Wendy M. Yurgová je právnička a výkonná ředitelka Revere Payments, americké společnosti poskytující služby v oblasti finančních technologií. Firmu vede na křesťanském základě. Vlastně nejen firma, ale i její život má křesťanský základ. A z této pozice se také vyjádřila k nejnovějšímu vývoji v Íránu. Její text vyšel 2. března na názorové stránce portálu The Christian Post (“What I think about US-Israel’s strike on Iran as an American Lebanese Syrian Christian“)

Začíná konstatováním, že islámská republika se už 47 let snaží potlačit každý záblesk světla, který se odmítá podřídit její vládě. Veřejná konverze muslimů ke křesťanství je podle íránského práva odpadlictví, které je trestáno vězením, bičováním, dlouholetým vězením nebo smrtí. Domácí sbory jsou v noci přepadávány, Bible zabavovány, pastoři zatýkáni a dlouhé měsíce, někdy i celá léta, zadržováni. Rodiny čelí ohrožení; věřící křesťané přicházejí o práci, domovy, vztahy. Přesto: podzemní církev v Íránu nejenže přežila, ale roste tempem, které mnozí označují za jedno z nejrychlejších na světě. Organizace sledující tento vývoj, patří mezi ně Elam Ministries, Transform Iran nebo Operation World, odhadují, že v období 2025-2026 čítal počet křesťanů, někdejších muslimů, jeden až tři miliony. Což je obrovský nárůst v porovnání s tím, že v roce 1979 (kdy vyvrcholila protišáhovská islámská revoluce) jich bylo řádově několik stovek. Zejména v posledních letech šlo o vzestup doslova explozivní, některé analýzy uvádějí roční tempo až 20procentní. Satelitní televize, jako např. křesťanský kanál SAT-7 vysílající pro Blízkých východ a severní Afriku, dosahují týdně statisícové sledovanosti. Učednictví probíhá skrytě prostřednictvím šifrovaných aplikací a zabezpečených digitálních kanálů. Křty se konají na tajných shromážděních, často hned za hranicemi země, případně v utajených domech. Nejde o povrchní ani náhodná obrácení. V Íránu stojí člověka následování Ježíše úplně všechno, mnohdy i vlastní život.

Potvrzená smrt nejvyššího vůdce ajatolláha Chámeneího v důsledku operace Izraele a USA přinesla skrytým křesťanům dlouho očekávaný okamžik. Podzemní církev řadu desetiletí prosila na modlitbách za uvolnění železného sevření. Mnoho věřících vnímá politické otřesy jako předzvěst duchovního probuzení. Smrt muže, který toto dusivé sevření zosobňoval, není oslavována jako projev nenávisti, ale se střízlivou nadějí, že se řetězy snad konečně uvolní a bude možné svobodně se scházet k bohoslužbám, beze strachu číst Bibli a dosud podzemní sbory budu moci působit veřejně jako součást íránské společnosti. (Už z toho je zřejmé dvojí. Že tajní křesťané nechtějí nic než svobodu, které se těší věřící v civilizované části světa. A souběžně ukazuje, jak represivní a v podstatě totalitní charakter má íránský islámský režim – LS.)

Ulice vyprávějí své příběhy

V Teheránu, Isfahánu, Šírázu a dalších městech se davy vyhrnuly ven. Ne ve smutku, ale s nezadržitelnou radostí. Oblohu rozzářily ohňostroje, všude zněly klaksony. Ženy si vzdorovitě strhávaly hidžáby a skandovaly „Svoboda!“. V diaspoře mávali íránští exulanti vlajkou se lvem a sluncem - starobylým symbolem perského dědictví a drželi transparenty s nápisy „Thank You Trump“, zatímco si vychutnávali Trumpovu oblíbenou píseň Y.M.C.A., disko hit skupiny Village People z roku 1978. (U nás ji zpíval mj. Těžkej Pokondr pod návem „Nájem zvedej“- LS.) Mnoho věřících se modlilo, aby Bůh vzbudil vůdce, kteří by se postavili režimnímu zlu. Rozhodný čin prezidenta Trumpa vnímají jako součást odpovědi na své prosby.

