Evropská krátkozrakost umožnila Íránu obchod se zbraněmi

V těchto dnech skončilo zbrojní embargo vůči Íránu, a to kvůli neochotě mezinárodního společenství, které odmítlo zvážit důsledky jeho zrušení.

OSN uvalila na Írán zbrojní embargo už v roce 2007 a to pak bylo i součástí její rezoluce, která v roce 2015 schválila mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení sankcí. Pokud by neexistovaly závažné důvody, embargo mělo automaticky skončit za pět let, tedy letos v polovině října.

Závažné důvody však existují, ale vidí je pouze Spojené státy. Írán je největším šiřitelem terorismu na světě. Ilegálně vyzbrojuje libanonské šíitské hnutí Hizballáh, aby měl zbraně a základny u hranic svého největšího nepřítele Izraele. Z téhož důvodu pašuje zbraně palestinským teroristickým skupinám Hamás a Islámský džihád v Pásmu Gazy a dodává je i proíránským milicím v Sýrii, Iráku a Afghánistánu k boji proti Američanům a hútíjským povstalcům v Jemenu proti Saúdům. I při loňském útoku na saúdská ropná zařízení byly použity íránské rakety a bezpilotní letouny. Íránské Revoluční gardy své spojence nejen vyzbrojují, ale i cvičí a pobízejí, aby se zapojili do politického života svých zemí. Teherán tak usiluje o šíření islámské revoluce a svého vlivu, zvyšuje napětí, rozvrací region, ohrožuje mírumilovné země, a vyvolává tím závody ve zbrojení. Žádný jiný stát na světě nepředstavuje takovou hrozbu. A teď bude moci zbraně vyvážet i nakupovat legálně.

Spojené státy tomu chtěly v srpnu zabránit prodloužením embarga, ale ostatní členové Rady bezpečnosti OSN, včetně evropských, je nepodpořili s odůvodněním, že Američané od jaderné dohody odstoupili. Ostatní signatáři se ji ze všech sil snaží udržet při životě a nechtějí proti Íránu podnikat nepřátelské kroky. A tak Donald Trump, jenž americký podpis v roce 2018 stáhl, už v září obnovil všechny protiíránské sankce, které byly před pěti lety v rámci jaderné dohody zrušeny. Začátkem října pak dal na černou listinu osmnáct íránských bank, a v podstatě tak odstřihl íránský finanční sektor od globální ekonomiky.

Rusko už v září uvedlo, že hodlá vojenskou spolupráci s Iránem posílit, a ochotu prodávat mu zbraně vyjádřila i Čína. Írán s ukončením embarga bude také moci bez omezení vyvážet zbraně vlastní výroby. Právě tomu se snaží předejít Američané na naléhání svých spojenců Izraele a arabských zemí, které se cítí být Íránem ohroženy především. Zrušení embarga umožňuje příval íránských zbraní do celého regionu.

V praxi to ale možná bude složitější. Peking i Moskva si nejspíš budou chtít udržet převahu a nebudou ochotny prodávat Teheránu nejvyspělejší zbraně. Obě země navíc doufají, že jestli v amerických prezidentských volbách zvítězí demokrat Joe Biden, mohly by se zlepšit jejich vztahy se Spojenými státy – a to by pro ně bylo výhodnější než jednorázový výdělek. A i když má Rusko s Íránem společné zájmy v Sýrii, pěstuje dobré vztahy s Izraelem a arabskými zeměmi, z nichž dvě, Spojené arabské emiráty a Bahrajn, nedávno s židovským státem uzavřely mírové dohody. Kreml si je zřejmě nebude chtít nezvratně znepřátelit prodejem útočných systémů či letadel Íránu. Navíc kvůli vlastní svízelné finanční situaci odmítl íránský nákup zbraní na úvěr – a hotovost je něco, co Írán nemá.

Kvůli americkým sankcím se zmítá v hospodářské krizi a také nezvládá šíření koronavirové epidemie v zemi. Bude si rozmýšlet, zda utratí miliardy dolarů za zbraně, když Íránci nemají co jíst a jsou se situací čím dál nespokojenější.

Je tu však také zbrojní export. Írán kvůli sankcím v posledních letech posílil výrobu vlastních zbraní a dnes produkuje i bezpilotní letouny a rakety. Rychle postupuje i ve výrobě balistických raket, které dokážou zasáhnout Izrael i blízkovýchodní základny Američanů či NATO.

Vyspělé zbraně možná Írán nedostane, ale jeho vojenská spolupráce s Ruskem a Čínou patrně posílí. Vzroste tak i pocit ohrožení zemí, které se Íránu obávají. Izraelský ministr obrany Beny Ganc zdůraznil, že Izrael udělá vše, aby Írán vyspělé zbraně nezískal. A Spojené státy ústy ministra zahraničí Mikea Pompea upozornily, že uvalí sankce na každý subjekt, který by Íránu zbraně prodal, a zabrání mu v přístupu na americký trh.

Zrušení zbrojního embarga vůči Íránu představuje zásadní hrozbu pro stabilitu Blízkého východu a je s podivem, že evropské země největšímu světovému sponzorovi terorismu obchodování se zbraněmi dovolily.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus