Barack Obama uvedl mistrně do praxe teorii frankfurtské školy o klíčové roli minorit pro progresivní transformaci společnosti. Místo toho, aby propagoval myšlenku, že když mohl uspět on, může uspět každý, vytáhl kartu systémového rasismu.

Frankfurtská škola

Jeden za zakladatelů frankfurtské školy Herbert Marcuse promluvil na konci šedesátých let minulého století na půdě organizace UNESCO u příležitosti 150. výročí narození Karla Marxe. Jeho projev nesl název „Revize Marxova konceptu revoluce“. Podle tehdejších novin Marcuse řekl, že „pracující třída se spojila s kapitalismem a není již dále schopna sehrát revoluční úlohu, kterou jí přisoudil Karel Marx“. „Z toho vyplývá, že kapitál může být svržen pouze silami, které stojí mimo systém: kolonializovaní lidé, černoši nebo mladí lidé, kteří se ještě nestali součástí systému.“

Dokument CIA ze šedesátých let, který popisuje ideologickou základnu nové levice, zmiňuje Herberta Marcuse po boku Marxe a čínského Mao CeTunga. Stal se ideologem nové levice, podle které moderní společnost utlačuje populaci tím, že lidem dává materiální prosperitu, ale tím jim zabraňuje, aby rozvíjeli svůj talent. CIA uvádí citát z Marcusovy knihy Represivní tolerance: „Existuje přirozené právo na odpor pro utlačované minority, které mohou použít i nezákonné metody, pokud se zákonné prostředky ukáží jako neadekvátní.“

Marxismus v USA nefungoval

Politik, který myšlenky frankfurtské školy dokonale pochopil, byl Barack Obama. Demokratická strana byla vždy stranou obyčejných pracujících lidí, ti, kteří volili Johna Kennedyho. Orientovala se v podstatě podle tříd. Republikánská strana byla vnímána jako aristokratická strana bohatých.

Marxismus v USA nikdy nefungoval, protože se lidé mohli volně posunovat směrem nahoru v závislosti na svém úsilí. Neexistovala žádná permanentní třída proletářů, kterou Marx potřeboval k tomu, aby svrhla nenáviděný kapitalistický řád. Ten, kdo byl včera dělník u pásu, byl zítra manažerem nebo předákem na dílně s dobrým platem.

Protestující milionáři

Barack Obama pochopil, že dělení lidí podle rasy je lepší než dělení podle tříd. Je neměnné. Běloch je bělochem včera, dnes i zítra. Je možné si ze dne na den změnit pohlaví, ale není možné si změnit rasu.

Proto začal Barack Obama dělit lidi na utlačované a utlačovatele podle rasy. Není to jenom černí versus bílí. Jsou to asiaté, hispánci a ostatní rasy a skupiny. Místo zhruba 12 % černé populace je možné hovořit o téměř třetině amerických občanů.

V okamžiku, kdy zmizí dřívější rozdělení podle tříd a nastoupí dělení podle rasy, stane se obětí i basketbalista LeBron James a milionáři z amerického fotbalu. Všichni tito lidé vytvoří novou základnu Demokratické strany, neboť v nějaké podobě trpí nějakou formou útlaku od většinové bílé populace. Proto přestali demokraté hovořit s despektem o bohatých lidech a nejbohatší vrstvy Ameriky jsou v současnosti pilířem demokratů, ať už se jedná o milionáře ze Silicon Valley nebo Wall Streetu.

Systémový rasismus

Rasismus se stal pod dohledem Baracka Obamy tématem dne. Systémový rasismus, který brání značné části populace, aby se vůbec mohla realizovat, je údajně v Americe všudypřítomný. V okamžiku, kdy byl při zákroku policie zabit nějaký občan černé pleti, vystoupil Barack Obama s prohlášením, ve kterém se skrývala věta: „It could have been me.“

„Vždyť jsem to mohl být já.“

Barack Obama neřekl, že v zemi, kde se on mohl stát prezidentem, může uspět každý, a že jednotlivci s odpudivými názory byli, jsou a budou. Neřekl, že Amerika je na konci dne nejtolerantnější země světa, neboť nikde jinde nemá chudý imigrant z Haiti větší šanci uspět. Nečekal na vyšetření události, přestože častokrát se ukázalo, že policie jednala podle zákona. Nepoukázal na studii, kterou provedl černý profesor a která dokazovala, že policie se k černochům při zákroku chová mírněji než k bílým pachatelům.

