Americká armáda začala útočit na cíle v Íránu s cílem svrhnout tamní teokratický režim. Perská říše bylo donucena konvertovat k islámu krátce po jeho zrození v 7. století našeho letopočtu, kdy slavný muslimský vojevůdce přezdívaný Alláhův meč dobyl její území.

Peršané versus antické Řecko

V pátém století před naším letopočtem ovládala rozsáhlá území Asie, Blízkého východu a částí Evropy Perská říše, která byla jedním z největších impérií tehdejšího světa. V bitvě u Thermopyl, která se odehrála roku 480 před n.l., stála proti sobě perská vojska a spojené jednotky řeckých městských států. Bitva, v níž Řekové podlehli perské přesile, dala vzniknout pověsti o odvaze 300 Sparťanů. O deset let dříve pro změnu zvítězili Řekové ve slavné bitvě u Marathónu nad perským králem Dareiem.

O sto padesát let později dobyl rozsáhlá perská území Alexandr Veliký.

Peršané versus islám

V prvních stoletích našeho letopočtu ovládala území dnešního Íránu a okolní země Sásánovská říše, které se také říká Novoperská. Jejím oficiálním náboženstvím byl zoroastrismus. Sásánovci byli největším rivalem Byzantské říše, která vznikla rozdělením Říše římské na východní a západní část.

Po smrti proroka Mohameda v roce 632 n.l. byl za jeho nástupce vybrán Abú Bakr. Tomu se podařilo rychle zkonsolidovat svoji moc na Arabském poloostrově, když potlačil rebelující arabské kmeny a založil rašídský chalífát.

Oči muslimského chalífátu se obrátily na východ a sever. První na řadě byla právě Sásánovská říše. Muslimskou armádu vedl Khalid ibn al-Walid, který si vydobyl přezdívku Alláhův meč. Jeho prvním úkolem bylo porazit Sásánovskou dynastii. Svůj úkol splnil. Sláva jeho jména přežila do dnešních dní, neboť je po něm pojmenován například tank Al-Khalid vyráběný v Pákistánu. Sásánovci padli po více než 400 letech a původní náboženství zoroastrismus bylo nahrazeno islámem.

Sunnité versus šíité

Katolíci a protestanti se snažili svoje spory vyřešit během třicetileté války, kterou ukončil až Vestfálský mír v roce 1648. K žádnému podobnému urovnání sporů mezi dvěma větvemi islámu nedošlo a náboženský rozkol mezi sunnity a šíity do dnešního dne ovlivňuje geopolitické záležitosti zejména na Blízkém východě.

Írán, který je nejsilnější šíitskou zemí, podporoval během syrské války jejího prezidenta Bašára Asada proto, že Bašár Asad je alavita, což je odnož šíitů. Írán se obával, že pokud by se v Sýrii dostali k moci sunnité, mohli by spolu se sunnitskou Saúdskou Arábií vytvořit silnou alianci nepřátelskou Íránu. Bezpečnostní poradce íránské vlády prohlásil v roce 2012 v Damašku, že Írán „rozhodně nedopustí, aby taková aliance vznikla“.

Spor o nástupce

Islámské náboženství se rozdělilo na dvě větve na začátku své existence. Základní a nejdůležitější rozdíl mezi sunnitskou a šíitskou větví islámu je spor o to, kdo byl právoplatným následovníkem zakladatele islámu, proroka Mohameda.

Když Mohamed v roce 632 zemřel, došlo mezi muslimy k velkému sporu o to, kdo by měl být jeho nástupcem. Jedna skupina tvrdila, že jím může být pouze pokrevní příbuzný, druhá skupina chtěla Mohamedova pokračovatele vybrat ze svého středu volbou. Druhá skupina převážila. Následníkem proroka Mohameda se stal jeho blízký přítel Abú Bakr, který s ním ovšem nebyl v žádném příbuzenském svazku.

Ze skupiny, která si prosadila volbu následovníka mimo okruh příbuzenstva, vznikla sunnitská větev islámu. Její jméno je odvozeno od arabského výrazu sunna, který značí soubor tradic a zvyků proroka Mohameda. Poražená skupina, která chtěla za nástupce prorokova bratrance Alí ibn Abí Táliba, založila šíitskou větev islámu. Název šíité pochází z arabského výrazu pro následníky Alího.

Šíitský půlměsíc

Dominantní skupinou mezi muslimy jsou sunnité. Tvoří mezi 85 až 90 % muslimské komunity. Šíité představují zbylých 10-15 %. Sunnité ovládají všechny muslimské státy v severní Africe, Pákistán, Afghánistán a asijské bývalé sovětské republiky. Jediné teritorium, kde mají šíité silný vliv, je Blízký východ.

Šíitská verze islámu sídlí na území takzvaného šíitského půlměsíce. Jednoznačně nejvýznamnějším šíitským státem je Írán, kde šíitská verze islámu zcela dominuje. Na mapě se šíitský půlměsíc táhne od Sýrie a severního Iráku, kde žije početná šíitská minorita, přes Írán, kde se stáčí na jih k územně nevelkému Bahrajnu.

Irák versus Írán

Spor mezi šíity a sunnity je od nepaměti zdrojem napětí na Blízkém východě. V roce 1979 svrhl šíitský vůdce Chomejní vládu šáha Rezy Pahlavího v Íránu. V zemi ustavil striktně teokratický šíitský stát. Co na to sousední Irák? Sunnitský vládce Iráku Saddám Husajn, který v Iráku vládl také početné šíitské komunitě, se obával, že Írán s novým vedením využije šíity v Iráku k rozdmýchaní sektářského násilí a svržení jeho vlády. Tomu chtěl Saddám předejít. Využil porevolučního chaosu a Írán napadl. Po osmi letech přetahování skončila válka patem bez jakýchkoli územních zisků.