To samozřejmě neznamená, že nebezpečí skončilo. Naopak. Mulláhové, duchovní elity, stále drží moc a hrozí masivní odvetou. Rakety létají směrem k Izraeli a cílí na americké základny v okolních arabských zemích. Režim již ukázal, že v zájmu udržení moci je ochotný zabíjet. Pro podzemní církev je to přesto zlomový okamžik. Stejný režim, který po celá desetiletí věznil pastory, mučil konvertity a pronásledoval věřící, utrpěl historickou ránu. Mnoho tajných křesťanů věří, že toto je začátek prostoru, za který se modlili - aby mohli volněji dýchat, shromažďovat se a hlásat evangelium beze strachu, že skončí na šibenici.

Kontrast

Má podobu masivních protestů ve Spojených státech i jinde ve světě proti americko-izraelské operaci. Tedy proti vojenské akci, kterou tajní křesťané v Íránu vnímají jako pootevření dveří ke svobodě. V USA se konaly demonstrace na newyorském Times Square, u Bílého domu a v parku National Mall ve Washingtonu, DC, před radnicí v Los Angeles a u budov federálních úřadů v San Francisku, Bostonu, Atlantě, Filadelfii a dalších městech. Tisíce lidí skandovaly hesla jako „Trump je válečný štváč“ a „Nelegální válka“. V zahraničí pochodovalo v Aténách přes tisíc lidí k americké a izraelské ambasádě. Protesty se konaly rovněž v Berlíně, Londýně, Ankaře, Láhauru a Karáčí, kde při smrtelných střetech před americkým konzulátem zahynulo devět lidí. Demonstranti odsuzovali „americkou agresi“ a „válečné zločiny“.

Řadu těchto protestů vedly liberální elity a aktivisté sdružení osmi prestižních amerických univerzit známého jako Ivy League. Z jejich strany jde dílem o ignoranci a dílem o aroganci. Nikdy totiž nemuseli žít podle práva šaría, nikdy nečelili mravnostní policii, nikdy nezažili, že by zmizel člen jejich rodiny jenom proto, že konvertoval ke křesťanství. Přesto pochodují a vyjadřují odpor proti akci, která otřásla islámským režimem držícím miliony lidí v duchovním a fyzickém otroctví. Zatímco tajní věřící v Íránu riskují smrt za držení jediné stránky Písma svatého, protestující hlasy na Západě odsuzují operaci jako „válečné zločiny“, aniž by byly ochotny připustit, že pod diktaturou ajatolláhů existuje desetiletí trvající státem podporovaný teror proti křesťanům, ženám a disidentům. Jejich rozhořčení je sice hlasité, ale naprosto slepé k tiché odvaze íránských konvertitů, kteří za tento okamžik prosili ve vězeňských celách a tajných domácích modlitebnách.

Autorka závěrem soudí, že nadešel okamžik zúčtování. Režim je otřesen. Skrytý plamen víry v Íránu hoří jasněji než kdy dřív. Bůh jedná způsoby, kterým možná porozumíme až později. Sledujeme první známky svobody lidí, kteří žili 47 let v teroru. Peršané si tento okamžik zaslouží. Desetiletích života v temnotě se konečně objevuje světlo. „Jako Američanka s libanonskými a syrskými kořeny říkám: Díky Bohu za prezidenta Trumpa. Nechť tajná církev radostně zpívá. Ať tančí,“ uzavírá.

Upřímně: možná je Wendy R. Yurgová až příliš optimistická. Cesta ke svobodě íránského lidu - a sám si nepřeji nic jiného - bude dozajista ještě hodně trnitá a vyžádá si mnohé oběti. Je ale za hranicí zdravého rozumu společnou akci USA a Izraele, vedoucí k vojenskému a mocenskému oslabení íránské šíitské diktatury, považovat za něco, proti čemu je zapotřebí zvednout hlas a protestovat. Každý, kdo tak činí, zrazuje ty, komu íránští mulláhové desetiletí dělali ze života peklo. Takovýto postoj je stejně zvrácený a sebezničující, jako kdyby lidé ve spojeneckých zemích za druhé světové války protestovali proti vojenským operacím jejich armád zaměřených proti Německu a Japonsku.