Místo toho řekl: „Vždyť jsem to mohl být já.“

Osm let systematického vyvolávání duchů rasismu a rozdělování společnosti na utlačovatele a utlačované minority.

Vynikající výsledky

Strategie fungovala. Média, vzdělávací instituce a odborníci historku o systematickém rasismu opakovali do omrzení. Nikdo se nikdy nezeptal, jak je možné, že v zemi, kde má panovat systémový rasismus a kde běloši tvoří dvě třetiny obyvatel, se dvakrát po sobě stal prezidentem černoch. Nikdo se neodvážil zeptat, jak je možné, že se systémový rasismus projevuje tím, že při přijímání na vysoké školy mají minority přednost.

Nejenže se nikdo nezeptal, ale pokud se kdokoli odvážil zpochybnit teorii o systémovém rasismu, byl to on, kdo byl odborníky a mediální frontou obviněn z rasismu. Tak dobře strategie fungovala. Je totiž založena na geniální trojnožce Marxovy strategie, kterou dovedli k dokonalosti jeho následovníci v čele Herbertem Marcusem.

Výsledkem je hnutí Black Lives Matter a největší materiální škody v historii USA během demonstrací po smrti kriminálníka George Floyda, za které v podstatě nebyl nikdo potrestán. Výsledkem jsou miliardy dolarů, které hnutí Black Lives Matter a podobné organizace dostaly od různých korporací a státu, byť je jejich jediným cílem naprostá destrukce všeho, co přineslo západní civilizaci její blahobyt. Ovšem až poté, co si zakladatelé hnutí zajistí nějaký luxus pro sebe.

Nikdo se nezeptá, jestli to není zvláštní, že černí mnohamilionáři z basketu a fotbalu protestují proti útlaku minorit místo toho, aby řekli, že oni sami jsou důkazem absence systémového útlaku. Tak vynikající je to strategie.

Katedry inkluze

Propagace systémového rasismu vedla ke zřízení kateder inkluze na univerzitách a urychlení dramatického úpadku vzdělávání, který vede k masové podpoře organizace, která v říjnu loňského roku bestiálně vraždila ženy a děti.

Jako na běžícím pásu byly vytvářeny oddělení rovnosti ve firmách, jejichž jediným výsledkem je zničení klíčového principu, na kterém stojí úspěch západní civilizace ve srovnání s ostatními civilizacemi: Nerozhoduje ani barva kůže, ani pohlaví, ani původ, ani příbuzní, ani cokoli jiného, ale jen a pouze individuální schopnosti.

Lídr svobodného světa

Na konci je kandidátem na amerického prezidenta Kamala Harris, která pro svoji kandidaturu nemusela dostat od lidí ani jeden hlas a která v roce 2020 propadla v primárkách ve svém domovském státě Kalifornii. Politička, kterou v roce 2016 oslavovali jako první Američanku indického původu v senátu, aby ji o čtyři roky později uvedli pro změnu jako první černou ženu na pozici víceprezidentky.

Přesto nyní píší v amerických médiích, že je urážlivé tvrdit, že Kamala Harris byla v roce 2016 vybrána jen proto, že je černá žena, byť v roce 2020 uvedl americký veřejný rozhlas spolu s dalšími médii, že „vzrůstá tlak na Joe Bidena, aby si vybral černou ženu“.

Amerika si za posledních několik let díky Baracku Obamovi vyzkoušela, jaké to je, když ve společnosti zvítězí myšlenky frankfurtské školy. Čas ukáže, jestli je schopná se z toho vzpamatovat.

Pozn. autora: Bolševický režim zkolaboval mimo jiné proto, že nejlepší lidé utekli nebo nuceně pracovali v kotelnách a v jeho čele stáli většinou ti nejhorší z nejhorších, lidsky a často i profesionálně, neboť oddanost straně přebíjela schopnosti. Žádný systém nemůže dlouhodobě prosperovat, pokud jej nepovedou ti nejschopnější lidé bez ohledu na cokoli dalšího. Vůdcem vlčí smečky, má-li přežít, je také vždy nejsilnější vlk. To je takový přírodní zákon.

Zdroje:

(1) Herbert Marcuse

(2) Dokument CIA

(3) Thomas Sowell1 a 2

(4) Victor David Hanson

(5) Vždyť jsem to mohl být já

(6) Studie policejní zákroky

(7) Kamala Harris1 a 2 a 3

Poskytl server Sýr zdarma