Američané na scéně

Po svržení Saddáma Husajna americkou armádou nepokoje pokračovaly. V roce 2006 se ve volbách stal premiérem Iráku Nouri al-Maliki, který pochází ze šíitské větve islámu a za vlády sunnitského Saddáma Husajna byl disidentem. Do služeb státu začali být přijímáni především příslušníci z řad šíitů. Řada rozhodnutí nového šíitského premiéra popudila dříve vládnoucí sunnitskou většinu. Následně vypukla irácká občanská válka.

Začala výbuchem bomby v nejposvátnější mešitě šíitů, která se nachází na území Iráku. Bombu nastražili sunnité. Během občanské války proti sobě stály sunnitský islámský stát a šíitská irácká vláda podporovaná americkou armádou.

Írán versus USA

Smrt USA je posledních téměř padesát let oficiální politikou teokratického režimu.

V roce 1979 vtrhli revoluční studenti na americkou ambasádu v Teheránu a vzali 66 Američanů jako rukojmí. Prezident Carter vyslal komando ve vrtulnících, ale akce skončila fiaskem. Rukojmí se vrátili domů po 444 dnech, když USA souhlasily s uvolněním zmrazených íránských aktiv. Od té doby se USA snaží Írán blokovat sankcemi.

Když v roce 1983 poslal Ronald Reagan americké vojáky do Bejrútu, aby pomohli udržet křehký mír po skončení občanské války, zabili sebevražední atentátníci přes 300 amerických a francouzských vojáků. Útok měl materiálně podporovat Írán, ale ten to popřel.

V roce 1985 unesli bojovníci Hizballáhu letadlo TWA z Káhiry a požadovali propuštění všech šíitských muslimů zadržovaných v Izraeli. Zahynul jeden americký voják. Izrael požadavkům teroristů vyhověl a vězněné šíity propustil.

Během Obamovy vlády zajaly íránské revoluční gardy americké námořníky v Hormuzském průlivu. Fotky klečících vojáků s rukama za hlavou obletěly svět.

Jaderná dohoda

V červenci roku 2015 byla ve Vídni podepsána dohoda s názvem „Joint Comprehensive Plan of Action“, která je známá jako íránská jaderná dohoda. Írán se ve smlouvě zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za uvolnění sankcí. Kritici dohody upozorňovali především na fakt, že restrikce jaderného programu vyprší po 10 až 15 letech. Evropa považovala smlouvu za velký úspěch své diplomacie a Barack Obama ji hodnotil jako nejdůležitější počin své zahraniční politiky, který přinese stabilitu na Blízký východ.

Smířlivý postoj

9. června 2015 napsal Wall Street Journal, že USA ukončily financování organizací, které v Libanonu představovaly protiváhu Hizballáhu a „potichu tak akceptovaly Hizballáh ve snaze vyjít vstříc Íránu“.

Po uzavření dohody poslal Barack Obama do Íránu 400 milionů dolarů v hotovosti v různých měnách, od eur po švýcarské franky. Peníze do Teheránu dorazily letecky ve svazcích na paletách, Důvodem pro platbu v hotovosti měla být účinnost sankcí, které blokovaly Íránu přístup do mezinárodního finančního systému.

Dalších 1,3 miliardy dolarů poslala Obamova vláda do Íránu ve 13 identických splátkách ve výši sto milionů dolarů minus jeden dolar. Vysvětlení, proč byly splátky těsně pod hranicí sta milionů dolarů, ministerstvo neposkytlo.

Hizballáh a drogy

V roce 2017 přinesl deník Politico obsáhlou reportáž o tajném projektu Cassandra. Projekt spustila v roce 2008 americká protidrogová agentura DEA, která zjistila, že se Íránem podporovaná teroristická organizace Hizballáh transformovala z blízkovýchodního hráče na mezinárodního obchodníka se zbraněmi a drogami.

Po čase se do vyšetřování vložili úředníci Obamovy vlády a podle deníku Politico začali vyšetřování blokovat za pomoci různých administrativních opatření. Když byl v Praze v roce 2014 zatčen Alí Fajád, který měl být vysoce postaveným členem Hizballáhu s vazbami na Rusko a Putina, nevyvinula Obamova vláda na české úřady dostatečný tlak, aby byl vydán do USA. Český ministr spravedlnosti odmítl Alí Fajáda vydat a soud jej propustil na svobodu.

Změna

V roce 2018 Donald Trump jadernou smlouvu JCPOA vypověděl se slovy, že neměla být nikdy uzavřena. Dále řekl, že je připraven uzavřít novou dohodu, ale ta by musela obsahovat i další závazky Íránu týkající se balistických raket, omezení podpory teroristických organizací a dalších aktivit, které podkopávají mír na Blízkém východě.

Bidenovy peníze

V roce 2023 vyvolala Bidenova vláda kontroverzi, protože se rozhodla uvolnit 6 miliard dolarů, které byly zmrazeny na účtech v Jižní Koreji. Uvolněné peníze pro Írán byly uloženy na účtu v Kataru a měly sloužit k platbám za humanitární pomoc. Po říjnovém útoku na Izrael v roce 2023 přiznal americký ministr zahraničí, že Írán zřejmě použil peníze na financování terorismu.

Finále

Po nástupu Donalda Trumpa do funkce oznámily USA, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň.

Psáno pro server Sýr zdarma ( Myši umírají v pastích, protože nechápou, proč je ten sýr zdarma. Stejně jako v socialismu.)