Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Většina válek měla být krátkých. Většinou se to ale nějak zvrtlo. Takže ani tahle není výjimkou.

Aj iránsky režim sa domnieval, že vojna proti Izraelu bude božsky krátka a "vytrhnú ho z knihy dejín" raz dva. Ale nejako sa to zvrtlo. A pozrite. Teraz teheránski pohlavári ani nevedia, kam sa so svojimi rodinami ukryť. Tí židovsko-americkí vrahovia!

Kdo kdy kde říkal, že ta válka bude KRÁTKÁ, a jak dlouho trvá "krátká" válka, když ti muslimáci v podstatě válčí v kuse několik století?

Ale, ale vždyť US prezident již potvrdil, že už není co likvidovat. Akorát rejdaři před hormuzkým průlivem se furt jen klepou strachy.

ten toho napovídá... 🙄

Chybí mi bod o muslimské mentalitě, izraelská eliminace íránského duchovního a vojenského vedení neznamenala pocity porážky režimu, ale sjednocení včetně nedávného opozičního hnutí. Zahlazuje sloty i mezi šíity a sunnity. Muslimské monarchie se obávají růstu islámského extremismu, který se jim léta dařilo mírnit a potlačovat. Toho extremismu, který vládne v západní Evropě. Jak je to dlouho, co SAE oznámily, že své mladíky nebudou posílat na studia do Británie, aby se jim nevraceli extremisté. Tak teď už je to jedno. A v Evropě extremismus vzroste. Projeví se v řádu měsíců a let. Máme se na co těšit.

Ne sloty, ale spory

Nikdo v Íránu nemá rád Izrael, což jest zcela primární situace...aneb pokud by válku s režimem vedly pouze USA, měla by šanci na odezvu.

Válka židů proti muslimům nemá žádnou šanci na pozitivní výsledek.

Resp. výzvy Izraele - ničícího infrastrukturu Iránu - ke svržení ajatolláhů - patrně nepadají na úrodnou půdu.

Analýza, za kterou se sluší autorovi poděkovat.

"to je přesně ten druh vlády, se kterou se mírová jednání vedou nejhůře"

To je celkem jedno. Pro íránskou stranu nemá jednání žádný smysl, kdo se pokusí jednat, prozradí svou identitu a nepřítel jej zabije. Zabíjením vyjednavačů se tato cesta uzavřela.

Další nový prvek.

Irán neútočí na své sousedy, jak o tom rádi a často píší česká média. Útočí na americké vojenské základny. Letectvo Spojených států amerických má v Kataru velkou leteckou základnu Al-Udeid, na které slouží kolem 10 tisíc vojáků. Na základně Al-Udeid je také umístěno předsunuté centrální velitelství ozbrojených sil USA (CENTCOM). V Bahrajnu zase má sídlo velitelství 5. americké námořní flotily, která dohlíží na vody kolem Perského zálivu. Oba státy mají silné utlačované šíitské menšiny a vysoký podíl Indů a Bangladéšanů. Pokud padla otázka, kdo má hlavní slovo ve válce proti Iránu, pak je to Izrael, který byl rozhodnut zaútočit na Irán. USA se chtě nechtě musely přidat a ač nebyly iniciátorem, před světem nesou tíhu odpovědnosti za další vývoj.

Irán od 80 let se podílí na výcviku a financování, vyzbrojování polovojenské skupiny Hizballáh, která od 80 let odpaluje rakety na Izrael. Irán se dále od 90 let podílí na výcviku a financování, vyzbrojování polovojenské skupiny Hamas, která od 90 let odpaluje rakety na Izrael, podporuje financemi, výcvikem islámský džihád v Gaze, Samaře a v Judei. Irán se podílel na plánování a organizaci útoku dne 7 října 2023 a vytvoření pěti front proti Izraeli to v Gaze, Judei, Samaře Libanonu a Iráku s cílem zničit stát Izrael. Od roku Irán 2023 ostřeluje balistickými raketami území Izraele a to obydlené část Izraele s cílem zabít co nejvíce civilních osob, což se mu daří. Přes opakovaná varování Izraele v tom pokračoval. V roce 2024 bylo na Izrael vypáleno cca. 200 balistických raket. Irán 47 let vede nevyhlášenou válku se státem Izrael. Odpověď Izraele je rekcí suverénního státu na válku, kterou mu Irán vyhlásil

On je ten výraz, že Írán napadá Izrael,... poněkud problematický, protože se vztahuje k zemi, která se de facto útokům brání a nemění na tom nic ani to, že jsem na straně Izraele... Tuto válku - podobně jako tu na Ukrajině - považuji za vážnou chybu západu. Írán byl ochoten přistoupit na kontrolu svého jaderného programu i na “zředění” obohaceného uranu, ale nebyl ochoten ze sebe udělat kolonii USA bez vlastní armády. Byl napaden během jednání, což je prostě a jednoduše nemorální. Íránský režim byl na konci s dechem, podobně jako ten komunistický v roce 1989 a začínal být pro mnohé íránce ideově vyprázdněný. Nynější útok dal tomuto režimu v podstatě čerstvou legitimitu a vlil novou krev právě do oněch lidových milic na steroidech. Podotýkám, že zcela zbytečně. USA byly v pozici, kdy mohly od tohoto režimu ještě nějaké významné ústupky vymoci, ale zvolili si dle mého chybnou strategii, kdy se domnívali, že bleskovou válkou dosáhnou svého cíle. Pokud tím cílem je jen porážka Íránu, tak to se asi zdaří, ale pokud mělo být cílem změna režimu a odstranění nebezpečí, tak tam se obávám, že se nejenže nic nezmění, ale Írán a s ním mnohé další země se jen utvrdí v tom, že dokud nebudou mít jaderné zbraně, tak nebudou v bezpečí, protože na ty co mají jaderné zbraně USA neútočí...

Skončí - lí tento režim, tak pro něj plakat rozhodně nebudu - tak jako nebudu plakat až skončí ten ukrajinský - jen se obávám, aby tam nakonec nebyl ještě horší... viz Libye, Sýrie, Afghánistán,...

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/iran-je-pry-oc...

Připomínám jen, že i když je Írán mistr proxy operaci a to zvláště skrze Hizballah - koneckonců USA či Izrael je umí ještě lépe - tak samotný Írán nevedl žádnou útočnou válku cca 200 let...

Tenhle rozbor je na poměry pana Kechlibara dosti slabounký. Hodnotu mají akorát body 4 a 7. Ovšem článek mnohem víc aspektů této války opomíjí než uvádí.

Nejkomičtější v článku pro mně je konstatování, že Ukrajinci prý získali jakési karty, protože se umějí proti ruským dronům bránit. 😊 Ale když to říkají Ukrajinci a přímo Zelenskij Veliký, tak to jistě bude pravda. Jen pak nerozumím tomu, proč tak žebroní v USA o dodávky Patriotů a dalších prvků protiletecké obrany, když si doma vyrábějí vlastní a mnohem lepší.

Ukrajinci naopak ztratili i poslední kartu, kterou předtím měli: naději, že Evropská unie zakoupí v Americe zbraně - zejména Patrioty a pod., a pak je předá Ukrajině. Ovšem v souboji amerických priorit Izrael vs. Ukrajina hrá Ukrajina - řečeno s velkou dávkou optimismu - třetí nebo čtvrté housle v orchestru (jestli jich tam vůbec tolik je).

Jiné, důležitější aspekty této války jsou:

- Trump má 90 dnů (vlastně již jen asi 75 dnů), aby tuhle válku dovedl do vítězného konce. Pak pravomoc o válce rozhodovat převezme Kongres. A jestli za těch 75 dnů nebudou žádné výsledky nebo naopak se tohle dobrodružství stane pro USA další katastrofou, demokraté si jistě nenechají příležitost podat návrh na Trumpův impeachment.

- V listopadu mají být doplňovací volby do Kongresu. Ty mohou změnit poměr sil v Kongresu republikáni vs. demokraté. To se může lehce stát, jelikož tuhle válku podporuje jenom pětina Američanů

- Těžko říct, jak dlouho Izraeli Patrioty vydrží. Za necelé dva týdny jich minuli tolik, kolik USA vyrobí za jeden rok. Matematika je zcela zásadná: drony z překližky v ceně několika desítek tisíc dolarů se sestřelují raketami v hodnotě alespoň jeden milion dolarů. Přičemž na sestřelení každého dronu je třeba použít hned několika raket.

- Izrael uvalil - celkem pochopitelnou - cenzuru na informování, zejména obrazové - o poškozených nebo zničených cílech na svém území. Izraelci jsou velice učenliví a znají případy z počátku války na Ukrajině, kdy Ukrajinci ráno vystřelili

...ráno vystřelili graníana malou tržnici plnou lidí. O několik hodin později se video o poničené tržnici objevilo na internetu. Ukrajinci si pak na tom videu skontrolovali své dílo zkázy a pro jistotu na tu samou tržnici odpoledne vystřelili další granát - z jiného místa. Ještě to komentovali tím, že testují a zastřelují nové zbraně dodané ze Západu. Kvůli této cenzuře však mimo Izrael nikto nezná skutečné škody, které Irán Izraeli zatím způsobil.

- Obrovským problém se patrně stane pitná voda. 90 % pitné vody se totiž v této oblasti získává odsolováním mořské vody. Ovšem tahle ta zařízení jsou lehce zranitelná.

- Horké chvíle čekají také Evropskou unii. Z této oblasti pochází 20 % z ropy, kterou svět používá. Např. Poláci více jak 50 % ropy dovážejí právě z této oblasti. V Kremlu se navíc nechali slyšet, že zvažují zastavení dodávek ropy a zemního plynu do Západní Evropy. To by pak v EU nemusela být "jenom" energetická chudoba, ale přímo energetický hladomor.

- Netřeba říkat, jaký prospěch má z rostoucích cen ropy a zemního plynu Rusko. Jeho státní rozpočet je postaven na ceně ropy 55 dolarů za barel, ovšem cena ropy se rychle může dostat ž k 200 dolarů.