Canterburská katedrála, nazývaná „Anglie v kameni“, jeden z nejdůležitějších křesťanských svatostánků, symbol náboženského i kulturního dědictví Západu. Od minulého týdne jsou vnitřní prostory katedrály pokryty ohyzdnými graffiti. Starobylé kamenné zdi chrámu jsou pokryty pestrobarevnými nápisy, které připomínají výtvory na garážích z okrajových částí bohem zapomenutých měst. Nejedná se o vandalský útok, ale o uměleckou instalaci…

Děkan katedrály David Monteith tento „umělecký počin“ podporuje, jde o projekt s názvem „Hear Us“ (Slyš nás), který prý „záměrně staví mosty mezi kulturami, styly a žánry“. Instalace podle něj vychází ze spolupráce s „marginalizovanými komunitami“ a je projektem „pandžábské, černošské a hnědé diaspory, neurodivergentních lidí a skupin LGBTQIA+.“

„Umělecké dílo“ představuje červený nápis ve stylu graffiti na starobylých kamenných stěnách, který klade Bohu otázky, jež jsou povětšinou banální, či přímo nesmyslné a v interiéru katedrály působí intenzivně nemístně: „Má všechno duši?“; „Je nemoc hřích?“; „Jsi tam? Nechybí ti společnost?“; „Proč jsi stvořil nenávist, když láska je silnější? Jak to?“

Než milovníkům architektonického dědictví vyrazí na čele smrtelný pot, vězte, že se nejedná o reálné malůvky, nasprejované přímo na kamenných zdech, jde o odnímatelné nástěnné lepy, které se bez újmy zase sloupnou, až instalace skončí.

Výstava prý vyvolává u návštěvníků „niterné reakce“, uvádí vedení katedrály. „Myslím, že je to svatokrádežné,“ řekl reportérům jeden z návštěvníků katedrály, zatímco jiný se ptal, zda graffiti dělají z historického místa „podzemní parkoviště v Peckhamu“.

„Pokud si autoři skutečně myslí, že toto má reprezentovat menšiny, pak o nich zjevně mají velice nízké mínění, neboť instalace působí jako etalon estetického nevkusu, dětinskosti a hlupáctví,“ rozhořčeně komentuje tento skandál Adam Růžička v ECHO. „Tady nejde o hlas nevyslyšených, ale o pokleslé a poněkud trapné exhibování establishmentu, který se veze na moderních trendech namísto toho, aby se zodpovědně staral o odkaz, jenž mu byl svěřen.“

Věc v mezičase vzbudila notnou mezinárodní pozornost – kritizoval ji kromě jiných i americký viceprezident J. D. Vance, když na sítí X napsal, že výstava krásnou historickou budovu opravdu zošklivila. „Je mi divné, že tito lidé nevidí ironii toho, že uctívají ‚marginalizované komunity‘ tím, že krásnou historickou budovu opravdu zoškliví.“

„Umělecká instalace možná přece jen představuje cosi významného, čemu stojí za to věnovat pozornost. Vizuální znesvěcení katedrály lze interpretovat i jako důmyslnou metaforu pro to, jak hluboký je kulturní úpadek Západu, který zřejmě ztratil vlastní sebevědomí natolik, že už nemá ani vůli bránit své dědictví před něčím tak triviálním, jako je banalita. Pochybuji však, že tohle bylo to sdělení, které měli tvůrci na mysli,“ končí svůj komentář Adam Růžička.