Italský parlament ve středu odsouhlasil zákon, který opravňuje občany k tomu, aby se ve vlastním bytě nebo v obchodě bránili proti vetřelcům všemi prostředky. V českých médiích jsem o tom zatím moc nenašel, a tak tu informační mezeru trochu vyplním.

Když stát neochrání občany

Italský ministr vnitra Matteo Salvini splnil další ze svých předvolebních slibů. Již od minulého roku připravuje italská vláda zákon o sebeobraně. V říjnu 2018 to Salvini odůvodnil takto: „Právo občanů na sebeobranu je svaté. Vnikne-li někdo do mého obydlí, jsem oprávněn použít zbraň k vlastní obraně, k obraně jiných osob a svého majetku.“ Podsekretář ministerstva vnitra a tvůrce nového zákona Nicola Molteni tehdy řekl: „Náš návrh zákona je odpovědí na požadavky Italů po větší bezpečnosti.“

Doposud byla právní situace v Itálii podobná jako v Německu a v mnoha ostatních evropských zemích. Přepadený se směl bránit jen tím nejmírnějším možným způsobem. To však logicky posiluje zločince, který je již tak zvýhodněn tím, že on volí cíl, okamžik a způsob útoku.

Matteo Salvini to formuloval takto: „Když mám někoho v masce metr před sebou, tak musím podle dosud platného zákona zvažovat, jestli mě chce skutečně napadnout, jestli je jeho pistole opravdová a jeho nůž naostřený.“

S takovým oslabením svých možností by se lidé mohli smířit jen tehdy, kdyby bylo spolehnutí na to, že je ochrání stát. To je také základem tzv. společenské smlouvy. Podle ní občané odevzdají anebo nepoužijí své zbraně k sebeobraně a stát jim za to slíbí, že je bude chránit on. Ale tato záruka ztrácí nejpozději od roku 2015 svou věrohodnost.

A to není všechno. Nejenom, že stát občana často neochrání. Dokonce ho i potrestá za to, když se on sám pokusí o účinnou obranu. Ne náhodou navštívil Matteo Salvini ve vězení Angela Peveriho. Ten byl odsouzen na čtyři a půl roku za to, že střílel na tři zloděje, kteří mu kradli benzin z jeho bagru. Jeden z nich byl přitom těžce zraněn.

Zločinec je vždycky oběť

Co z toho plyne? Již víme, že ten kdo porušuje zákon je ve výhodě tím, že volí cíl, čas a způsob útoku. A když je zločinec zatčen anebo napadeným v sebeobraně zraněn, tak se z pachatele najednou stane oběť.

Sociálněvědní faktulty nepřetržitě produkují psychoexperty, kteří „přísně vědecky“ zdůvodní, že pachatel je vlastně oběť. Každý z nás již slyšel příběhy o těžkém dětství, složitém dospívání a jiných útrapách, které jakoby zločin zdůvodňovaly nebo aspoň omlouvaly. Zkratkovitě to popisuje anekdota o vrahovi svých rodičů, který žádá polehčující okolnosti, protože je sirotek.

Pomocí nového zákona má být v Itálii nerovnováha mezi zločincem a obětí zmírněna. Po jeho schválení bude vždy přiměřené bránit svůj dům nebo obchod proti vetřelcům se zbraní v ruce. Případné náklady na obhajobu občanů, kteří by byli obžalováni v souvislosti se sebeobranou, ponese italský stát. „Kdo se brání, nebude muset platit za obhajobu u soudu, aby dokázal svou nevinu,“ zdůraznil podsekretář Molteni.

Zákon byl v parlamentě přijat 373 proti 104 hlasům, se 2 zdrženími. A koncem tohoto měsíce bude předložen k projednání a schválení italskému senátu.

Návrhem nového zákona italská vláda (jako první v Evropě) nepřímo uznala, že již nedokáže zaručit bezpečnost svých občanů, a proto jim dává více zákonných možností bránit se sami. Jistě vás napadne, že jednání italské vlády je v přímém protikladu s politikou EU. Ta se naopak snaží Evropany odzbrojit.

Převzato z blogu se svolením autora

Autor je nezávislý analytik, poradce a kouč