Američtí vojáci našli irácké tryskové letadlo, ruský MiG-25 (označení NATO: Foxbat), zasypané v písku poté, kdy je na věc upozornil jakýsi informátor.

MiG vykopaly z velké písečné duny poblíž letiště Al Taqqadum vyprošťovací jednotky amerického vojenského letectva. Tento MiG je údajně jedním z více než dvou tuctů iráckých tryskových letadel zakopaných do písku jako skryté bohatství, které mělo být později zachráněno. Ačkoliv některé hlavní sdělovací prostředky tvrdily, že jde o letadla z doby války o Záliv (Kuvajt), ve většině případů tomu tak není. MiG-25 Foxbat, vyrobený v Rusku, jehož vyprošťování zachycují tyto obrázky, je moderní výzvědný stroj, ve versi, kterou dosud na Západě nikdo neviděl, vybavený nejmodernějším zařízením pro elektronickou válku.

Vyprošťovací jednotky amerického vojenského letectva (USAF) musely k vyproštění tohoto MiGu použít nejsilnějších zařízení k přesunům zeminy, neboť toto letadlo je dlouhé 70 stop (přes 21 metrů) a váží 25 tun.

Foxbat je znám jako jedna z nejlepších stíhaček v irácké výzbrojí. Nejmodernější elektronická výzvědná verse, kterou jednotky USAF našly, je v současné výzbroji ruských leteckých sil. Tento MiG může dosáhnout rychlosti dvou tisíc mil za hodinu (3 600 km/hod), čili trojnásobné rychlosti zvuku, ve výškách nad 75 tisíc stop (22 860 m).

Vyproštění tohoto moderního stíhacího letadla MiG se považuje za velký výzvědný úspěch USAF. Letadla Foxbat mohou být také vybavena pokročilým elektronickým zařízením ruské a francouzské výroby, které obě země Iráku prodaly v devadesátých letech v rozporu se zákazem OSN uvaleným na prodej zbraní Bagdádu.

Ukrytá letadla v Al Taqqadum byla zakryta kamuflážními sítěmi, zapečetěná a v mnoha případech měla odmontovaná křídla před tím, než byla zakopána do hloubky 10 stop (tři metrů) do písku irácké pouště.

Objev zasypaných iráckých tryskových stíhaček ilustruje potíž amerických inspekčních jednotek, které v Iráku hledají zbraně hromadného ničení. Irák je co do rozsahu větší než Kalifornie a Saddam Hussein používal pouští na jih a na západ od Baghdadu k ukrytí zbraní během první války v Zálivu.

Americká rozvědka dosud našla v otevřených pouštích několik hromadných hrobů, kde je pohřbeno zhruba deset tisíc obětí. Irák kromě toho pohřbíval do písku rakety SCUD, chemické zbraně a biologické válečné hlavice.

Inspekční týmy OSN našly tyto zbraně začátkem devadesátých let poté, co dostaly podrobné informace o jejich přesném rozmístění.

Je známo, že hlavní americký inspektor, dr. David Kay, dává při hledání skrytého iráckého pokladu zbraní a tajemství přednost osobnímu zpravodajství (humintel).

Existují sice dohady o tom, že Irák převezl chemické a biologické zbraně do blízké Sýrie, ale je možné, že řada těchto zbraní je dosud ukryta v rozsáhlých iráckých pouštích.

Někteří kritici Bushovy administrativy tvrdili, že okolnost, že americká vojska nedokázala najít zbraně hromadného ničení, je důkazem, že president zavedl zemí do války s Irákem podfukem.

Tito kritici ale v posledních dnech ztichli, jelikož se pomalu a ve vší tichosti začalo zjišťovat, že bylo dosaženo významných nálezů, které nyní jsou podrobně dokumentovány. Úředníci Bushovy administrativy se zatím o těchto objevech nezmiňují (drží je v tajnosti).

Z anglického originálu přeložil Petr Adler