porodnosti ultraortodoxní komunity by za dalších deset let mohlo množství výjimek stoupnout ze současných 13 procent až na 30 procent občanů. Už dnes pochází z ultraortodoxních rodin skoro třetina všech prvňáčků, a bylo by čím dál těžší přesvědčit obyčejné Izraelce, aby riskovali život při obraně vlasti, když to tolik jejich spoluobčanů nedělá.

Talův zákon měl i nezanedbatelný ekonomický dopad – kdo studuje Tóru, nepracuje, neplatí daně a žije ze státní sociální podpory. Studenti ješiv navíc postrádají vzdělání v předmětech jako matematika, přírodní vědy či fyzika, a těžko tak hledají místo, i když po něm náhodou zatouží. Naopak až 85 procent ultraortodoxních mladíků, kteří vojnu absolvovali, si našli zaměstnání v civilním sektoru.

Z bezpečnostních důvodů zprostil Talův zákon povinnosti sloužit v armádě také izraelské Araby. Tak by to mělo zůstat i v budoucnu, ale vláda chce pro ně navrhnout náhradní civilní službu – diskutuje se jen o tom, zda bude povinná, nebo nepovinná.

Talův zákon budil čím dál větší pohoršení Izraelců, kteří ztratí v armádě tři roky života a pak až do 45 let několik týdnů ročně na vojenském cvičení. Kritikové výjimek zdůrazňují, že kdyby armáda měla víc vojáků, mohla by se délka povinné vojny zkrátit. Ultraortodoxní židé však tvrdí, že studium Tóry není o nic méně důležité než bránit zemi se zbraní v ruce. A protože jejich politické strany tradičně tvoří součást vládních koalic a za podporu kabinetu si vždycky prosadí, co chtějí, zákon se nikdy nepodařilo změnit.

Právní bitva za vojenskou rovnoprávnost trvala sedm let a ovoce přinesla až letos. Nejvyšší soud v únoru prohlásil Talův zákon za neústavní a nařídil, že vláda musí do 1. srpna systém změnit. Jenže ultraortodoxní strany jsou nepostradatelnými spojenci i kabinetu premiéra Binjamina Netanjahua.

S cílem napravit nerovnost vstoupila do vlády před necelými třemi měsíci strana Kadima Šaula Mofaze. Netanjahu jí za to svěřil předsednictví komise, která měla navrhnout nový zákon, ale když začalo být jasné, že vládní ultraortodoxní strany její návrh nikdy nepřijmou, Netanjahu ji rozpustil. S Mofazem shodu na nové verzi nenašel a ten po necelých 70 dnech kabinet za výsměchu veřejnosti zase opustil.

Netanjahu vytvořil vlastní návrh zákona, který vychází mnohem víc vstříc ultraortodoxním židům než chystaná doporučení rozpuštěné komise. Zatímco ta chtěla povolit výjimku nanejvýš 1500 studentů ješiv ročně a navrhovala finanční postihy pro ty, kdo by se vojně vyhýbali, premiérova verze umožňuje nenastoupit vojnu 6000 studentů, možnost odkladu snižuje jen o dva roky a s postihy nepočítá. Zajít dál se Netanjahu bojí, aby se mu nerozpadla vláda. Levice, světské strany i veřejnost návrh podle očekávání odsoudily, protože znamená pokračování dosavadní diskriminace, a kabinet jej parlamentu nepředložil, protože ho nepodpoří ani koaliční strana Jisrael Bejtejnu.

Talův zákon tak vypršel a nový neexistuje. To ale znamená, že platí norma z roku 1949, která nařizuje vojnu všem osmnáctiletým občanům bez výjimky. Armáda tak teoreticky může začít ultraortodoxní židy odvádět. To se však nestane – ani ministr obrany Ehud Barak si nechce znepřátelit koaliční partnery. Pověřil armádu vypracováním dočasného prováděcího předpisu, který s masovými odvody studentů ješiv nepočítá a měl by platit, dokud Kneset neschválí nový zákon.

Nespokojenost veřejnosti už vyústila v řadu demonstrací, které ještě zdaleka nekončí. Aktivisté za vojenskou rovnoprávnost už od středy vyzývají ultraortodoxní židy, aby se sami hlásili do armády, a po ministrovi obrany požadují, aby je začal odvádět. Podali už několik soudních stížností a žalob a další se čekají. Bitva proti vojenské diskriminaci bude ještě dlouhá a těžká, ale v nejbližších měsících se navzdory hlasitým protestům mnoho nezmění.