Je nespravedlivé, aby mezinárodní společenství bránilo Íránu k získání jaderných zbraní? Ne, je to rozumné.

1) Čím méně států vlastní jaderné zbraně, tím menší je riziko jaderného konfliktu. Pokud s tímto výchozím principem nesouhlasíte, nemá smysl číst dál.

- Írán je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a zavázal se, že nebude usilovat o jejich získání. Pokud by tuto dohodu porušil, vytváří tím precedens pro další státy v regionu – jako Saúdskou Arábii, Turecko nebo Egypt – které by mohly začít usilovat o vlastní jaderné zbraně. Výsledkem by bylo šíření jaderných zbraní v jednom z nejvíce nestabilních regionů světa.

2) Íránská státní ideologie je nepřátelská vůči Izraeli. Pokud popíráte tuto skutečnost, nemá smysl číst dál.

- Írán dlouhodobě zpochybňuje legitimitu existence Izraele a podporuje skupiny jako Hizballáh nebo Hamás, které usilují o jeho zničení. Na rozdíl od běžných mezinárodních napětí zde existuje ideologicky zakotvený cíl – eliminace židovského státu. Pokud by měl Írán jadernou zbraň, mohl by to Izrael vnímat jako existenciální hrozbu a reagovat preventivním úderem. Výsledkem by byla eskalace s nedozírnými následky pro celý Blízký východ.

3) Íránský režim není předvídatelný ani důvěryhodný. Pokud to neuznáváte, nedává smysl, abyste četli dál.

Írán opakovaně porušoval mezinárodní dohody, především v rámci JCPoA, a bránil inspekcím MAAE. Udělit jadernou zbraň režimu, který nedodržuje pravidla, tají své aktivity a manipuluje s inspekcemi, znamená faktické selhání systému globální kontroly jaderných zbraní. Takový precedens ohrožuje nejen region, ale i důvěryhodnost samotných mezinárodních institucí.

4) Írán by mohl ohrozit globální obchod a stabilitu. Pokud odmítáte tento geopolitický fakt, nemá smysl pokračovat ve čtení (i když je to škoda, protože jste se dostal až sem).

- Írán má kontrolní vliv na průliv Hormuz, kudy proudí podstatná část světových dodávek ropy. V případě krize by mohl jaderně vyzbrojený Írán blokovat obchodní trasy, vydírat mezinárodní společenství a zneužívat své jaderné krytí k agresivnější politice. Světová ekonomika by tím utrpěla vážné škody – s důsledky pro všechny státy včetně Evropy.

Nejde pouze o to, zda Írán jaderné zbraně zneužije, ale o to, že jejich samotné vlastnictví představuje destabilizační faktor. Porušuje mezinárodní dohody, ohrožuje bezpečnost svých sousedů, podkopává globální důvěru a vytváří tím vším reálnou hrozbu jaderného konfliktu.

Zatímco 20 let svět tlačil na KLDR, aby svůj jaderný program zastavila, tato uzavřená diktatura nakonec jaderné zbraně získala. Dnes je prakticky nedotknutelná, vydírá mezinárodní společenství a běžné diplomatické nástroje selhávají. Pokud dopustíme, aby Írán tuto cestu napodobil, vytvoříme novou Severní Koreu – ale s přístupem ke světovým trhům, ropě, teroristickým sítím a ideologií, která nezná kompromisy.

Proto je rozumné a nezbytné, aby Írán jaderné zbraně neměl a nemohl je vyvíjet.