Válka proti Íránu pokračuje a Donaldu Trumpovi dochází trpělivost. Ve svém středečním projevu prohlásil, že útoky v příštích dvou až třech týdnech vystupňuje, přestože předtím řekl, že by válku mohl ukončit i bez dohody s Íránem, tedy bez otevření Hormuzského průlivu. V takovém případě by mohl zůstat zablokovaný na neurčito a ceny ropy neklesnou. Trump však prohlásil, ať si tento problém vyřeší NATO, protože USA blízkovýchodní ropu nepotřebují. Zvažuje také vystoupení z aliance, protože Americe nepomohla, a pohrozil i zastavením vojenské pomoci Ukrajině.

Irák, jemuž blokáda Hormuzského průlivu působí obrovské ztráty, začal vyvážet ropu v cisternách po souši přes Sýrii a státy v Perském zálivu zvažují prodloužení ropovodů na západ do Středozemního moře. Nezávislá je jen Saúdská Arábie, jejíž ropovod Východ-Západ vede do Rudého moře, takže Hormuz nepotřebuje.

Španělsko, Itálie a Francie zakázaly americkým vojenským letounům přelet nad svým územím a Itálie jejich přistání na americké základně na Sicílii. Řadu zemí také pobouřilo, že izraelská policie zakázala nejvyšším katolickým představitelům v Jeruzalémě hromadné velikonoční modlitby. Důvodem byly obavy o jejich bezpečnost; do těsné blízkosti křesťanských i muslimských svatých míst v jeruzalémském Starém Městě dopadlo už několik íránských raket. Katolická církev se nakonec s policií dohodla na bohoslužbách online.

Libanonský Hizballáh intenzivně ostřeluje izraelský sever, v poslední době v koordinaci s Íránem, který zároveň ostřeluje zbytek země. Izraelská armáda v pátek přiznala, že úplné odzbrojení Hizballáhu se nepodaří, protože by to vyžadovalo pozemní operaci a okupaci celého Libanonu. Místo toho chystá rozšíření nárazníkové zóny na zhruba deset kilometrů od izraelských hranic, odkud chce vysídlit šíitské vesnice sympatizující s teroristy a rozmístit tam vojenské hlídky. Křesťanské vesnice zůstanou. Od 2. března, kdy Hizballáh na Izrael zaútočil, armáda zabila na 1000 teroristů a zlikvidovala asi 3500 jejich cílů; odpaliště, sklady zbraní, velitelská centra a pět mostů. Sama ztratila 11 vojáků.

Do války se zapojili i jemenští Hútíové, kteří v neděli odpálili na Izrael první dvě rakety od loňského října a pohrozili blokádou průlivu Báb al-Mandab.

Naděje, že v Íránu vypukne lidové povstání a režim se zhroutí, se nenaplnily. Íráncům se však nelze divit, že nevyšli do ulic – v lednu jednotky Basídž povraždily na 36 000 demonstrantů během dvou dní a desetitisíce dalších zmrzačily záměrnou střelbou do očí a dalších důležitých orgánů. V Íránu navíc neexistuje žádná jednotná opozice. Sešlo i z povstání íránských a iráckých Kurdů. Podle tureckého provládního deníku Daily Sabah je zmařil turecký prezident Erdoğan výhrůžkami nejvyšším kurdským představitelům v Iráku a Írán zase preventivním bombardováním místních Kurdů.

V Íránu teď vládnou nový velitel Islámských revolučních gard (IRG) Ahmad Vahídí a předseda parlamentu Mohammed Kalíbáf, který údajně nepřímo vyjednává s americkým viceprezidentem J.D. Vancem. Režim se navzdory obrovským škodám nezhroutil. Jeho zbylí představitelé jsou odhodláni vést opotřebovací válku, dokud budou mít čím, a blokovat Hormuzský průliv, dokud cena ropy nevystoupí na 200 dolarů za barel. Íránská junta také izolovala umírněnějšího prezidenta Masúda Pezeškjána, který projevuje ochotu k příměří, protože podle něj se režim brzy ekonomicky zhroutí.

Nové vedení je možná ještě extrémnější než to bývalé. Dokonce pokračuje v perzekuci Íránců. Internet v zemi nefunguje už přes měsíc a IRG zatýkají údajné zrádce a špiony, za které považují i lidi, kteří si posílají fotografie a videonahrávky, a popravují je. V úterý junta připojila k trestu smrti za „špionáž“ i zabavení majetku a oznámila, že už zadržela 1000 osob a 200 z nich „odsoudila“, tj. nejspíš popravila.

Izrael netuší, jestli Trump válku náhle neukončí, a tak stupňuje ničení íránských strategických cílů. Bombardoval petrochemický komplex v Tabrízu, Univerzitu imáma Hosejního v Teheránu, v jejímž podzemí IRG testovaly balistické rakety; těžkovodní reaktor v Araku nebo továrnu, kde Írán zkoušel vyrobit chemické zbraně z drogy fentanyl.

K hlavním cílům patří likvidace íránského jaderného programu. Írán má stále asi 440 kg vysoce obohaceného uranu, který zůstal hluboko pod zemí v jaderných objektech v Isfahánu a Natanzi zničených loni v létě. Podle nepotvrzených názorů některých izraelských analytiků provedly USA v úterý mohutný útok na Isfahán bombami bunker busters o váze 900 kg, které umějí proniknout i silnou vrstvou betonu v podzemí. Způsobily sekundární exploze v celé oblasti a pohřbily uran tak, že ho Íránci už nemohou vyzdvihnout. V Natanzi Američané provedli podobný úder už dříve. Trump ve středu prohlásil, že americké letectvo íránské jaderné továrny „srovnalo se zemí“.

Izraelci svrhli od začátku války do 1. dubna na íránské cíle přes 16 000 bomb a zlikvidovali zhruba 40 vysokých íránských představitelů. Íránské a libanonské rakety zabily 20 izraelských a zahraničních civilistů.

Izraelský premiér Binjamin Netanjahu v úterý prohlásil, že armáda zničila všechny nejvýznamnější íránské cíle a Teherán už pro Izrael nepředstavuje existenční hrozbu. Může sice stále Izrael ostřelovat, ale už ho nemůže zničit.

Psáno pro Židovské listy