Izraelský premiér Binjamin Netanjahu odvolal z funkce ředitele bezpečnostní služby Šin Bet Ronena Bara a v pátek jeho rozhodnutí schválila i vláda. Je to vůbec poprvé v izraelských dějinách, kdy k něčemu takovému došlo. Kabinet má sice ze zákona právo šéfa Šin Bet odvolat, ale v tomto případě panují pochybnosti, že k tomu měl důvod. Netanjahu Bara do funkce jmenoval v roce 2021, ale v posledních dvou letech byly jejich vztahy napjaté.

Izrael je rozdělen na skoro stejné poloviny. Podle odpůrců vlády a většiny izraelských novinářů je důvodem Barova odvolání skutečnost, že Šin Bet vyšetřuje dva premiérovy poradce, kteří v době izraelské války s Hamásem údajně dostávali peníze z Kataru za to, že podporovali zájmy katarské vlády a dodávali izraelským novinářům pozitivní články o této zemi. Katar je však mecenášem Hamásu a není to přítel Izraele. Kauzu už vyšetřuje i policie; oba muži jsou obviněni z přijímání úplatků, kontaktů se zahraničním agentem, porušení důvěry, praní špinavých peněz a daňových prohřešků.

„Nejmenovaný vládní představitel“, jímž byl podle hebrejských médií sám Netanjahu, také Bara obvinil, že „věděl o masakru 7. října už řadu hodin před ním, ale nic neudělal“. Kdyby prý premiéra včas vzbudil, nedošlo by k němu. Bar to rezolutně popřel a nic takového neodhalilo ani detailní vyšetřování Šin Bet a armády. Podle něj Šin Bet zaznamenala noc před masakrem „neobvyklou aktivitu“ Hamásu, ale nesprávně ji vyhodnotila.

Bar je naopak přesvědčen, že k masakru vedla politika vlády a jejího premiéra, a připsal tak Netanjahuovi hlavní odpovědnost. Netanjahu od roku 2018 dovoloval Kataru, aby do Pásma Gazy dovážel v kufrech miliony dolarů. Údajně mělo jít o humanitární pomoc, ale velká část peněz ve skutečnosti sloužila Hamásu ke zbrojení a budování teroristické infrastruktury. Netanjahu věřil, že přísun katarských peněz Hamás přiměje přestat na Izrael útočit, ale Šin Bet byla opačného názoru. Podle její vyšetřovací zprávy patřila k hlavním faktorům, které vedly k masakru 7. října 2023, právě tato politika.

Zpravodajská služba pro vnitřní bezpečnost Šin Bet je tradičně považována za politicky nezávislou, přestože jejího ředitele jmenuje premiér a schvaluje vláda. Jejím úkolem je chránit demokratické instituce. Netanjahu prohlásil, že důvodem Barova odvolání je „ztráta důvěry“. Teď panují obavy, že na jeho místo jmenuje nějakého svého stoupence, který Šin Bet zpolitizuje nebo ji zneužije k potlačení premiérových odpůrců. Netanjahu je přesvědčen, že proti němu probíhá jakési spiknutí.

Z téhož důvodu chce Netanjahu i celá jeho vláda odvolat z funkce i nejvyšší státní zástupkyni Gali Baharav-Miaru.

Ronen Bar přitom převzal veškerou odpovědnost za zpravodajské selhání Šin Bet, které k sedmému říjnu vedlo, a slíbil, že odstoupí, jakmile se vrátí domů všichni rukojmí a vznikne nezávislá komise, která vyšetří i selhání vlády. Tu však Netanjahu dodnes nezřídil, protože se obává, že výsledky si vynutí jeho demisi. Je jediným předním politikem, který selhání dodnes nepřipustil. Udělal to už ministr obrany Joav Galant i náčelník generálního štábu armády Herci Halevi a oba ze svých funkcí odstoupili. Zevrubné vyšetřování provedla pouze armáda a Šin Bet.

Netanjahuovi kritici považují jeho rozhodnutí odvolat ředitele Šin Bet za nezodpovědné a nebezpečné, protože Izrael je stále ve válce a výměna ředitelů může ohrozit národní bezpečnost. Dalším důvodem nespokojenosti velké části veřejnosti je odvolání Bara z týmu, který vyjednával o propuštění rukojmích. Bar byl zkušený a šikovný a od jeho vynuceného odchodu jednání nikam nevedou.

Hned po Netanjahuově rozhodnutí odvolat Bara podaly stížnost k Nejvyššímu soudu Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli i opozice. A Nejvyšší soud v pátek Barovo odvolání vládě zakázal, dokud soudci neposoudí, zda k němu měla konkrétní věcný důvod. Nejvyšší státní zástupkyně také naznačila, že Netanjahu může být ve střetu zájmů, protože vzhledem k soudnímu procesu, v němž je od roku 2020 souzen kvůli korupci, podvodům a zneužití důvěry, podepsal slib, že nebude zasahovat do jmenování soudců ani bezpečnostních představitelů bezpečnostních orgánů.

Jestli vláda nebude soudní rozhodnutí respektovat, bude celonárodní stávka, pohrozily největší izraelská odborová centrála Histadrut i Izraelské obchodní fórum, které sdružuje 200 největších podniků v zemi. Také starostové 40 měst, včetně Tel Avivu nebo Haify, vyzvali vládu, aby Nejvyšší soud uposlechla.

Veřejnost je v otázce Barova odvolání rozdělená. Podle pátečního průzkumu televizní stanice 12 si 51 % respondentů myslí, že Netanjahu měl k němu politické, a nikoli věcné důvody, a 32 % soudí, že bylo oprávněné. A 63 % Izraelců má obavy o demokracii v zemi. Proti odvolání Ronena Bara a za propuštění rukojmích demonstrovalo v sobotu v Tel Avivu na 100 000 lidí.

Psáno pro Židovské listy