Budiž sociální stát, usnesla se italská koalice. A bude. Kdo ho ale utáhne, anebo spíš odskáče?

Italská vláda má recept na to, jak vymýtit chudobu. Zavede základní příjem, rozdá chudým předplacené nákupní karty a seniory pošle dřív do důchodu.

To všechno schválil kabinet předlužené a stagnující země minulý týden. A dá se předpokládat, že jeho návrhy parlament schválí.

Maláčová to vidí podobně

Základní příjem je často popisován jako „nepodmíněný“. V Itálii má ale být spojený s řadou podmínek.

Jeho výše dosahuje 780 eur měsíčně. Může na ni dosáhnout pouze člen domácnosti, která žije v nájmu nebo má vlastní byt zatížený hypotékou. Nesmí přitom mít jiný příjem. Pokud ho pobírá a je nižší než 780 eur, stát mu ho na tuto částku dorovná. (Podrobněji zde).

Na základní příjem bude mít podle dat italského statistického úřadu ISTAT nárok nejméně pět milionů Italů. Lidé ho budou čerpat předplacenými debetními kartami, platnými jen v italských obchodech. Příslušnou sumu na kartu dostanou vždy první den v měsíci, a pokud ji nevyčerpají, začátkem příštího měsíce její zbytek propadne.

Podmíněno to je ale i tím, že příjemce věnuje osm hodin týdne veřejně prospěšným pracím, bude chodit na školení a kurzy a přijme jednu ze tří nabídek práce, které odpovídají jeho kvalifikaci.

Tento plán italský vicepremiér Luigi Di Maio hájil v parlamentu slovy: „Tímto způsobem posílíme soukromou spotřebu, hospodářský růst a příjmy z daní.“

Připomíná to pozoruhodnou myšlenku ministryně práce Jany Maláčové, že z vyšších platů státních zaměstnanců bude profitovat státní rozpočet.

Junioři vystřídají seniory

Státní důchody chce italská vláda vrátit do starých dobrých časů, byť ještě nenastaly. Italská ekonomika je pořád pod úrovní, které dosahovala před krizí.

U penzí se výrazně změní klíčový parametr – věk pro odchod do důchodu. Ten, kdo do penzijního systému přispíval 38 let, bude do důchodu moci odejít tak jako dřív – už v 62 letech namísto současných 67.

Vláda tvrdí, že tím ekonomice pomůže, protože senioři uvolní pracovní místa, na která marně čekají mladí. Vicepremiér Matteo Salvini odhaduje, že tak ještě letos získá práci na 400 tisíc mladých Italů.

Dalo by se říct chvályhodná snaha změnit situaci, kterou vystihuje název filmu režiséra Giovanniho Veronesiho Non e un paese per giovani (Tahle země není pro mladý). Odnese to ale důchodový účet, který je už teď chronicky schodkový.

Ředitel státní penzijní agentury Tito Boeri upozorňuje, že chystaná změna připraví penzijní systém o sto miliard eur. Bude je splácet také generace, které má plán italské vlády zajistit pracovní místa. „Je mojí povinností zvonit na poplach,“ cituje Boeriho agentura Reuters.

Jeho kritika vládní politiky připomíná proslulou tezi cimrmanologů „můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat“. Je zjevné, že parlament, v jehož komorách má koalice Ligy a Hnutí pěti hvězd pohodlnou většinu, vládní plány neshodí.

A bude hůř

Základní příjem a nižší věk pro odchod do důchodu byly volebními taháky levicového Hnutí pěti hvězd (H5S), které s pravicovou Ligou vytvořilo loni v červnu koaliční vládu. Obojí už letos výdaje rozpočtu zatíží jedenácti miliardami eur. V příštích letech náklady vzrostou.

Spojení strany, která prosazuje vyšší rozpočtové výdaje (H5S) se stranou, která plánuje nižší daně pro malý byznys (Liga) je samo o sobě výbušný koktejl. Co teprve, když ho namícháte v třetí největší ekonomice eurozóny, jejíž dluh dosahuje 131 procent HDP a která na obsluhu dluhu vydává tolik peněz jako na školství.

Pravidla eurozóny jsou jasná. Celkové zadlužení země nesmí přesáhnout 60 procent HDP. Pokud stát zásadu nesplňuje, musí dluh postupně snižovat. Jenže fiskální pakt, který státy eurozóny zavazuje k vyrovnaným rozpočtům a připouští maximální strukturální deficit 0,5 procenta HDP, není pro italské vládní strany prioritou.

Italská vláda to dala najevo už loni při sporu s Evropskou komisí o rozpočet na rok 2019. Nakonec jí komise schválila schodek 2,04 procenta HDP. Je nicméně jasné, že výsledek bude výrazně horší. Ekonomika zpomaluje a italská centrální banka ve svém nejnovějším bulletinu, který vyšel v pátek, snižuje odhad růstu pro letošek z jednoho procenta na pouhých 0,6 procenta.

Deník Wall Street Journal přirovnal tahanici o italský rozpočet k nepsané zásadě z dob budování komunismu: „My předstíráme, že pracujeme, oni předstírají, že nám platí“. V italském případě se podle něj dá převyprávět takto: „My (Italové) předstíráme, že předkládáme reálná čísla, vy (eurozóna) předstíráte, že nám věříte.“