31.5.2020 | Svátek má Kamila


ÍRÁN A IZRAEL: Vstříc zániku?

20.6.2007

Existují dva druhy Íránu, zdůrazňuje iránsko-americký novinář Amir Taheri. Írán jako národnostní stát nemá žádného důvodu k nepřátelství s Izraelem. Nemá s Izraelem žádné spory ani v otázkách hranic, ani v otázkách trhů nebo přírodních zdrojů. Nesmíme zapomenout, že v době vlády šáha byl Írán nejdůležitějším obchodním partnerem a strategickým spojencem židovského státu na Blízkém východě.

Mnozí Íránci získávají informace od britské společnosti BBC. Jsou přesvědčeni, že BBC má své agenty po celém Íránu. Kromě toho jsou velmi oblíbená především perská vysílání izraelského rozhlasu Kol Izrael - Hlas Izraele. O Izraelcích se říká, že všechno vědí, vypravuje exilový Íránec, který dnes žije v Izraeli. Když Izraelci něco řeknou, tak to prostě musí být pravda. V íránské společnosti nenajdete proti-izraelskou nebo antisemitistickou zášť, říká Taheri. A Izraelec Meir Dšavedanfar, který vyrostl v Isfahanu, tvrdí, že mnoho Íránců zná a obdivuje vojenskou akci z roku 1976 v Entebe, kdy se Izraelcům podařilo osvobodit svá rukojmí z rukou únosců. Pro ně je stát Izrael příkladem v tom, jak chrání své občany.

V islámském Íránu má Izrael pověst něčeho ďábelského, a zároveň mocného. Znalec Íránu, dr. Samuel Bar z mezioborového ústavu v Hercelii, je však přesvědčen, že většina Íránců si nepřeje žít ve sporu s Izraelem. Myslí si, že za jiného režimu by bylo možné zcela přestat s démonizováním Izraele.

Írán - jako plod islámské revoluce - je povinen Izrael nenávidět a zničit, popisuje Amir Taheri druhou stránku Íránu. V roce 2005 se prezident Mahmud Ahmedínedžád proslavil požadavkem, aby byl Izrael jako ostudná skvrna vymazán z mapy světa. Tento jeho názor není původní, je jen opakováním toho, co už v osmdesátých letech minulého století propagoval jeho duchovní otec Ajatolláh Ruholláh Chomejní. Od islámské revoluce roku 1979 se Írán zdráhá uznat právo Izraele na existenci jako židovského státu.

Mahmúdu Ahmedínedžádovi nestačí, že označuje izraelskou vládu za skupinu teroristů, kterým se musí zatrhnout jejich řemeslo. Vyhrožuje stejným osudem každé zemi, která podporuje Izrael. USA a jejich spojencům doporučuje, aby se ve svém vlastním zájmu od těchto zločinců distancovali, a dodává: Toto je ultimátum. Zítra si nechoďte stěžovat.

Jeden bývalý spolupracovník šáhova režimu, který žádal, aby jeho jméno nebylo uvedeno, navštívil začátkem ledna 2007 Izrael jako host prvního izraelského velvyslance v Íránu, Meira Esriho. Při otevření Esriho ústavu iranologie na universitě v Haifě varoval: Musíte si dát na Ahmedínedžáda pozor. Je nevypočitatelný a je schopen rozdmýchat požár v celé oblasti.

Už před několika lety hrozil bývalý íránský prezident Akbar Hašemi Rafsandžání, na Západě považovaný za umírněného politika: Islámská atomová bomba by mohla Izrael zničit. I kdyby Izrael přitom vymazal několik muslimských měst, stálo by to za to. Jeho nástupce Ahmadínedžád nechce však o použití atomové bomby zatím ani slyšet.

V jednom rozhovoru s americkým magazínem Time na podzim 2006 vysvětloval, jak si konkrétně představuje zmizení Izraele z mapy světa: pět miliónů Palestinců se vrátí domů. Pak si lidé zvolí v této zemi svůj vlastní politický systém. To je demokratické. Zakrátko poté zdůrazňoval v rozhovoru s americkým zpravodajským vysilačem CNN ještě jednou: židé, křesťané a muslimové musí o svém osudu v Izraeli rozhodnout společně.

