Co ta čísla znamenají? První počet izraelských vojáků, mužů a žen, kteří padli v boji za nezávislost a obranu existence Státu Izrael. Druhé počet izraelských obětí teroristických útoků.

Všem je v Izraeli věnován vzpomínkový den Yom Haacmaut. Jejich nejvyšší oběť je připomínána den před státním svátkem Yom Haacmaut, během něhož Izrael oslavuje zrození svého moderního státu v roce 1948. Oba dny, vzpomínkový i sváteční, mají své pevné místo v židovském kalendáři. To znamená, že podle gregoriánského datování, tedy podle občanského kalendáře, se připomínají či slaví pohyblivě.

V roce 2019 připadá Yom Hazikaron na 8. května (se začátkem po západu slunce 7. 5.). Yom Haacmaut se pak slaví 9. května (se začátkem po západu slunce 8. 5.).

Netřeba mnoho slov. Izraelci jsou si dobře vědomi, že jiní při obraně staronové vlasti položili život, aby oni mohli žít. Zvláštní pocta je pak věnována civilním obětem teroru, neboť i protiizraelský teror je součástí širší nenávistné války proti židovské republice – proti její existenci.

Ten vzpomínkový dvojden, nejprve úcta padlým a pak oslavy nezávislosti, má svoji hlubokou morální logiku. Nejde o formalitu; Izraelci dobře vědí, jak se věci mají. Kdyby se sami neubránili zavilým a fanatickým nepřátelům, kdyby mnozí z nich nepoložili to nejcennější, co člověk má - vlastní život -, svůj moderní nezávislý, svobodný a demokratický stát by nikdy neměli. Nikdo jiný by jej za ně nevybojoval.

Jejich úcta k padlým je upřímná, opravdová – a inspirující. Zaslouží si náš hluboký obdiv.

Čísla uvedená v nadpise nejsou konečná. Jen v posledních několika dnech k nim přibyla další. A budou přibývat i v budoucnu, protože boj s nepřítelem zdaleka neskončil. Bohužel. (Generální tajemník Palestinského islámského džihádu Ziad al-Nakhaleh v úterý 7/5 řekl, že v nadcházejících měsících očekává válku s Izraelem a že jeho teroristická skupina a Hamas koordinovaly nedávné raketové útoky proti Izraeli.)

Co můžeme udělat my? Vyjádřit Izraeli svoji solidaritu, podporu, účast v bolesti. A přidat se k těm, kdo jsou ochotni o jeho boji proti zlu teroru a za život v bezpečí psát pravdu. Kdo dokáží rozlišit mezi agresí a obranou, příčinou a následkem, propagandou a fakty.

Ať už žijeme kdekoli, jsme součásti národa (národů: českého, slovenského), který v době, kdy bylo Izraeli nejhůř, v kritických fázích Války za nezávislost 1948-1949, dokázal účinně pomoci. Od té doby se situace nikterak nezměnila: Izrael je dnes ohrožován v principu stejnou nenávistí a stejným zlem jako tehdy.

Právo a pravda byla na straně Izraele v čase, kdy se v krvi války rodil, a právo a pravda je na straně Izraele i dnes, kdy svou existenci obhajuje.

*****

Fotoodkazy

I/ Desátnice izraelské armády u pamětní zdi se jmény padlých na vojenském hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě

II/ Seržantka izraelské armády salutuje k poctě padlým vojákům u jejich hrobů během vzpomínkového dne Yom Hazikaron v hlavním městě Jeruzalémě

III/ Prostranství před izraelským parlamentem 7. května po západu slunce. Monitor se jmény padlých

*****

Skromný příspěvek autora článku na pamětní stránce webu izraelského ministerstva obrany:

Jména a tváře padlých. Nikdo není zapomenut. Věnujme jim alespoň zlomek svého času:

Pamětní klip organizace Temple Institute ke Dni vzpomínek 2019: