Evropští představitelé by měli přestat radit Izraelcům, aby „ustoupili“, a naopak je podpořit.

Při oznámení pátečních odvážných izraelských úderů proti vojenským a jaderným cílům v Íránu premiér Benjamin Netanjahu prohlásil: „Nacházíme se v rozhodujícím okamžiku izraelské historie.“

Je to také potenciálně rozhodující okamžik v politických dějinách Evropy a v boji o naši budoucnost. Je načase, aby evropští lídři konečně odpověděli na otázku: Na čí straně stojíte?

V této krizi zůstává mnoho nejistého, ale jedno by mělo být jasné. Každý, kdo věří ve svobodnou Evropu a Západ, musí jednoznačně vystoupit na obranu demokratického Izraele proti islamistickému Íránu; na podporu civilizace proti barbarství.

Přestaňte s odsuzováním „neoprávněné izraelské agrese“. Izrael, jediná demokracie na Blízkém východě a jediný židovský stát na světě, bojuje o své přežití na sedmi frontách proti silám, které přísahaly, že ho zničí. Íránská islámská republika je hlavním sponzorem všech smrtelných nepřátel Izraele, od teroristů z Hamásu a Hizballáhu až po jemenské Hútíje.

Abychom nezapomněli, islamistický Írán stál za antisemitským pogromem ze 7. října, který rozpoutal genocidní kult smrti Hamás a který byl načasován tak, aby zmařil snahy o sblížení Izraele s arabským světem. A je sponzorem protizápadního teroru po celém světě.

Proto jde v tomto konfliktu o víc, než jen o íránský program jaderných zbraní. Islamistická bomba by ztělesňovala širší hrozbu, kterou Írán představuje. Poté, co Izrael zjistil, že „íránský režim má konkrétní plán na zničení státu Izrael“, neměl „jinou možnost“ než zahájit páteční údery na obranu izraelského lidu.

Islamistický Írán se otevřeně zavázal k likvidaci nejen Izraele, ale také Západu vedeného Spojenými státy. Když režim vede skandování „Smrt Izraeli, smrt Americe!“, myslí to vážně. Jak v listopadu 2023 jasně řekl íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí: „Když skandujete „Smrt Americe!“, není to jen slogan – je to politika.“

Proto izraelský premiér Netanjahu zcela oprávněně prohlásil, že útokem na Írán „bráníme svobodný svět před terorismem a barbarstvím, které Írán podporuje a vyváží po celém světě“.

Jak tedy budou na tento rozhodující okamžik našich dějin reagovat vedoucí představitelé „svobodného světa“? Na čí straně budou stát?

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se snažila tvrdit, že Amerika se na úderech nepodílela. Zároveň však dala jasně najevo, že nelze připustit, aby Írán disponoval jadernými zbraněmi.

Sám prezident Trump pak vydal prohlášení, v němž oznámil, že „dal Íránu šanci za šancí uzavřít dohodu“ o omezení jeho jaderného programu a varoval ho „těmi nejsilnějšími slovy“.

Někteří íránští zastánci tvrdé linie mluvili statečně, ale nevěděli, co se stane. Všichni jsou teď MRTVÍ a bude to jen horší! Již došlo k velkému zabíjení a ničení, ale stále je čas, aby tato jatka, při nichž další již plánované útoky budou ještě brutálnější, skončila. Írán musí uzavřít dohodu, než z ní nic nezbude.

Vítaná bojovná slova z Bílého domu, i když někteří z nás by se mohli divit, proč chce prezident Trump stále uzavírat dohodu o zachování části íránského jaderného programu, místo aby nechal Izrael pokračovat a zajistil, aby z něj „nic nezbylo“.

Na druhé straně mezitím americký senátor Jack Reed, starší demokrat v senátním výboru pro ozbrojené služby, napadl izraelské údery jako „bezohlednou eskalaci, která hrozí zažehnutím regionálního násilí“. Pokud je někdo vinen „rozněcováním regionálního násilí“, pak je to islamistický Írán. Další důvod, proč poděkovat americkému lidu za zvolení republikána Trumpa.

A co evropští lídři? Na stránkách The European Conservative jsme od 7. října sledovali, jak evropské elity opouštějí a zrazují Izrael. Jejich počáteční reakce na páteční údery se zdála být typicky bezpáteřní.

Mnozí evropští představitelé se v pátek ráno téměř k ničemu nevyjadřovali a naznačovali, že by si raději přetáhli deku přes hlavu a celou věc zamlčeli.

Labouristický premiér Spojeného království Keir Starmer nepochybně mluvil za mnoho dalších, když vyzval „všechny strany, aby ustoupily a urychleně snížily napětí … Nyní je čas na zdrženlivost, klid a návrat k diplomacii“.

To je typický příklad tlachavého žvanění, které jsme od 7. října slyšeli od evropského politického establishmentu; předstírání, že „všechny strany“ jsou vinny a výzvy Izraeli ke „zdrženlivosti“.

Ve skutečnosti mezi Izraelem a jeho islamistickými nepřáteli neexistuje žádná rovnost. Agresory jsou Írán a jeho Židy nenávidící teroristické satelity, které přísahaly, že masakry ve stylu 7. října budou pořádat „znovu a znovu“. Mezitím západní rovnostářství donutilo Izraelce bránit se s jednou rukou svázanou za zády.

Nyní nepotřebujeme požadavky, aby Izrael „ustoupil“. Potřebujeme, aby se evropští představitelé zvedli a vyjádřili podporu Izraelcům bojujícím za nás.

Následné prohlášení francouzského ministra zahraničí Jeana-Noela Barrota alespoň připustilo, že „znovu potvrzujeme právo Izraele bránit se jakémukoli útoku“. To může být pro Izraelce, kteří museli snášet neustálou kritiku Francie za to, že se odvážili bránit útokům Hamásu, vedle požadavků, aby podepsali příměří, což by se rovnalo kapitulaci, novinkou.

Většina prohlášení Macronova ministra opakovala výzvy, aby „všechny strany zachovaly zdrženlivost a vyhnuly se jakékoli eskalaci, která by mohla narušit regionální stabilitu“. Od zbytku elit EU bychom měli očekávat mnohem více řečí ve tomtéž duchu morální zbabělosti. Mezitím islamisté a jejich spojenci z řad evropské levice již vytáhli do boje na sociálních sítích a odsuzují „démonickou touhu Izraele po krvi dětí“.

Žádný rozumný člověk si nepřeje eskalaci války, a už vůbec ne obyvatelé Izraele – nebo Íránu. Ale válka je tady a my se musíme zvolit stranu, abychom se pokusili zajistit, že skončí správně.

Jak jsem minulý měsíc napsal, Izrael příliš dlouho „porážel své nepřátele – ale byl zrazován svými ‚přáteli‘“. Nyní nastal čas tuto západní zradu zvrátit. Každý, kdo věří v západní civilizaci a budoucnost svobodné, demokratické Evropy, by měl ukázat, na čí straně stojíme v bitvě, která je frontovou linií globální války za demokracii.

Za demokratický Izrael proti islamistickému Íránu, za civilizaci proti barbarství. Žádná kapitulace.

Převzato z The European Conservative., překlad Konzervativní noviny