Ve všeobecném víru událostí kolem Íránu jako budoucí atomové mocnosti, tyto zdánlivě demokraticky znějící výroky íránského prezidenta téměř neslyšně zanikají. Právo návratu palestinských utečenců z celého světa do země mezi Jordánem a Středozemním mořem se mnohým jeví jako zcela rozumné řešení konfliktu na Blízkém východu. Tato hrůzná představa demografického řešení problému židovského státu, který by prostě přestal existovat, je pro mnohé experty v Izraeli daleko naléhavější než obava, že by zahynuli v atomovém peklu. K tomu je třeba dodat, že tak zbožný muslim jako Mahmúd Ahmadínedžád by stěží ohrozil atomovým úderem existenci třetího svatého místa islámu mešity Al-Aksa v Jeruzalémě. Jde tedy o vážnou otázku, zda by atomově vyzbrojený Írán nebyl daleko větším nebezpečím spíš pro dekadentní Západ, než pro židovský Izrael.

V minulých měsících se ke všemu přidružila snaha odhalit holocaust jako mýtus. V otázce popření holocaustu se Mahmúd Ahmadínedžád činí nevinnějším, než jak se často popisuje: Já jsem jenom kladl otázky. A nedostal jsem na ně žádnou odpověď. Nebo - Pokud k tomu došlo, byla to historická událost. Proč se však nepřipouští nezávislý průzkum? Na útok proti jeho otázkám odpovídá nakonec šikovně protiotázkou: Proč se vlastně tak hluboce ctí právě těchto šest miliónů mrtvých z celkového počtu 60 miliónů, kteří zahynuli během celé druhé světové války?

Začátkem ledna 2007 nasadil Ahmadínedžádův poradce Ali Ramin kvasu dějinného revisionismu z Teheránu ještě korunu tvrzením, že Hitler byl vlastně synem židovské nevěstky. Motivována židovskou sebenenávistí, cílila jeho politika ke zřízení židovského státu. A íránský prezident tvrdil: Lidé, kteří volali o pomoc židům, způsobili svými komploty, že tito židé nakonec museli utéci z Evropy i dalších zemí. Meir Džavedanfar vysvětluje: Co Ahmadínedžád prohlašuje o holocaustu a o Západu, je to, co by muslimové rádi řekli, ale neodvažují se, protože jsou jejich země pod kontrolou USA.

Že mohou Izraelci dodnes cestovat po Persii, není v rozporu s oficiálním postojem islámské republiky. V minulých dvou letech dostalo asi sto Izraelitů návštěvní vízum do Íránu, ponejvíce přes íránský konzulát v Istanbulu. Jelikož Írán nedává žádná víza do pasů s izraelskými razítky, musí Izraelci, kteří chtějí navštívit zemi, zažádat o íránský pas nebo o zvláštní cestovní doklady.

Často se stávalo, že byli Izraelci na íránském konzulátu v Istanbulu po dlouhé hodiny vyslýcháni. Jiným byly po příjezdu do Íránu odebrány cestovní doklady. Byli vyslýcháni a v mnoha případech v Íránu po několik měsíců zadržováni. Aby mohli Izraelce původem z Íránu vystavit nátlaku, zatkli jejich příbuzné v Íránu. Podle neúředních údajů žije v Izraeli 100 tisíc perských židů. Největší persko-židovské obce se nacházejí v Cholonu, Bat Jam a v Jeruzalémě.

Podle izraelské tajné služby Šin Bet se dalo deset Izraelců najmout během svého pobytu v Íránu od perské tajné služby. V jednom případě přiznal jeden z nich vyšetřujícím Šin Betu, že byl požádán íránskými agenty, aby pro ně získal jednoho příbuzného, který pracoval pro izraelskou tajnou službu. Íránci vedou intenzivní špionáž proti Izraeli, prohlásil jeden význačný zástupce Šin Betu a zároveň žádal, aby byl Írán podle zákona prohlášen za nepřátelskou zemi - což by učinilo cestování do Íránu pro izraelské státní občany ilegálním. Odborník pro Írán Menaše Amir, který pracuje pro perské jazykové vysílání Kol Israel, se obává, že by byli následkem zostřeného zákonodárství vůči Íránu Izraelci v zemi drženi jako rukojmí.

Ze serveru www.israelnetz.de přeložil Jiří Sečka

www.eurabia.cz



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.